Putin ve volbách nebude mít konkurenci. Pro Rusko to ale znamená zásadní problém, píše CNN

Ruský prezident Vladimir Putin

Putin opět vyhrožoval západu

Ruský prezident Vladimir Putin o víkendu zřejmě v klidu obhájí svůj mandát, reálného konkurenta ve volbách totiž nemá. Podle CNN to ale odkrývá nebezpečný problém Ruska – Putin nemá konkurenty a tedy žádné jasně dané následovníky. Po jeho smrti by se v Rusku mohl rozpoutat boj o moc.

Rusko čekají o víkendu prezidentské volby. Zatímco o ty letošní americké se svět zajímá a napjatě čeká, kdo že se to nakonec posadí do Bílého domu, ruské volby kdovíjaké bouřlivé diskuse nevzbuzují. Vítěz je totiž dopředu znám – Vladimir Putin.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ruští rebelové znovu útočí na území Kremlu. Paradoxně tím pomáhají Putinovi, varuje Just

Změnou ústavy si Putin zajistil v podstatě bezmezné kralování. Ve funkci prezidenta může podle americké CNN zůstat až do roku 2036. Blížící se prezidentské volby jsou spíše formalitou, protože úřady výraznější Putinovy kritiky vyřadily ze hry. Prezident má cestu k obhajobě volnou.

Že se Putin nemusí bát prakticky ničeho, potvrdil z Ruska i zpravodaj Jiří Just. „Trochu ironicky řeknu, že jedině svého zdravotního stavu. Volby jsou kontrolovány, přímo řízeny. Je to spíše proces než hlasování. Putin se nemusí a nemůže ničeho obávat. Nemusí se obávat ani protiputinovští kandidáti, že by vyhráli, to se v Rusku rozhodně nestane,“ řekl pro CNN Prima NEWS.

Takové politické klima ale podle analýzy CNN vytváří v Rusku problém, který exploduje ve chvíli, kdy Putin zemře nebo za jiných okolností odejde z úřadu. Putinova garnitura se totiž tak poctivě zbavuje konkurentů, že není jasné, kdo by měl být jeho následovník.

Boj o moc

„Na papíře je Rusko zemí zákonů. Ruská federace má ústavní systém, který zajišťuje řádné nástupnictví. V případě, že Putin zemře nebo je nezpůsobilý k výkonu funkce, jeho pravomoci dočasně přebírá předseda vlády, kterým je v současné době premiér Michail Mišustin,“ uvádí analýza CNN.

Ostrá hádka ve studiu. Rusko bylo vyprovokováno, tvrdil David. Kým? divil se Pospíšil

Speciální vysílání CNN Prima NEWS ze Štrasburku se neobešlo bez ostrých názorových střetů. Hádku odstartovalo tvrzení europoslance Ivana Davida (SPD), že Rusko bylo k útoku na Ukrajinu vyprovokováno, jelikož se rozrůstalo NATO. „Podle vás je provokace, pokud se svobodné a nezávislé státy rozhodnou vstoupit do NATO? Co je Putinovi do toho?“ ptal se europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).

„V praxi však podle analytiků Putin předsedá něčemu, co se podobá soudnímu systému, ve kterém je prezident konečným arbitrem sporů mezi soupeřícími elitními frakcemi. A zatímco v sovětském systému existovalo konsensuální Politbyro, které vytvořilo relativně stabilní – i když netransparentní – mechanismus předávání moci, někteří pozorovatelé přirovnávají Putinův vnitřní okruh, který zahrnuje bohaté kamarády, zástupce státního bezpečnostního aparátu a loajální technokraty, k jakémusi Politbyru 2.0, jež by mohlo řídit případné nástupnictví,“ doplňuje americká televize.

Podle CNN není vyloučené, že do souboje o moc ještě promluví například Dmitrij Medveděv, který Putina na chvíli symbolicky vystřídal v čele Ruska. Medveděv je od vypuknutí války na Ukrajině hodně aktivní a pravidelně hrozí Západu.

„Bez ohledu na to, zda má Medveděv další šanci dostat se do čela Ruska, invaze na Ukrajinu změnila oficiální tón v elitních ruských kruzích na nezkrotnou bojovnost. Rusko je nyní postmoderní autokracií, která se může ohánět Putinovým stále vysokým ratingem – jakkoli zkresleným – a jeho nevyhnutelným znovuzvolením – jakkoli nedemokratickým – jako známkou legitimity a nezpochybnitelné veřejné podpory války,“ uzavřela CNN.

Tagy: