Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) Zdroj: ČTK
Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran. Novinářům to řekl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě.
V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na Twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Podařilo se prosadit náš návrh, aby windfall tax platila také pro rok 2022, což žádali i ekonomové. Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit. Proto Piráti s windfall tax na jaře po vzoru západních zemí přišli.
— Olga Richterová - místopředsedkyně Sněmovny (@olgarichterova) October 18, 2022
„Rozhodlo o tom jednání K5 (lídrů pětikoaličních stran). Předpokládám a věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie a pokud takto budeme postupovat i my, tak je to věc, která je samozřejmě dobře prokonzultovaná s právníky, kteří rozumějí problematice mnohem více než já. Pokud tito lidé řeknou ‚ano, je možné to aplikovat‘, tak já jsem připraven to v hlasování podpořit,“ řekl ve středu novinářům o dani z mimořádných zisků za rok 2022 Jurečka.
Ve vládě by měl být člověk bez pochybností či kauz, řekl Jurečka k Hladíkovi
Lidovce by měl ve vládě zastupovat člověk, který není zatížen pochybnostmi nebo mediální kauzou. Myslí si to předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, podle kterého si závažnost kauzy uvědomuje i sám nominant na ministerstvo životního prostředí Petr Hladík. Policie u něj v kanceláři provedla v úterý razii kvůli možné dotační kauze na brněnském magistrátu. Finálně by se lidovci měli o Hladíkově budoucnosti rozhodnout ve čtvrtek.
Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sklidil kritiku za to, že s výnosem z daně počítá v navrhovaném rozpočtu na příští rok, i když zákon není ještě schválený a při projednávání se může nastavení změnit. Zavedení takzvané windfall tax tento týden kritizovala Hospodářská komora ČR. Podle ní se zhorší předvídatelnost daňového systému. To může vést firmy ke zdražení i odradit zahraniční investory, uvedla komora.
Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) ve středu při příchodu na jednání vlády novinářům řekl, že jednání budou ještě pokračovat. Uvedl, že by měl k případné retroaktivitě výhrady.
