„Kardiologická mapa“ míst, kde pečují o pacienty se selháním srdce. Pomůže najít specialistu
Kde leží nejbližší ambulance srdečního selhání, si nově mohou pacienti najít na mapě, kterou vytvořila Česká kardiologická společnost. Mapa, která pokrývá síť speciálních ambulancí, pomůže především těm, kteří byli propuštěni z nemocnice s diagnózou selhávajícího srdce. Právě včasná ambulantní péče výrazně snižuje riziko opětovného zhoršení zdravotního stavu a další hospitalizace. Do 30 dnů po propuštění se do nemocnice kvůli potížím znovu vrací přibližně 13 procent pacientů se srdečním selháním.
„Pacienti se srdečním selháním by se měli po návratu z nemocnice dostat co nejdříve do péče ambulantního kardiologa – ideálně do 14 dnů. Řada z nich ale doposud nevěděla, na koho se po propuštění obrátit. Cestu ke specialistovi jim nyní výrazně usnadní nová mapa ambulancí srdečního selhání,“ popsal Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti (ČASS ČKS).
ČTĚTE TAKÉ: Nemocné srdce je spolehlivý zabiják. Kardiolog popsal 10 způsobů, jak riziko smrti snížit
Mapa je dostupná na webových stránkách České kardiologické společnosti a je rozdělena podle regionů. Její vznik podpořila společnost Boehringer Ingelheim, která je hlavním partnerem projektu.
Přímý kontakt i možnost objednání
Pacienti z mapy zjistí nejen, na jakého specialistu se mohou v místě svého bydliště obrátit. Dozví se také, jaká vyšetření ambulance nabízí a jak rychle se na kontrolu dostanou. U každé ambulance najdou přímý kontakt na objednání a odkaz na webové stránky. „Mapa je velmi užitečná i pro lékaře. Pacienty, které propouští z nemocnice domů, mají díky ní kam nasměrovat,“ doplnil Krejčí.
Čtěte také
Specialisté v odborných ambulancích nemocné nejen pravidelně kontrolují a upravují jim terapii, monitorují také jejich laboratorní výsledky a hlídají hmotnost či dostatek železa.
„Včasná a pravidelná ambulantní péče výrazně snižuje riziko opakované hospitalizace,“ zdůraznil předseda ČASS ČKS a dodal, že v současné době se vrací do nemocnic přibližně 13 procent pacientů už do 30 dnů po propuštění. Do jednoho roku je pak hospitalizace nutná asi u 36 procent nemocných, kterým selhává srdce.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Boj mladého florbalisty Adama s rakovinou: Nová naděje zhasla, přesto inspiruje mnoho lidí
„Důvodem je akutní zhoršení zdravotního stavu. Proto je důležité, aby pacienti chodili na pravidelné kontroly do odborných ambulancí. Jen tak se vyhnou vážným komplikacím,“ upozornil Krejčí.
Každý pobyt v nemocnici kvůli selhání srdce navíc snižuje dobu přežití nemocných. „Po druhé hospitalizaci pro zhoršení srdečního selhání už je pravděpodobnost přežití jenom 28 měsíců,“ doplnil.
Nepodceňujte příznaky
Specializovaných ambulancí je v tuzemsku v současné době zaregistrováno přibližně šedesát. Do budoucna by se jich mělo v mapě objevit více.
Čtěte také
„Jsou regiony, kde jich evidujeme zatím jenom několik. Kardiologů, kteří se o tyto nemocné v daném regionu starají, je ale nepochybně více. Usilujeme o to, aby síť ambulancí rovnoměrně pokryla celé Česko, což je i jedním z cílů Národního kardiovaskulárního plánu,“ dodal předseda ČASS ČKS. Česká kardiologická společnost bude mapu ambulancí srdečního selhání pravidelně aktualizovat.
V Česku žije přibližně 400 000 lidí se srdečním selháním a pacientů strmě přibývá. Podle odhadů odborníků jich bude v tuzemsku za pět let přes 600 000 a v roce 2040 už téměř 900 000. Nárůst souvisí především se stárnutím populace. S věkem riziko srdečního selhání výrazně roste – podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se s ním potýká přibližně čtvrtina lidí starších 75 let.
Čtěte také
Typickým příznakem srdečního selhání je zadýchávání se při běžných denních činnostech. Dušnost pacienty trápí také v noci, když si lehnou na záda, poté co se posadí, pocítí úlevu. Dále se mohou objevit otoky dolních končetin, přibírání na váze nebo únava.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: V Itálii se šíří vysoce nakažlivé onemocnění. Úřady vyjmenovaly nejohroženější regiony
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
