Kardiologové léčí pacienty novou metodou. Elektrodu vkládají přímo k srdeční „dálnici“
Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz
Jako první v České republice si lékaři z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) osvojili novou metodu stimulace srdce. Při zákroku pacientovi elektrodu kardiostimulátoru vkládají přímo do přirozené elektrické dráhy mezi pravou a levou srdeční síní, do takzvaného Bachmannova svazku. Přístup, který přesněji napodobuje šíření srdečního vzruchu a pomáhá srdci bít pravidelně a efektivněji, podstoupil například pan Jiří. A hned druhý den odcházel z nemocnice domů po svých.
„Běžné kardiostimulátory mají elektrodu uloženou na různých místech v pravé síni, signál se však nešíří rovnoměrně. Nová metoda vyžaduje přesné zavedení elektrody přímo do oblasti Bachmannova svazku, což je přirozená cesta, kudy se ve zdravém srdci šíří vzruchy mezi síňovými oddíly,“ vysvětlil Roland Oravský, lékař I. interní kardioangiologické kliniky (IKAK) nemocnice u sv. Anny.
ČTĚTE TAKÉ: Victoria přežila klinickou smrt, Světlo nečekejte, řekla. Co viděla na „druhé straně“?
Pokud je zmiňovaná přirozená cesta poškozená nebo zablokovaná, mohou ji lékaři pomocí stimulace nahradit a šíření vzruchu obnovit. „Tímto způsobem lze lépe koordinovat stahy síní a předcházet dalšímu zhoršování srdeční funkce,“ pokračoval Oravský.
Bachmannův svazek si lze podle lékařů představit jako elektrickou spojku, kterou se přenáší signál z pravé do levé srdeční síně. Tento signál říká síním, kdy se mají stáhnout a vytlačit tak krev do srdečních komor, které ji pumpují dál – do plic a zbytku těla.
Čtěte také
U některých lidí se však tento signál správně nepřenáší a nedostane se z pravé do levé síně včas, nebo dokonce vůbec. Srdce pak bije nepravidelně nebo neúčinně.
Stimulaci Bachmannova svazku už má od letošního května úspěšně za sebou šest pacientů kardioangiologické kliniky u FN sv. Anny v Brně. Jedním z nich je pan Jiří.
Místo výpravy na kolech nemocnice
Plán 75letého pana Jiřího na letošní léto byl jasný: strávit týden na kolech s přáteli. Den před plánovanou výpravou se mu však začalo hůře mluvit a „mrtvěla“ mu ruka.
Jenom pro jistotu napsal e-mail své neuroložce, zda i s těmito potížemi může na kolo. Obratem dostal odpověď, ať si okamžitě volá záchranku.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Práce ve vedrech. Lze ji i odmítnout. Co musí zajistit šéf a na co máte nárok?
Pana Jiřího sanitka odvezla s cévní mozkovou příhodou do Vojenské nemocnice. Na jednotce intenzivní péče si lékaři všimli, že jejich pacientovi tluče srdce pomalu a přerušovaně, a tak jej rovnou z JIP převezli na kardioangiologickou kliniku Fakultní nemocnice u sv. Anny, kde ihned absolvoval další zákrok. Lékaři mu voperovali kardiostimulátor a elektrodu umístili přímo do Bachmannova svazku.
Čtěte také
Druhý den mohl jít pan Jiří domů po svých. „Cítím se výborně, jako by se nic nestalo. Rodina a kamarádi mě utěšovali, že kardiostimulátor má kdekdo,“ popsal Jiří, který stále pracuje jako projektant. Na kontrolu do nemocnice po unikátním zákroku chodí každý měsíc.
Lékař vynaloží více úsilí a času
„Stimulace je pro pacienty šetrnější, neboť využívá přirozených fyziologických cest. Působí i preventivně. Předchází například arytmiím, z nichž nejčastější je fibrilace síní, kdy srdce bije příliš rychle, pomalu nebo nepravidelně. Díky této metodě lze také předcházet srdečnímu selhání,“ líčil benefity metody Andrej Nagy, vedoucí lékař Kardiostimulačního centra I. IKAK.
I když je metoda ve světě známá už několik let, odborné studie potvrdily její efektivitu teprve nedávno. „Je náročná na um lékaře, který kardiostimulátor zavádí. Výkon ho stojí více úsilí a času, pro vhodné pacienty je ale lepší. V rámci tuzemska jsme zatím jediní, kdo tuto metodu provádí rutinně,“ podotkl Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA v Brně.
Čtěte také
Nová moderní metoda kardiostimulace patří do skupiny těch, které byly na I. IKAK v posledních letech zavedeny do praxe – kromě ní lékaři například provádějí fyziologickou stimulaci komor či zavádějí bezdrátové kardiostimulátory.
Stimulace Bachmannova svazku však není řešením pro všechny nemocné s poruchami srdečního rytmu. Nevhodná je například pro pacienty s poruchou vedení v srdečních komorách, kterým síně fungují správně. Nepomůže ani nemocným, u nichž už je trvale přítomna fibrilace síní. Vadit může také zjizvená srdeční tkáň nebo nevhodná anatomická stavba síní.
Až deset tisíc „hlídačů“ každý rok
„Studie odhadují, že poruchu šíření vzruchu přes Bachmannův svazek má podle EKG až 59 procent pacientů ve věku nad 60 let – a až 47 procent pacientů ve všech věkových skupinách. Samozřejmě, ne všichni jsou automaticky vhodní k zavedení kardiostimulátoru, čísla ale ukazují, že z této inovativní metody může profitovat skutečně hodně pacientů,“ podotkl Oravský.
Čtěte také
Doplnil, že ze stimulace Bachmannova svazku by mohli mít užitek i pacienti se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí, tedy ti, u kterých srdce selhává přes zachovanou stažlivost levé komory. „A takových mohou být v Česku desítky až stovky tisíc,“ dodal lékař.
Lidské srdce přečerpá čtyři až šest litrů krve za minutu a za tuto dobu přenese přibližně litr kyslíku. Pokud je zdravé, stáhne se 60krát až 100krát za minutu. Když ne, je třeba mu pomoci. Každoročně pak lékaři v České republice zavedou lidem s nemocným srdcem až 10 tisíc kardiostimulátorů – elektrických „hlídačů“ správného srdečního rytmu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mladá generace je unavenější než čtyřicátníci, na vině je stres. Experti popsali, kde se bere
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
