Kde vznikla první zahradní kolonie v Česku? Odpověď najdete v královském městě Louny
Louny lákají historií i přírodou Českého středohoří. Zdroj: CNN Prima NEWS
Královská města patřila ve středověku k pilířům Českého království. Zakládali je panovníci, aby podpořili obchod, řemesla i obranu země, a jejich obyvatelé měli výsady, které jinde nebyly samozřejmostí. Jedním z takových měst jsou i Louny. Město na řece Ohři, které dodnes připomíná slavnou minulost českých králů, se může pochlubit nejen unikátní architekturou, ale také výjimečnou krajinou Českého středohoří.
Historie Loun sahá až do 12. století, kdy zde podle historiků stála vesnice jménem Lůně. Skutečný význam však místo získalo až o století později, kdy se zde začala rozvíjet důležitá obchodní stezka.
„O vesnici, která se zřejmě jmenovala ve 12. století Lůně, se dozvídáme na konci 12. století. Teprve někdy v polovině 13. století se z ní začíná stávat významnější místo, kdy se napřímuje cesta z Prahy na Most a dál do Saska a při přechodu přes řeku Ohři tady král zakládá město Louny,“ vysvětluje Jaroslav Havrlant, kurátor lounského muzea.
Louny díky své poloze rychle získaly význam. Cestovalo se odtud nejen do Saska, ale také do Bavorska přes Cheb směrem na Norimberk.
Královské město s unikátní architekturou
Dodnes městu dominuje monumentální chrám svatého Mikuláše, který připomíná středověké kořeny Loun. „Krásný je pohled, když jedete od Prahy na Louny – vidíte ten kostel a za ním České středohoří. Někdy se říká, že střechy kostela jsou inspirované právě tímto pohořím,“ říká Havrlant.
Stanové střechy chrámu patří k architektonickým unikátům. „Mnoho turistů říká, že jsou jako v Kutné Hoře na chrámu svaté Barbory. Ve skutečnosti je to obráceně – Kutná Hora má střechy jako v Lounech, protože tam ty původní během třicetileté války zanikly a později byly podle lounského vzoru rekonstruovány,“ dodává historik.
Válka, která změnila osud města
Velký zlom přišel během třicetileté války. Louny tehdy ztratily velkou část svého významu. „Z důležitého města najednou ten význam upadl a město se z toho vzpamatovávalo více než dvě století,“ popisuje Martin Vostřel, kurátor lounského muzea.
Nový rozvoj přineslo až 19. století, kdy do města dorazila železnice. „Kdo v té době neměl železnici, upadal. Kdo ji měl, šel nahoru. Louny získaly spojení s Prahou v 70. letech 19. století a začaly rychle růst – přibývalo obyvatel, domů i podniků,“ vysvětluje Vostřel.
Právě tehdy vznikla řada budov a institucí, které slouží městu dodnes.
První zahradní kolonie v českých zemích
Na počátku 20. století se Louny rozšířily o unikátní čtvrť inspirovanou myšlenkou zahradního města. „Ta teorie vznikla v Anglii na konci 19. století a postupně se šířila Evropou. První pokus o její realizaci v českých zemích se uskutečnil právě v Lounech,“ říká Vostřel.
Autorem projektu byl významný architekt Jan Kotěra. „První dokumenty jsou z roku 1909 a samotná výstavba probíhala v letech 1911 až 1913,“ dodává historik.
Louny na historických fotografiích
Proměny města přibližuje také expozice v lounském muzeu nazvaná Ztracený svět na snímcích Karla Goslera. „Jedná se o expozici věnovanou počátkům turistiky a historické fotografie Loun a Lounska z období let 1890 až 1925,“ vysvětluje Vostřel.
Součástí výstavy je více než stovka fotografií. „Máme jich tu 135. Na jedné z nich je například pohled na lounskou plovárnu ve 20. letech 20. století, kde cvičí spisovatel Karel Konrád,“ doplňuje.
Krajina, která nemá v Česku obdoby
Louny ale nejsou zajímavé jen historií. Jedinečná je také okolní příroda. „V oblasti Lounska je podle mého soudu úplně nejlepší České středohoří, protože jsou tu stepní lokality. Ty jsou u nás velmi vzácné, prakticky nikde jinde v Čechách nejsou,“ říká zoolog Jaroslav Bažant.
Na zdejších stepích žijí unikátní druhy rostlin i živočichů. „Roste tu například kavyl nebo divizna brunátná. Z hmyzu třeba kriticky ohrožený modrásek a z obratlovců je zde jediné přirozené místo výskytu sysla, který je na tyto stepi vázaný,“ vysvětluje Bažant.
Historie jako součást identity města
Podle vedení města je historický odkaz Loun stále důležitou součástí jejich identity. „Historický odkaz velmi vnímáme a snažíme se o naše památky náležitě pečovat,“ říká starosta Milan Rychtařík.
Návštěvníci by podle něj při návštěvě města neměli minout několik klíčových míst. „Máme krásné historické centrum s dominantní Žateckou branou, městským opevněním a samozřejmě chrámem svatého Mikuláše,“ dodává.
Debata o monarchii se vrací
Minulost se ale neukládá jen do kronik a učebnic. Některá témata se vracejí i dnes, jen v jiné podobě. Český královský institut například otevírá debatu o tom, zda má v moderní době smysl uvažovat o návratu monarchie a jak by taková myšlenka zapadala do současné společnosti.
Podle ředitele institutu Zdeněk Prázdný se přitom vnímání veřejnosti postupně mění. „Lidé už se neptají, jestli chceme zakládat nevolnictví a rušit demokracii. To už pochopili. Sledují, co se děje na politické scéně i ve světě, srovnávají a ten poměr těch, které ta myšlenka oslovuje, se zvětšuje. Nostalgie, kterou monarchie vzbuzuje, je čím dál silnější,“ popisuje. Zájem podle něj dokládají i konkrétní čísla: „Když se podíváme na naše stálé odběratele a sledovanost jednotlivých témat, pohybujeme se ve stovkách tisíc.“
Na obavy kritiků, kteří návrat krále spojují se ztrátou svobody, reaguje jednoznačně. „Je to absolutní nesmysl. Říká to někdo, kdo vůbec neví, o čem mluví a jak funguje moderní monarchie v 21. století. Můj vzkaz je jednoduchý: zajímejte se, studujte a srovnávejte,“ dodává Prázdný.
Ať už dějiny psali králové a dnes o chodu země rozhodují prezidenti, Louny zůstávají místem, kde je minulost stále přítomná a kde se jednotlivé vrstvy času přirozeně prolínají s každodenním životem. Právě tato nenápadná souhra historie, architektury i okolní krajiny dává městu osobitý charakter a dělá z něj cíl, který stojí za klidnou procházku i delší zastavení.
