Pravděpodobnost infarktu je v prosinci a lednu vyšší
Pro řadu lidí jsou vánoční svátky zdrojem radosti a pohody, pro druhé však smutku a úzkosti. Významně navíc ovlivňují fyziologické pochody v těle. Nejen proto na lidi v tomto období apelují specialisté na srdce. Právě tento životně důležitý orgán se totiž může v průběhu vánočních svátků „zlomit“. Mnozí navíc odkládají návštěvu lékaře, aby nenarušili vánoční pohodu. Tím si však zadělávají na významné komplikace, které se mohou o slovo přihlásit v dalším roce. Situaci navíc může významně ovlivnit zima a mrazivé teploty.
„Syndrom zlomeného srdce, známý jako Takotsubo kardiomyopatie, se týká asi dvou procent lidí s akutním koronárním syndromem. V Česku by tedy podle pesimistických odhadů mohlo jít až o 800 případů za rok,“ uvedl na tiskové konferenci Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze a 1. LF UK.
ČTĚTE TAKÉ: Šimonek jako druhý v Česku trpí vzácným syndromem. Naději nabízí terapie, vznikla sbírka
Projevuje se velmi podobně jako akutní infarkt myokardu. Lidé se „zlomeným srdcem“ obvykle cítí bolest na hrudi, dušnost a mají závratě. U některých dojde ke krátké poruše vědomí a celkové slabosti. V případě „zlomeného srdce“ dochází k poruše funkce velké části levé komory srdeční, což vede k přechodnému srdečnímu selhání nebo k poruchám srdečního rytmu.
Se stresem přichází krize
„Přestože naprostá většina pacientů se po několika týdnech vrátí do normálu, u některých může být tento stav fatální. Známe situace, kdy je třeba intubovat, nebo dokonce pacienta napojit na mechanickou podporu srdce,“ podotkl Linhart.
Název tohoto syndromu je odvozen od tradičních japonských pastí na chobotnice, které mají úzké hrdlo a širokou základnu – „zlomené srdce“ má podobný tvar. Co ho způsobuje? Zejména fyzický a emoční stres. Nejběžnějšími emocionálními spouštěči jsou smrt milovaného člověka, konflikty ve vztazích, strach, hněv a úzkost nebo fyzické trauma.
„Svátky, které jsou tradičně vnímány jako rodinné, mohou spouštěče umocňovat,“ podotkl Linhart a dodal, že tento syndrom postihuje především ženy – asi z 90 procent. Přesný mechanismus vzniku je stále předmětem odborných kontroverzí. Podle nejběžnější teorie se má za to, že dochází k vyplavení abnormálního množství hormonů – katecholaminů, které orgán v podstatě „omráčí“.
Do kardiovaskulární prevence patří zejména zdravý životní styl, mít kontrolovaný cholesterol, nekouřit, hýbat se. Mezi rizikové faktory se však významně zapisuje i každodenní stres a emoční vypětí. „Je proto vhodné dodat, že je třeba mít ze života trochu radost,“ poradil lékař.
Infarkty? Hlavně v zimě
Srdci neprospívá ani mrazivé zimní počasí. „Z četných studií víme, že propad venkovních teplot přibližně o 10 °C zvyšuje počet srdečních příhod asi o sedm procent,“ uvedl Petr Ošťádal, předseda České kardiologické společnosti, a pokračoval: „Chlad totiž zužuje tepny, a tak vzrůstá riziko ucpání cév. Mráz vyvolává i poruchy srdečního rytmu.“
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Kam za levným svařákem? Ceny na vánočních trzích se liší podle velikosti města
Jak navíc vyplývá ze statistik, které lékaři na tiskové konferenci představili, největší výskyt infarktů zaznamenávají právě v zimních měsících. Zejména pak v lednu. Roli nehraje ani pohlaví: Jak u žen, tak u mužů, jsou infarkty nejčastější od prosince do února. Ročně pak lékaři hospitalizují na 15 tisíc lidí.
Když člověk začne vnímat pálení, tlak a bolest na hrudi, mít pocity na omdlení nebo špatně dýchat, měl by okamžitě volat záchrannou službu. „Pokud kontaktuje zdravotnickou záchrannou službu včas, má vysokou šanci, že přežije v dobrém stavu,“ dodal Ošťádal. Právě s tak jednoduchou věcí, jako je zavolat lékaři nebo k němu dojít, mají někteří lidé kvůli svátkům velký problém – nechtějí totiž narušit atmosféru a pokazit blízkým Vánoce. Právě proto nevolnost ignorují.
ČTĚTE TAKÉ: První nákaza difylobotriózou v Česku. Za výskytem tasemnice stála oblíbená pochoutka králů
„Část pacientů dokonce vynechá domluvené pravidelné prohlídky u kardiologa,“ doplnil Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a LF MU v Brně. Některým jedincům se tak podaří ‚přechodit‘ infarkt a dostaví se k lékařům už se srdečním selháním.
Základy položte dříve
Snahu vyhnout se přes svátky lékařům ukázala i zahraniční studie, která po dobu 10 let zkoumala 22 727 pacientů se selháním srdce hospitalizovaných v americkém Einstein Medical Center.
„Soustředila se na srovnání počtu hospitalizací pro srdeční selhání v hlavní svátky, čtyři dny po svátcích a po zbytek měsíce. Ve srovnání se zbytkem měsíce došlo k signifikantnímu nárůstu denních příjmů lidí se srdečním selháním – ovšem až těsně po svátcích. Průměrný počet denních hospitalizací přímo o svátcích byl naopak významně nižší,“ popsal výsledky Krejčí.
Jak kardiologové uvádějí, základ pro to, aby se Vánoce nestaly noční můrou, je třeba položit mnohem dříve. „A to v podobě pravidelného pohybu, zdravější stravy či duševní hygieny,“ vyzval Ošťádal. Se změnou životního stylu pomáhají například pacientské organizace.
„Zájemcům z řad kardiologických pacientů nabízíme konzultace s nutričními a pohybovými terapeutkami. Mohou také využít naši on-line poradnu na webových stránkách. Pokud to situace vyžaduje, umíme lidem zařídit odborné vyšetření u obezitologa,“ uvedla Kristýna Čillíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění.
Právě obezita může podle Krejčího stát v pozadí většiny „srdečních“ potíží. A to celou řadou mechanismů včetně neurohumorálních změn (mají vztah jak k nervovému systému, tak hormonům), a prozánětlivých aktivit, které vedou k poruše funkce cévní výstelky, což zase ničí tepny v celé řadě orgánů.
S nemocemi srdce a cév se v Česku potýká přibližně 3,5 milionu lidí, tyto choroby jsou zároveň nejčastější příčinou úmrtí – tvoří asi 40 procent všech případů. V posledních letech prudce roste počet lidí se srdečním selháním, kardiologové odhadují, že by se nemoc mohla do roku 2030 týkat až 600 000 osob. Proto také hodlají posílit síť ambulancí specializovaných na srdeční selhání.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Češi jako národ marodů? Loni na nemocenské strávili v průměru přes třicet dní
.
