Češi loni strávili na nemocenské v průměru přes 30 dní. Nejvíce marodí pracovníci tří odvětví
Češi v minulém roce na nemocenské strávili v průměru přes třicet dní, v některých odvětvích je přitom situace mnohem horší. Zaměstnavatelé upozorňují na zneužívání tohoto statusu a volají po přísnějších kontrolách. Ekonomové zase varují, že častější absence pro českou ekonomiku ztráty ve výši sta miliard.
V loňském roce se počet dní strávených na neschopence u nás opět zvýšil, a to skoro o pět dnů. „Žít zdravě není v české populaci něčím obvyklým. Hodně pijeme a kouříme, navíc moc necvičíme a jsme obézní,“ přiblížil hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
ČTĚTE TAKÉ: Češi a pohyb? Máme postkomunistický komplex. Tlak na ega vytváří toxické prostředí, říká expert
Délka marodění se liší hodně podle pracovních oborů. „V některých ekonomických odvětvích je to dvojnásobně, až trojnásobně více než jinde. Podle Českého statistického úřadu jde o zemědělství, poskytování ubytování nebo stavebnictví – v těchto případech se jedná o 40 dní na rok,“ vysvětlil Jakub Hlávka z Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace při Masarykově univerzitě.
Kromě civilizačních chorob se projevuje také nárůst psychických problémů a respiračních nemocí. Ty se po epidemii covidu řeší mnohem více a důkladněji. „Po přepočítání počtu promaroděných dnů, což činí přes 70 milionů dnů za rok, a následném vynásobení produktivitou se ve výsledku jedná o více než 800 miliard korun, o které tuzemská ekonomika přijde,“ uvedl Hlávka.
Čtěte také
Alarmující statistikou je také to, jak marodí generace třicátníků. Ti jsou na neschopence v průměru 24 dní. Zaměstnavatelé pak také dlouhodobě upozorňují na zneužívání zejména krátkodobých nemocenských.
„Zaměstnavatelé dlouhodobě sledují příslušná data. Vychází z nich, že jakmile nastane hezčí počasí, lidé méně chodí do práce. Výjimkou není menší produktivita o svátcích nebo prodloužených víkendech. S tím už počítáme při plánování směn, je nutné mít vždy rezervu,“ sdělil viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.
Marodíme víc než Maďaři nebo Poláci
Podle přepočtených a mezinárodně srovnatelných dat marodíme v průměru o deset dní déle než například Maďaři a o pět než Poláci. Srovnání Česka a Německa pak ukazuje na zhoršující se ekonomickou kondici Německa, které má velmi štědrý systém nemocenské.
„Pokud pracovní poměr trvá déle než čtyři týdny, zaměstnavatel hradí 100 procent mzdy po dobu šesti týdnů,“ objasnila Svetlana Šuľajová, mluvčí společnosti NeoTax. Zatímco před 20 lety měli Němci poloviční nemocnost, po finanční krizi se karta začala obracet – Němci marodí víc než Češi.
Čtěte také
K otázce nemocenské u třicátníků se vyjádřil ve vysílání CNN Prima NEWS předseda Mladých praktiků Vojtěch Mucha. „Po covidové pandemii jsme naše mladší občany naučili, že s virózou není radno chodit do práce, dříve tomu tak nebylo. I tak ale zaměstnavatel nakonec ocení, že pracovník zůstal doma a nenakazí ostatní,“ poznamenal.
Se zneužíváním této možnosti podle něj praktici nemohou udělat nic. „Pokud je někdo nemocný, jsem ten poslední, kdo by mu doporučoval jít do práce. Na druhou stranu k nám lidé chodí i s banálními záležitostmi, ovšem na vině je dosavadní systém pracovní neschopnosti, který je pozůstatkem dob minulých,“ dodal Mucha.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pět let od covidové pandemie. Podívejte se, jak se nebezpečný koronavirus šířil světem
