Když se po 30 letech změní systém: U. S. Steel Košice zvládl digitální transformaci bez kolapsu

Komerční sdělení
Komerční sdělení
  • 12. čvn 2026, 06:43

  • Digitální transformace dnes není jen otázkou IT oddělení. Ve velkých průmyslových podnicích rozhoduje o budoucnosti celé firmy. Společnost U. S. Steel Košice, jeden z největších průmyslových podniků ve střední Evropě, se pustila do mimořádně náročné změny. Během jediného roku přešla na nový systém SAP Ariba, který ovlivňuje nákupní procesy napříč celou firmou. Jak zvládnout změnu, které se zaměstnanci přirozeně obávají? A jakou roli v tom všem bude hrát umělá inteligence?

    U. S. Steel Košice patří mezi nejvýznamnější průmyslové podniky ve střední Evropě. Ročně vyrobí přibližně čtyři miliony tun oceli a zaměstnává kolem osmi tisíc lidí. Právě v takovém prostředí představuje jakákoli zásadní technologická změna obrovské riziko.

    Přesto se firma rozhodla pro odvážný krok – kompletní transformaci nákupních procesů prostřednictvím systému SAP Ariba. „Implementovali jsme více modulů najednou. Nákup je přitom propojený prakticky s celou firmou – od výroby přes údržbu až po samotné zásobování. Celý digitální svět se na nás minulý rok díval, protože jsme se pustili do jednoho velkého Big Bangu a všichni čekali, jestli nám to vyjde, nebo ne,“ uvedla Martina Kaprálová, generální ředitelka pro nákup společnosti U. S. Steel Košice.

    Podle jejích slov navíc nešlo jen o rozsah projektu, ale také o skutečnost, že firma pracovala s novými verzemi systémů, se kterými neměl téměř nikdo zkušenosti. „Víckrát nám bylo řečeno, že to, co chceme udělat, ještě nikdo neudělal. Neměli jsme se ani kam jít poradit, protože způsob implementace, který jsme zvolili, před námi nikdo nezkoušel,“ popsala Kaprálová.

    Rok práce místo několika let

    Ve velkých korporacích podobné projekty běžně trvají několik let. V Košicích však na podobný luxus nebyl prostor. „Šli jsme do velmi rychlé implementace. Něco, co normálně trvá několik let, jsme zvládli přibližně za rok. Velký rozsah, velmi rychle a všechno najednou,“ vysvětlila Kaprálová.

    Firma přitom funguje nepřetržitě 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Jakýkoliv výpadek by mohl znamenat obrovské komplikace. „Museli jsme být připraveni na okamžik, kdy přepneme pomyslný vypínač a celý kolos bude fungovat dál. Vedly k tomu intenzivní příprava a obrovské množství testování,“ uvedla.

    Výsledek? Projekt byl dokončen v plánovaném termínu i rozpočtu. „Podařilo se nám to a dokonce i v rámci schváleného rozpočtu. V dnešním světě je to skoro nemožné,“ dodala.

    Nebezpečí nebylo v technologiích, ale v nečinnosti

    Přestože se podobné projekty často obhajují úsporami, v případě U. S. Steel Košice nebyly finance hlavním motivem. „Nešlo jen o peníze. Systém, který jsme používali, byl zastaralý a postupně přestával být udržitelný. Lidé, kteří ho vyvíjeli a spravovali, se blížili důchodovému věku a firma už rostla za hranice jeho možností,“ vysvětlila Kaprálová.

    Podle ní už společnost neměla na výběr. „My jsme si už nemohli dovolit nic nedělat. Jedinou otázkou bylo, který systém zvolíme. Varianta neudělat nic už jednoduše neexistovala.“

    Právě tento moment podle expertů čeká v následujících letech řadu průmyslových podniků. Mnoho firem totiž stále funguje na technologiích, které vznikaly před desítkami let a jejichž správci postupně odcházejí do důchodu.

    Největší překážka? Strach zaměstnanců

    Technologická stránka projektu byla složitá. Ještě náročnější však byla práce s lidmi. „Když se blížila implementace, museli jsme začít školit zaměstnance a komunikovat změny. A právě tehdy se objevila rezistence. Lidé se začali ptát, jestli budou stále potřební, jestli nepřijdou o práci a jestli je systém nenahradí,“ popsala Kaprálová.

    Obavy navíc umocňoval vývoj posledních let. Firma v minulosti několikrát snižovala počty zaměstnanců. „Kolem roku 2012 jsme měli 12 až 13 tisíc zaměstnanců. Dnes jsme zhruba na 7 500. Lidé si proto přirozeně kladli otázku, jestli budou další na řadě.“

    Řešení podle ní nebylo technologické, ale lidské. „Komunikace, komunikace a zase komunikace. Nic jiného nefunguje.“

    Brožury nestačí. Funguje člověk na člověka

    Jedním z největších překvapení projektu bylo zjištění, že klasická školení a návody často nestačí. „Nejlépe fungovala obyčejná lidská řeč. Manuály a brožury nebyly tak účinné. Potřebovali jsme si s lidmi sednout a vysvětlit jim, co se mění, proč se to mění a jak bude jejich práce vypadat dál,“ uvedla Kaprálová.

    Důležitou roli sehráli mladší zaměstnanci, kteří se nový systém naučili jako první a následně pomáhali kolegům. „Potřebujete člověku říct: Dnes děláš toto a zítra budeš dělat něco jiného. Tato činnost už nebude důležitá, ale my si tě vážíme a stále tě potřebujeme. Právě tím se podařilo velkou část obav odstranit.“

    Firmy potřebují zkušené i mladé zaměstnance

    Kaprálová zároveň odmítá představu, že budoucnost patří pouze mladým. „Ve velké korporaci potřebujete mix generací. Starší zaměstnanci přinášejí zkušenosti, mladší energii a nové pohledy. Úspěch spočívá v tom, aby spolupracovali.“

    Právě propojení zkušeností a moderních technologií považuje za jeden z největších úkolů současného průmyslu. „Starší generace má obrovskou hodnotu. Je potřeba ji ocenit a zároveň vytvořit prostor pro nové dovednosti a nové technologie.“

    Umělá inteligence? Naděje i důvod k opatrnosti

    Jedním z hlavních témat současnosti je využití umělé inteligence. Ani zde však Kaprálová nevidí situaci černobíle. „Mám k umělé inteligenci pozitivní vztah, ale zároveň i určité obavy. Je to nástroj, který budeme využívat stále více, ale neměli bychom ho vnímat jako nějaký svatý grál.“

    Za největší riziko považuje nekritické přijímání výstupů umělé inteligence. „Starší generace často dokáže poznat, kdy už umělá inteligence začíná fantazírovat nebo se odchyluje od reality. Občas mám obavy, že mladší generace bude její odpovědi považovat za absolutní pravdu.“

    Firma už dnes zkoumá možnosti využití AI v prostředí SAP Ariba, ale podle Kaprálové existuje řada kroků, které by měly předcházet nasazení pokročilé umělé inteligence. „Než se dostanete k AI, existuje spousta automatizací a robotizací procesů, které mohou firmám přinést okamžitý efekt. Umělá inteligence je až vyšší stupeň celé digitální transformace.“

    Odvaha měnit rozhoduje o budoucnosti

    Příběh U. S. Steel Košice ukazuje, že digitální transformace není především technologický projekt. Je to změna firemní kultury, způsobu práce i myšlení zaměstnanců.

    A právě odvaha udělat krok do neznáma může podle Martiny Kaprálové rozhodovat o tom, které firmy uspějí i v dalších desetiletích. „Problémy budou vždycky. Můžete testovat další tři měsíce a stejně přijdou nové. Důležité je nastavit si mysl tak, že to zvládnete a že každý problém dokážete vyřešit,“ uzavřela Martina Kaprálová, generální ředitelka pro nákup společnosti U. S. Steel Košice. Celý rozhovor najdete ve videu.