Kolik bere kolega? Směrnice o mzdách přišla pozdě a dělá málo, zní z odborů. Firmy vládu chválí


Právo na informace o průměrné odměně kolegů na podobné pozici nebo pravidelný souhrn rozdílů v odměňování. To jsou jen některé změny, které se od příštího roku dotknou českých pracujících i firem díky evropské směrnici o transparentním odměňování, která si mimo jiné dává za cíl mzdové rozdíly snížit. Redakce CNN Prima NEWS k tématu oslovila zástupkyně zaměstnanců i zaměstnavatelů, aby zjistila, jak se ke změnám staví. A zatímco firmy vládu za českou verzi opatření chválí, z odborů zní i kritika – směrnice podle nich přišla příliš pozdě a dělá příliš málo.

Větší transparentnost odměňování schválila vláda na konci srpna. Kabinet Andreje Babiše (ANO) zvolil cestu minimalistické úpravy evropské směrnice, údajně ve snaze zabránit uvalení byrokratické zátěže na zaměstnavatele. S českou modifikací souhlasí i prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a viceprezidentka Hospodářské komory Jaroslava Rezlerová. „Vnímám to pozitivně,“ řekla pro CNN Prima NEWS.

ČTĚTE TAKÉ: Volkswagen plánuje zaměstnancům zmrazit platy. Týkat se to má i pracovníků Škody Auto

„My jsme dokonce měli to štěstí, že jsme u toho procesu byli jako sociální partneři, takže jsme o tom s ministerstvem jednali. Podařilo se z toho udělat relativně minimalistickou verzi, která by snad podniky nemusela významně zatěžovat. Mnohé to přiměje k tomu, aby si udělaly pořádek ve svých kategoriích pozic a v systému odměňování,“ doplnila.

Poněkud kritičtější postoj k české úpravě evropské směrnice zaujala v rozhovoru pro CNN Prima NEWS právnička a místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárka Homfray, která se tématu nerovného odměňování věnovala třeba ve své knize Pay Gap: Kratší konec provazu.

„Kromě toho, že je opožděná, česká transpozice určitě nevyužívá veškerý potenciál té evropské směrnice. V některých věcech jsme se podle mě drželi příliš při zemi. Oficiální argumentace je, že by to zaměstnavatele až moc administrativně zatěžovalo. Já si myslím, že je to taková, v uvozovkách, krycí argumentace a že tu spíš není snaha udělat odměňování transparentní,“ uvedla Homfray.

Nejzazší možnost, nejmenší efekt

Co ale směrnice vlastně zavádí? Zaměstnavatel bude nově muset uchazeče o práci před uzavřením smlouvy prokazatelně informovat o minimální výši odměny „a dalších peněžitých či nepeněžitých plněních“. Tuto povinnost bude moci zaměstnavatel splnit třeba uvedením informace v inzerátu, v průběhu výběrového řízení nebo před podpisem smlouvy, uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na svém webu.

Právě tato oblast je podle Homfray jednou z těch, kde se Česko při tvorbě vlastní verze evropské směrnice „drželo při zemi“ – konkrétně nezavedením povinnosti uvádět výši odměny už v inzerátu. „Využila se ta úplně nejzazší možnost, která bude mít ten nejmenší efekt. Zaměstnavatel totiž o výši mzdy informuje pouze toho jednoho jediného člověka, který navíc už vykonal hodně aktivních kroků k tomu, aby se do toho výběrka vůbec dostal,“ upozornila.

Kdyby však česká transpozice stanovila povinnost výši mezd uvádět už v inzerátu, přispělo by to podle Homfray k posílení informovanosti veřejnosti jako takové. „Hodně se mluvilo o tom, že by uveřejňování mezd v inzerátech mohlo pomoci v situaci, kdy seniornější zaměstnanci nemají přehled o tom, kolik peněz se nabízí nově příchozím zaměstnancům. Asi těžko projdou výběrovým řízením, aby se to dozvěděli,“ kritizovala znění české verze směrnice.

Nové povinnosti zaměstnavatelů uvedením mzdy nejdéle před podpisem smlouvy nekončí. „Zaměstnavatelé budou rovněž povinni vytvořit a udržovat transparentní a nediskriminační systém odměňování, který umožní zajistit stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Systém bude mít zdokumentovanou podobu a bude stanoven ve vnitřním předpisu nebo sjednán v kolektivní smlouvě. Bude obsahovat zejména vymezení skupin prací stejné hodnoty, zařazení zaměstnanců do těchto skupin a pravidla pro stanovení odměny,“ uvádí MPSV.

Zaměstnavatelé se 100 a více zaměstnanci budou také muset pravidelně podávat report rozdílů v odměňování. Firmy s více než 250 zaměstnanci tak budou činit každoročně, zaměstnavatelé se 100 až 249 zaměstnanci jednou za tři roky. Povinnost začíná podle počtu zaměstnanců v roce 2028, respektive v roce 2031.

Největší zájem veřejnosti však vyvolala jiná novinka. Zaměstnanci totiž budou moci písemně požádat o informace o své vlastní odměně, ale i o průměrné odměně zaměstnanců, kteří vykonávají práci ve stejné skupině prací. Data budou anonymizovaná a rozdělená podle pohlaví. Zaměstnavatel bude muset na tuto žádost odpovědět do dvou měsíců.

Navzdory obavám některých tak nebude možné, aby zaměstnanci nahlíželi na příjem svého konkrétního kolegy. „Je to o tom, že firma ve svém vnitřním řádu připraví kategorie prací nebo pozice a rozpětí odměn, které budou tito zaměstnanci dostávat. O to si pak zaměstnanec může požádat. Je to naprosto anonymizované, nic tam nehrozí,“ ujišťovala Rezlerová.

Hysterie kolem informací o mzdách

Případných negativních dopadů na vztahy na pracovišti se tak viceprezidentka Hospodářské komory, která zastupuje zaměstnavatele, neobává. Stejně tak nemá Rezlerová obavy z případného tlaku na růst mezd z řad zaměstnanců, kteří zjistí, že berou méně než jejich kolegové na podobných pozicích. „Takové případy se určitě vyskytnou, ale my se domníváme, že budou spíše ojedinělé. Nic masivního to nebude,“ uvedla.

Optimisticky se k efektu směrnice ve věci informovanosti zaměstnanců o průměrné odměně kolegů, kteří vykonávají práci ve stejné skupině prací, staví také Homfray. „Myslím, že ta směrnice vyvolala zbytečnou hysterii. Rámování diskuze o tomto tématu bylo často zbytečně alarmistické, místy bych skoro řekla, že až dezinformační. Nikdo nechce, aby se vědělo, kolik přesně bere. Ale o to nešlo a ani nejde,“ zdůraznila.

Redakce k tématu oslovila také analytika pracovního trhu ze společnosti Alma Career Tomáše Ervína Dombrovského. Směrnici vnímá taktéž pozitivně, byť uznává, že se česká transpozice držela zkrátka. „Vidím tam snahu hodně obrousit hrany tím, že se některé povinnosti zaměstnavatelů zjemnily,“ všímá si.

„Jsem přesvědčený, že je v nejlepším zájmu zaměstnavatelů začít lidem vysvětlovat, jak jsou ve firemní struktuře zařazeni, proč vznikají některé rozdíly v odměňování, jak probíhá navyšování mezd apod. Protože tlak na otevření tohoto tématu a nějaké větší vyjednávání o podmínkách, včetně mezd, tady sílí,“ pokračoval Dombrovský.

A o transparentnost mají zájem také sami zaměstnanci, jak potvrzuje průzkum Alma Career z letošního jara. Transparentní systém odměňování si ve své firmě přeje 53 % dotázaných (oproti 28 procentům, kteří si přejí, aby veškeré informace o mzdách zůstaly neveřejné). Celých 54 % respondentů dnes informace o mzdách ve firmě nemá. Dalších 24 % tyto informace má, ale pouze neformálně, jen 22 % zaměstnanců pak těmito informacemi disponuje oficiálně.

Z průzkumu také vyplývá, že 54 % zaměstnanců má v plánu nových práv na informace o mzdách ve své firmě buď možná, nebo určitě využít – 20 % dotázaných to naopak v plánu nemá, 26 % ještě neví. Co ale udělají, když zjistí, že vydělávají výrazně méně než jejich kolegové na podobné pozici?

  • 45 % dotázaných by vyjednávalo o zvýšení mzdy

  • 25 % respondentů by vyjednávalo o zvýšení mzdy a zároveň si hledalo novou práci

  • 11 % oslovených by rovnou začalo hledat jinou práci

  • pouze pět procent zaměstnanců by nedělalo nic

Směrnice tak podle Dombrovského otevírá prostor, aby firmy směrem k zaměstnancům komunikovaly transparentněji a více vysvětlovaly svůj postup. „Když to dělat nebudou, tak holt budou vznikat tenze, protože lidé budou mít víc domněnek než faktického ponětí o tom, jak to ve firmě vlastně vypadá,“ upozornil analytik. Díky směrnici se podle něj může otevřít širší diskuze například o regionálních rozdílech v odměňování nebo o rozdílech mezi muži a ženami. Právě ty jsou v Česku podle Eurostatu druhé nejvyšší v EU – mzda žen je průměrně o 18,5 % nižší, než mzda mužů.

„Když budou firmy tajnůstkařit, když se to budou snažit nechat probublat, aniž by to pořádně komunikovaly, budou vznikat domněnky. Pokud to firmy nevezmou do vlastních rukou, budou pod výrazně větším tlakem lidí, kteří budou třeba tvrději vyjednávat a budou se po těch informacích pídit – když ty informace nemají oficiálně, budou se ptát kolegů na chodbách. Může to také vyvolat tlak na odchody z těch firem, které v tom nechtějí být transparentní, směrem k těm firmám, které to pojímají lépe a komunikují o tom otevřeně. Protože odměna za práci, to je normální součást práce,“ dodal Dombrovský.

Která práce je hodnotnější?

Na důležitost přístupu konkrétních zaměstnavatelů upozornila také Homfray: „Špatné vztahy na pracovišti to nepochybně vyvolat může, ale to není problém té směrnice. Pokud si zaměstnavatelé myslí, že lidé i bez směrnice nevědí, kolik u nich kdo bere, tak oni to samozřejmě vědí. Rozhodně to není tak, že by doteď nikdo nic nevěděl a najednou se všichni budou koukat, kolik kdo bere. Tam, kde jsou velké mzdové rozdíly, s tím teď zaměstnavatelé budou muset něco dělat.“

„Chápu, že bude složité vysvětlovat, proč má zrovna toto oddělení vyšší mzdy než tamto oddělení. V čem je jejich práce hodnotnější. Chápu, že to může být nepříjemné. Ale zaměstnavatel by měl vědět, proč to tak je, a měl by být schopný vysvětlit, proč je pro něj některá práce hodnotnější než jiná,“ zdůraznila Homfray.

Negativních dopadů vyplývajících z podstaty samotné směrnice se neobává ani Rezlerová. „Myslím si, že až na ojedinělé případy to žádný negativní dopad mít nebude. A myslím si, že je to takhle správně, že přestože jsem zástupkyně zaměstnavatelů, má existovat určitá spravedlnost. Zaměstnanci mají mít právo vědět, v jakých mzdových kategoriích se pohybují,“ uvedla.

Všechny zmíněné změny má nyní na stole Poslanecká sněmovna v rámci novely zákoníku práce. Kdy se však poslanci dostanou k hlasování v prvním čtení, je nyní nejasné. Změny přitom mají platit už od 1. ledna 2027.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Neplaťte za stejné zboží víc než ostatní. Na personalizované ceny lze elegantně vyzrát