mzda

Čechům klesají reálné mzdy nejvíce ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Smutná statistika odráží zejména vysokou inflaci, která požírá úspory na spořících účtech a znehodnocuje příjmy. Pokud by si však zaměstnanci začali hromadně říkat o přidání, vystoupí proti tomu Česká národní banka (ČNB) a zvýší základní úrokové sazby. A to kvůli obavě z roztočení mzdově-inflační spirály. Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky je ovšem zvláštní, že ČNB se nyní nesnaží zkrotit inflaci standardními nástroji a místo toho volá po solidaritě zaměstnanců.

Žádat zvýšení mzdy chce v následujících měsících podle průzkumu společnosti Up Česká republika 32 procent zaměstnanců. Plánují si říci také o navýšení benefitů nebo podpory stravování. Jen pět procent lidí ale očekává, že jim zaměstnavatel vyjde vstříc v plném rozsahu. Kolem 29 procent předpokládá, že jim vyhoví částečně. Většina lidí požadavky na zaměstnavatele v nadcházející době nechystá. Vyplývá to z průzkumu Barometr zaměstnanců mezi tisícovkou respondentů z českých firem.

V následujících letech se bude muset Česká pošta vyrovnat s řadou velkých výzev a zatím není jasné, zda se tak stane za vedení současného generálního ředitele Romana Knapa. Ten před blížícím se výběrovým řízením v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS uvedl, že zvažuje opětovnou kandidaturu. „Byla by to manažerská výzva,“ řekl. Prozradil také, jak podnik bojuje s vysokými cenami energií.

Energie, nájmy i potraviny. V Česku zdražuje takřka vše. Vláda proto přichází s opatřeními, kterými se snaží občanům pomoci. Přesto se někteří ptají, proč kromě zastropování cen elektřiny a plynu kabinet Petra Fialy (ODS) nepřistoupí i k zastropování cen potravin. Hlavní důvod v pořadu K věci uvedl vládní ekonomický poradce Štěpán Křeček – nic by v obchodech nezbylo.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyzvala vládu k okamžitému zavedení cenové regulace základních životních potřeb – tedy u potravin, tepla a teplé vody, nájemného, pohonných hmot a ostatních paliv. Organizace svolává na sobotní poledne demonstraci na pražském Václavském náměstí.

Zdražování spotřebitelských cen tlačí průměrnou výši důchodů až ke 20 tisícům korun. Vláda totiž navrhla nařízení, podle kterého by se zvýšila penze od ledna příštího roku o 825 korun. Spolu s letošními mimořádnými valorizacemi by tak navýšení důchodů překonalo růst mezd i vysokou inflaci.

Gymnazista je vlastně takový nedovzdělaný půlčlověk, který nezapadá do plánů tuzemských podniků na maximalizaci zisku prostřednictvím zaměstnávání levné pracovní síly ideálně s úzkým vzdělanostním zaměřením. Tak lze číst volání šéfa olomoucké pobočky Hospodářské komory ČR Bohuslava Švamberka po omezení počtu gymnázií v Česku. Někdo by mu měl vysvětlit, že úkolem státu ve vzdělávací politice není připravovat levný kanónenfutr pro výrobní linky zdejších kapitánů průmyslu.

Evropská minimální mzda by mohla mít vliv na větší nezaměstnanost zejména v chudých regionech. Myslí si to poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček, podle kterého je spodní hranice mzdy sporná už i v českém nastavení.

I když se zaměstnavatelé napříč obory snaží zvyšovat mzdy svým pracovníkům, míru inflace to nepokryje. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který mapuje aktuální finanční ohodnocení 300 pracovních pozic v osmi hlavních oborech ekonomiky. Očekávat se dá pokles životní úrovně českých zaměstnanců a s tím související nižší apetit utrácet za zboží a služby.

Mezi většinou českých zaměstnanců je tohle pravidlo hluboce zažité: O výši mzdy se nemluví. Alespoň ne s ostatními kolegy. A pokud dotaz přece jen padne, málokomu se chce odpovídat. Obvykle kvůli obavám, že taková informace ve firmě vyvolá nepříjemnou atmosféru. Co kdyby někdo zjistil, že bere méně než vy? Řada firem navíc svým zaměstnancům dává k podpisu dohodu o mlčenlivosti, čímž si chce pojistit, že se o výši odměny i dalších benefitech v pracovním prostředí nebudou šířit. Tím se ale obvykle pracovníci řídit nemusí, a to i za předpokladu, že ho podepíšou.

Ačkoliv se mnozí zaměstnavatelé snaží zvyšovat mzdy, vyšší plat lidem inflaci nepokryje, ukazuje průzkum agentury Grafton Recruitment. Finanční ohodnocení se pak napříč republikou liší. Zatímco zdravotní sestřička v Praze si může vydělat až 55 tisíc, v Ostravě nebo Brně to může být i o 20 tisíc méně. Jak jsou na tom další profese? A po jakých profesích je poptávka?

Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá tři čtvrtletí. Ve 2. trimestru se snížila meziročně o 9,8 procent. Průměrná mzda stoupla o 4,4 procenta na 40 086 korun.