mzda

Průměrný plat pedagoga poklesl od roku 2021 na 109 procent průměrné mzdy. Na vině je propad růstu reálného HDP, v němž doznívají epidemie covidu-19, energetická krize, inflace a další jevy, uvádí nová studie institutu IDEA. Výzkumníci navíc předpokládají, že dojde k dalšímu relativnímu poklesu. Varují, že v příštím roce se může výše jejich platů dostat pod historické minimum. Vláda přitom ve svém prohlášení garantuje učitelům až 130 procent průměrné mzdy.

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Ve srovnání s loňským prvním kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2 943 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,7 procenta, mzda reálně vzrostla o 3,9 procenta. Na 38 385 korun se meziročně zvýšil i medián, tedy střední hodnota mezd. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejrychleji rostly mzdy v Praze, naopak nejpomaleji v Libereckém kraji.

Vláda spolu s premiérem Petrem Fialou (ODS) manipuluje s fakty a veřejnost balamutí. Nic není tak růžové, jak tvrdí, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS poslanec ANO Aleš Juchelka. Podle něj sice reálné mzdy skutečně vzrůstají, ale jen proto, že stoupají „ze sklepa“. Toto tvrzení odmítla poslankyně ODS Renáta Zajíčková. Vládní politička přiznala, že ne vše se kabinetu povedlo, ale podle ní musela současná koalice kvůli předchozímu vládnutí hnutí ANO „ze sklepa“ vycházet.

Pohřeb sociálních jistot, který obstarává česká vláda, symbolizovaná premiérem Petrem Fialou a Vítem Rakušanem. Ministr vnitra k tomu má připočítaných ještě „pět mrtvých z kauzy Dozimetr“. Velkoplošné bannery na Lidovém domě, sídle SOCDEM, dávají jasně najevo, jak naladěná vyrazí strana do voleb. Předsedkyně Jana Maláčová chce bojovat za vyšší mzdy či dostupné bydlení, stále ale ještě nemá dořešenou otázku, jakým způsobem se SOCDEM do volebního klání zapojí.

Většina lidí v Česku nežije důstojný život. S tímto tvrdým názorem přišli lidé z platformy pro minimální důstojnou mzdu. Zjistili to z výpočtu, kolik stojí měsíc života. Nejvíce peněz z výdělku ukrojí bydlení, jídlo a volnočasové aktivity. Podle ekonomů by se ale měla finanční situace domácností zlepšovat.

České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší. Pokles kupní síly je nejvýraznější ze zemí Evropské unie. Letos se očekává zvýšení reálných mezd o 3,5 až 4,5 procenta, na úroveň před pandemií se tak stále nedostanou.

Letošní jarní Den rovného odměňování, nebo také Equal Pay Day (EPD), připadá na 6. března. Toto symbolické datum nám připomíná, že ženy musí pracovat v průměru déle, aby si za rok vydělaly tolik, co muži. Letos se jedná o 65 dní navíc. Tento den upozorňuje také na přetrvávající problém nerovnosti odměňování mužů a žen, takzvaný gender pay gap (GPG). Podle posledního meziročního srovnání tento rozdíl znovu plíživě stoupá, na což upozorňuje organizace Business & Professional Women CR (BPWCR). Tomuto tématu se bude věnovat i konference Equal Pay Day, která se bude konat ve dnech 25. a 26. března 2025 v Clarion Congress Hotel Prague.

Současná vláda ožebračuje lidi a zatěžuje pracující, uvedla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS předsedkyně sociální demokracie Jana Maláčová. SOCDEM podle ní vždy splnila, co slíbila. Pokud by se strana znovu dostala do Sněmovny nebo do vlády, je šéfka strany připravena prosadit právo na jesle pro děti od jednoho roku i příspěvek na kroužky pro rodiny. Svého nástupce a současného ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) označila za „traktoristu, který pro lidi nic neudělal“. Opřela se i do ministryně obrany Jany Černochové (ODS), která podle ní neví, co dělá, a na resortu má „bordel“.

Jeden z dalších rozporů v koalici. Návrh ODS a TOP 09 na výpověď bez udání důvodu vyvolává už měsíce ostré debaty. Odbory hrozí stávkou a kromě opozice naráží plán i u vládních partnerů. Šanci projít má proto minimální. I když třeba podle ekonomů by výpovědi bez udání důvodu mohly ve výsledku zvýšit mzdy. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula označil projekt za šílený návrat do časů roboty.

Prezident Petr Pavel vetoval úpravu platů ústavních činitelů na základě toho, že vyslyšel spíše odborné než politické kruhy, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Miroslav Korecký. Druhým důvodem podle něj může být to, že se hlava státu již rozhlíží po jiném sestavení budoucí vlády a odvrací se od té současné. Komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko míní, že se vláda touto novelou „chytila do vlastní pasti“.

Divila bych se, kdyby prezident Petr Pavel spornou novelu o růstu platů ústavních činitelů nevetoval, uvedla ve vysílání CNN Prima NEWS šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Vláda podle ní v této problematice jednala ve stylu „chaos na chaos“. Schillerová také zdůraznila, že zmrazení mezd by bylo řešením do té doby, než by se našel vhodný automat. Veto Pavla očekával i bývalý šéf Pirátů a poslanec Ivan Bartoš, ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to respektuje, ovšem prezident tak podle něj „problém neřeší“.

Chystané změny v zákoníku práce zflexibilní pracovní trh, čímž dojde k tlaku na zvýšení mezd. V pořadu Zprávy Plus na CNN Prima NEWS to řekl ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček. Podle předsedy odborového svazu KOVO Romana Ďurča je ale návrh asociální a hrozí, že lidé mohou dostat výpověď za cokoli.