Když pohoda vítězí nad penězi. Zaměstnanci žádají i „emoční výplatu“
Doba, kdy zaměstnancům stačila pravidelná odpovídající mzda a pár benefitů, je pryč. Minimálně to vyplývá z průzkumu Barometr zaměstnanců společnosti Up Benefity. Mnozí pracovníci se po krizích posledních let cítí přetížení, odpojení od smyslu své práce i vztahu k firmě – a hledají něco víc. Do popředí zájmu personalistů se tak dostává koncept takzvané emoční výplaty. Nástroj, který „nestojí mnoho“, může mít však zásadní efekt na motivaci a loajalitu pracovníků.
Zmrazení platů politiků? SPD otočila a chystá nový vzorec. Může být ještě štědřejší
Platy politiků příští rok zřejmě vzrostou o pět procent. Například mzda premiéra nebo předsedy parlamentní komory tak vůbec poprvé přesáhne částku 300 tisíc hrubého měsíčně. A to jde pouze o základní odměnu bez příplatků či náhrad. Hnutí ANO ani SPD, která v opozici ještě loni apelovala na pětileté zmrazení platů, s jeho prosazením už jako členové vládní koalice nepočítají. SPD pak chystá nový vzorec valorizace, co to udělá s platy zákonodárců?
Frustrovaní Němci si nemohou dovolit ani novou škodovku. Drtí je ceny energií a slabé mzdy
Německá ekonomika v posledních letech stagnuje, což má citelný dopad i na život běžných občanů. Ti to mohou poznat třeba na tom, že si již nemohou obvykle pořídit nové automobily jako v minulosti. Podle agentury Bloomberg trh s ojetými vozy narostl o desítky procent. Spolu s tím ale vzrůstá i frustrace, protože si lidé uvědomují propad své životní úrovně. Německo doplácí zejména na vysoké ceny energií v průmyslu a pracovníkům nerostou tak rychle mzdy.
ANALÝZA: Konec Babišovy vs. Fialovy vlády. Je Česko opravdu v ekonomickém rozkladu?
Z předvolební rétoriky některých stran a hnutí by se dalo chápat, že se Česká republika nachází v totálním rozkladu. Místo toho hlavní ekonomické ukazatele – průměrná hrubá mzda i hrubý domácí produkt – vykazují solidní růst. Tuzemské podniky se také mohou již několik let opřít o vysokou míru zaměstnanosti, která se vymyká zemím Evropské unie. Jak na tom byla Babišova vláda, když se chýlila ke svému konci v roce 2021?
Průměrná měsíční mzda rostla nad očekávání. Lidé si reálně polepšili o více než pět procent
Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,8 procenta na 49 402 korun. Při zohlednění inflace se v reálném vyjádření zvýšila o 5,3 procenta, uvedl ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků mzdový růst výrazně překonal očekávání trhu. Průměrná hrubá mzda sice v reálném vyjádření zůstává pod úrovní před pandemií covidu-19, průměrná čistá mzda je ale reálně vzhledem k daňovým změnám na rekordní úrovni, uvedli odborníci.
Z Polska do Bavorska: Váš podrobný seznam kroků pro zahájení práce v Německu
Pokud plánujete pracovat v Německu, Bavorsko je skvělým místem, kde začít. Jako pátá největší ekonomika světa lze Německo považovat za nejlepší loviště pro uchazeče o zaměstnání. Ať už jste z Polska nebo z jiné země, Německo nabízí širokou škálu příležitostí, zejména pokud máte odborné vzdělání nebo vysokoškolské vzdělání. Německo je zejména rozmanitá země, kde si každý může najít vhodné zaměstnání. Pokud však nevíte, kde začít, můžete použít tento kontrolní seznam, abyste se vyhnuli chybám a hladce se zabydleli v novém zaměstnání.
Praha má medaili za drahotu: Na byt potřebujete 15 ročních platů. Změna? Není na obzoru
Praha je třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě místními. Na pořízení vlastního bytu v české metropoli lidé průměrně potřebují 15 hrubých ročních mezd, což je o 1,7 mzdy více než loni. Hůře jsou na tom pouze Amsterdam a Atény. V Praze navíc dále rostou ceny nájmů a průměrné úrokové sazby hypoték zůstávají jedny z nejvyšších v Evropě. Vyplývá to Property Indexu poradenské společnosti Deloitte.
Práce na dovolené? Většina Čechů si neodpočine. Vliv má výše platu, důležité je i pohlaví
Navzdory touze po odpočinku je pro mnoho Čechů práce během dovolené běžnou realitou. Podle nejnovějšího průzkumu portálu porovnávajícího mzdy Platy.cz, který vychází z odpovědí více než 2 300 respondentů, si většina lidí bere práci s sebou i na dovolenou. Konkrétně 61 procent Čechů během svého volna alespoň někdy pracuje, zatímco pouze 39 procent se od pracovních záležitostí dokáže zcela odpojit.
Boj o státní úředníky: Platy dosáhly nového „minima“, odborníci ve škrtech spásu nevidí
Téměř půl milionu lidí je placeno ze státního rozpočtu, ovšem jen 15 procent z tohoto počtu tvoří státní úředníci, o jejichž postech se vedou dlouhodobě diskuse mezi politiky. Vyplývá to z aktualizované interaktivní aplikace think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. V minulém roce tak dosáhly platy těchto úředníků ve srovnání s průměrnou mzdou nových minim, klesá i konkurenceschopnost. Škrty by ovšem podle autorů nového výzkumu nepřinesly výrazné peníze navíc do státní kasy. O tom je přesvědčen i člen Národní ekonomické rady vlády Petr Janský.
Kolik bereš? Manažeři o svých platech nemluví, nejvíce otevření jsou v Česku „zetkaři“
Zatímco pro mladé je debata o výši platu běžnou součástí pracovní reality, starší generace se tomuto tématu spíše vyhýbají. Vyplývá to z květnového průzkumu portálu Platy.cz, kterého se zúčastnilo 2 173 respondentů. Generace Z i mileniálové vykazují větší otevřenost i chuť ke sdílení, zatímco u generace X a baby boomers převažuje pocit, že jde o citlivé nebo nevhodné téma. Výrazné rozdíly jsou patrné nejen mezi věkovými skupinami, ale i pracovními pozicemi a regiony.
Ryanair ruší stovky letů. Dovolenkové plány tvrdě zasáhly mohutné stávky dispečerů
Ve Francii v pátek druhým dnem pokračuje stávka leteckých dispečerů, která v začínající prázdninové sezoně narušila plány desítek tisíc cestujících. Na pařížských letištích bude provoz omezen o 40 procent, některé další terminály odbaví jen polovinu obvyklých letů. Asociace aerolinek oznámila, že za čtvrtek a pátek zrušily letecké společnosti na 1 500 letů, informují tiskové agentury. Do stávky kvůli sporu o mzdy vstoupil také pozemní personál na letišti v Helsinkách.
Učitelé na dně: Relativní výše jejich platů vytrvale klesá. Hrozí pád pod historické minimum
Průměrný plat pedagoga poklesl od roku 2021 na 109 procent průměrné mzdy. Na vině je propad růstu reálného HDP, v němž doznívají epidemie covidu-19, energetická krize, inflace a další jevy, uvádí nová studie institutu IDEA. Výzkumníci navíc předpokládají, že dojde k dalšímu relativnímu poklesu. Varují, že v příštím roce se může výše jejich platů dostat pod historické minimum. Vláda přitom ve svém prohlášení garantuje učitelům až 130 procent průměrné mzdy.
