Kolik bereš? Manažeři o svých platech nemluví, nejvíce otevření jsou v Česku „zetkaři“
O platech většina lidí mluví se svými blízkými. V případě veřejnější diskuze však mnohým téma peněz není příjemné. (Ilustrační snímek) Zdroj: Getty Images
Zatímco pro mladé je debata o výši platu běžnou součástí pracovní reality, starší generace se tomuto tématu spíše vyhýbají. Vyplývá to z květnového průzkumu portálu Platy.cz, kterého se zúčastnilo 2 173 respondentů. Generace Z i mileniálové vykazují větší otevřenost i chuť ke sdílení, zatímco u generace X a baby boomers převažuje pocit, že jde o citlivé nebo nevhodné téma. Výrazné rozdíly jsou patrné nejen mezi věkovými skupinami, ale i pracovními pozicemi a regiony.
Data vyplývající z průzkumu demonstrují, že s nástupem mladších generací do pracovního procesu se mění i způsob, jakým lidé přistupují k tématu výplaty.
ČTĚTE TAKÉ: Čech na byt v Praze dře přes 18 let, patří mezi „nejdražší“ města. Kdo je na špici žebříčku?
„Pro část společnosti přestává být mzda tabu, zejména u mladších ročníků roste ochota o platech otevřeně mluvit. Celkově se o své mzdě s někým baví 46 procent lidí, tedy téměř každý druhý. Platová transparentnost se tak stává součástí širší společenské diskuse,“ komentoval výsledky Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz, který je součástí společnosti Alma Career.
Čtěte také
Do postoje Čechů by se brzy mohla začít propisovat také novela zákoníku práce, která vstoupila v účinnost 1. června. S ohledem na zavádění principů evropské směrnice o transparentnosti odměňování mají zaměstnanci nově právo svobodně nakládat s informacemi o své mzdě, platu nebo odměně. Jinak řečeno: zakazuje se vyžadovat mlčenlivost o výši mzdy.
Starší se diskuzi vyhýbají, ženám je téma nepříjemné
K otevřenému hovoru o platu se hlásí 64 procent respondentů z generace Z, 46 procent mileniálů, ale jen 30 procent z generace X a pouhých 19 procent baby boomers. Plat je zkrátka pro starší skupiny spíše osobní záležitost, kterou sdílejí výhradně více v soukromí. Naopak mladší generace častěji deklarují, že mluvit o mzdě je pro ně běžné a důležité.
Generace jsou obvykle rozdělovány do skupin na základě roku narození. Nejčastěji se rozlišují následovně:
- Baby boomers (narození 1946–1964)
- Generace X (narození 1965–1980)
- Generace Y, označováni jako „mileniálové“ (narození 1981–1996)
- Generace Z (narození 1997–2012)
- Generace Alfa (narození po roce 2012)
Muži i ženy se o platu baví stejně často – otevřeně o něm mluví 46 procent z nich. Liší se však v tom, jak debatu vnímají. Zatímco téměř polovina mužů (47 procent) označuje rozhovor o mzdě za příjemný, u žen je to jen zhruba třetina (32 procent). Naopak za nepříjemné považuje toto téma 24 procent žen, zatímco u mužů jen 14 procent.
Zajímavé rozdíly odhalil průzkum mezi jednotlivými profesními skupinami.
Nejotevřenější jsou v tomto směru pracovníci v provozních a obslužných pozicích – až 85 procent z nich uvedlo, že o svém platu s někým mluví. Naopak mezi top manažery připustilo otevřenou debatu jen 21 procent respondentů.
Vyšší míru zdrženlivosti projevili také nižší a střední manažeři (jen 40 procent z nich se o platu baví) a administrativní pracovníci (53 procent).
Naproti tomu mezi technicky zaměřenými zaměstnanci, dělníky a lidmi ve službách mluví o výplatě přibližně polovina z nich. Otevřenost k diskusi tedy výrazně ovlivňuje nejen věk, ale i pracovní pozice.
Jiný kraj, jiná platová transparentnost
Regionální rozdíly potvrzují, že otevřenost k debatě o výplatě se v Česku liší i podle místa, kde lidé žijí. Nejčastěji o svém platu mluví respondenti z Plzeňského kraje a Vysočiny, kde se sdílně vyjadřuje přes 50 procent dotázaných.
Čtěte také
Na opačné straně spektra jsou obyvatelé Ústeckého a Karlovarského kraje, kde o mzdě hovoří jen přibližně třetina. V Praze a Plzni zároveň nejvíce lidí označuje téma výplaty za příjemné, zatímco v Karlovarském či Zlínském kraji vnímají platovou debatu jako nepříjemnou podstatně častěji.
Bez ohledu na věk i pohlaví platí, že Češi mluví o platu především s těmi nejbližšími. Až 83 procent uvedlo, že sdílí informace o mzdě s rodinou nebo přáteli. Dalšími lidmi, s nimiž Češi diskutují o platu, jsou kolegové (41 procent). Jen minimum lidí (11 procent) mluví o příjmu veřejně nebo bez ohledu na vztah.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vojáci, policisté i hasiči si polepší, dohodla se vláda. O kolik a kdy jim porostou mzdy?
Mezi nejčastější důvody, proč Češi nemluví o platu, patří pocit, že jde o osobní záležitost (45 procent) a že výše mzdy nepatří do veřejné diskuse (29 procent). Dalších 22 procent respondentů uvedlo, že je jim debata o příjmu nepříjemná, a osm procent se za svůj příjem dokonce stydí. Mnoho lidí se ale zapojí do diskuse například ze zvědavosti ohledně platů druhých.
Mzda v inzerátu zajistí více zájemců
Debata o platu není důležitá jen z hlediska společenského posunu, ale také z pohledu fungování trhu práce. Transparentní inzeráty s uvedením mzdy přinášejí firmám výrazně vyšší počet reakcí zájemců.
„Když firmy mzdu nezveřejní, snižují si šanci na získání relevantního kandidáta. Výsledkem pak často bývá příběh nenaplněných očekávání – z jedné nebo druhé strany,“ shrnul zkušenosti Dravecký.
Čtěte také
Anketa proběhla v květnu 2025 na portálu pro anonymní srovnávání mezd Platy.cz. Zúčastnilo se jí celkem 2 173 respondentů z různých věkových, profesních i příjmových skupin. Cílem bylo zjistit, jak lidé vnímají otevřenost ohledně odměňování, s kým o platu mluví a jak se v takové debatě cítí.
Jak hodnocení ovlivní evropská směrnice?
V červnu 2026 by měla být do českého práva včleněna opatření na základě evropské směrnice o transparentnosti odměňování (EU 2023/970), která firmám se 100 a více zaměstnanci ukládá povinnost pravidelně zveřejňovat údaje o průměrné výši mezd na pozicích srovnatelné hodnoty napříč organizací a data o rozdílech v odměňování žen a mužů či na základě dalších kritérií.
Zároveň zavádí princip práva na informace tohoto typu pro zaměstnance, kteří o ně svého zaměstnavatele požádají. Posiluje také informovanost kandidátů v rámci otevřených výběrových řízení.
Čtěte také
„V případě směrnice EU o transparentním odměňování samozřejmě velmi záleží na tom, jakým způsobem bude v průběhu roku 2026 skutečně převedena do českého právního řádu – což je aktuálně teprve ve fázi příprav,“ podotkl Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce Alma Career. Osobně však chystané změny vítá.
„Většinu zaměstnavatelů by měly přimět, aby si konečně na základě relevantních dat udělali pořádek v systémech odměňování a začali postupně narovnávat celou řadu nefér a neospravedlnitelných rozdílů ve mzdách na srovnatelných pozicích – a to nejen mezi muži a ženami, ale například i vůči seniorním zaměstnancům,“ podotkl.
Čtěte také
Za největší změnu, která se podle Dombrovského do české praxe patrně promítne s určitým zpožděním, označil zrušení tabu týkajícího se debat o výši mezd.
„To může výrazně podpořit ochotu lidí ověřit si svou aktuální pozici nejen ve firmě, ale i na širším trhu práce, vyjednávat o svých podmínkách, a pokud se situace nebude zlepšovat dostatečně rychle a spravedlivě, také zvažovat změnu zaměstnavatele z vlastní iniciativy. A právě v tomto ohledu Češi dosud poměrně výrazně zaostávají za flexibilnějšími a konkurenceschopnějšími zeměmi EU,“ dodal.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Studentům začínají letní brigády. Jaká je nejoblíbenější práce a kolik si průměrně vydělají?
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
