Zvyšování mezd v roce 2025
Průměrná měsíční mzda v roce 2025 přesáhne 46 tisíc korun, zároveň vzrostla i ta minimální. Na kterých pozicích se růst částky promítne nejvíce, na jakých pozicích si letos lidé vydělají vysoko nad průměrem a kdo na druhé straně na něj ani zdaleka nedosáhne? To přiblížili odborníci z personálních agentur.
Úderem 1. ledna vzrostla minimální mzda o 1 900 na 20 800 korun. Její navýšení ovlivní finanční ohodnocení napříč obory – nejvíce však u nízkopříjmových pozic.
„Její nárůst často tlačí zaměstnavatele k tomu, aby zvyšovali mzdy i u ostatních pozic – zejména proto, aby zachovali odstup mezi platovými kategoriemi. Tento efekt je však nejvýraznější v odvětvích s vysokým podílem zaměstnanců pobírajících minimální mzdu,“ vysvětlila v dokumentu, který má redakce k dispozici, Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Marketingový manažer personální agentury Manpower Group Jiří Halbrštát pro CNN Prima NEWS sdělil, že růst minimální mzdy se promítne zejména u nekvalifikovaných či nejméně hodnocených profesí. „Především ve výrobě, logistice, službách, prodeji, úklidu a ostraze. Tak už tomu bylo v tom předchozím roce,“ podotkl.
Jaké pozice budou prosperovat?
Dle Indexu očekávání firem ČSOB se ukazuje, že pokud budou firmy zaměstnancům přidávat, pak téměř polovina z nich tak učiní plošně. Některým vedoucím pracovníkům přidá přes dvě procenta firem a téměř 45 procent společností chce přidat některým zaměstnancům bez ohledu na funkci.
Významnější nárůst odměn v roce 2025 se dle Halbrštáta očekává ve zdravotnictví, sociální péči a kvalifikovaných kancelářských pozic, jako je IT, právo nebo finance. „Ačkoliv jsou zaměstnavatelé nyní mírně nervózní z vývoje ekonomiky, tak průměrně očekáváme nárůst mezd o více než šest procent,“ doplnil.
ČTĚTE TAKÉ: Lidé mohou ušetřit letos na energiích i 10 tisíc, říká Kovanda. Je to ale jen ticho před bouří, dodává
Dlouhodobě nejlukrativnější pozice z hlediska finančního ohodnocení nabízí sektor informačních technologií. To platí i pro letošní rok.
„Mezi nejlépe ohodnocené IT pracovníky budou v roce 2025 patřit specialisté na kybernetickou bezpečnost či datovou analýzu. Firmy odborníky na digitalizaci a IT bezpečnost hledají stále více, což zvyšuje jejich hodnotu. Vydělávat budou letos průměrně kolem 120 tisíc korun měsíčně,“ zmínila Hyklová.
To potvrzuje i Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio, a dodává, že u seniorních pozic nejsou výjimkou ani mzdy vysoko nad 120tisícovým průměrem. „Zásadní roli v odměňování IT specialistů hraje praxe. Zvláště u vysoce specializovaných nebo manažerských pozic se mzda v mezinárodních firmách pohybuje kolem 200 tisíc korun. Po více než desetileté praxi si produktový manažer vydělá 205 tisíc měsíčně, IT manažer 211 tisíc, vývojář softwaru 215 tisíc,“ líčila.
Janatová dodala, že v průběhu jednoho z průzkumů v roce 2024 respondent na pozici UX/UI designer odpověděl, že jeho mzda po deseti letech praxe činí 430 tisíc měsíčně.
Mezi další pozice, které si budou v letošním roce z hlediska mezd stát nejlépe, patří vedle lékařů a vrcholových manažerů zejména specialisté a manažeři v technických oborech, jako jsou strojírenství, elektrotechnika a energetika.
„K vysoce hodnoceným pozicím patří například vedoucí projektů ve strojírenství, manažeři vývoje technologií či odborníci na automatizaci a robotiku. Tito profesionálové si ve středních a velkých firmách přijdou na zhruba 90 až 120 tisíc korun měsíčně,“ uvedl Roman Vejražka, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.
Experti také vidí výrazně rostoucí poptávku po specialistech v oblasti obnovitelných zdrojů energie. „Mzdy zkušených inženýrů se zde pohybují kolem 80 až 110 tisíc korun. Ve výrobních firmách se pak mzdy technických manažerů a specialistů na procesní řízení pohybují v rozmezí 100 až 150 tisíc,“ doplnil Vejražka. Halbrštát z Manpower Group dodal, že právě v tomto novém sektoru ekonomiky očekávají odborníci stále rychlejší růst zaměstnanosti než je aktuálně v IT.
Kdo se bude mít „nejhůře“?
Průměrná mzda bude v letošním roce činit 46 557 korun. Podle dostupných statistik na ni ale zhruba dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou. Mzda některých z nich přesáhne tu minimální jen o několik málo tisíc. Minimální mzdu v Česku pobírají přibližně čtyři procenta zaměstnanců, tedy asi 150 tisíc lidí.
„Profese, u kterých se výdělky minimální mzdě blíží, jsou dlouhodobě uklízečky, ostraha objektů a méně častá povolání jako třeba šička. K nejhůře placeným pozicím budou pak v letošním roce patřit také pokladní a obsluha v retailu, kde se průměrná mzda pohybuje mezi 23 až 27 tisíci měsíčně,“ avizovala Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
ČTĚTE TAKÉ: Učitelé, úředníci i policisté a hasiči dostanou přidáno. Vláda schválila zvýšení platů od ledna
Pokračovala s tím, že na juniorních administrativních pozicích se zaměstnanci zpravidla nedočkají vyššího ohodnocení než 25 tisíc korun. „Obecně rostou mzdy řemeslníků, kdy si ti zruční mohou vydělat i 80 tisíc měsíčně, nicméně dělnické pozice v méně specializovaných odvětvích nevydělají ani polovinu: měsíční mzda se pohybuje kolem 27 tisíc,“ doplnila Vyskoková.
Při porovnávání mezd je třeba pamatovat na lokalitu, kde pracujete. Mzdy se v Česku totiž výrazně liší podle krajů. Ty nejvyšší tradičně hlásí Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj, kde je průměr 55 tisíc měsíčně. „K nejnižším pak s průměrem 35 tisíc korun měsíčně patří Karlovarský a Ústecký kraj. Neznalost rozdílů ve mzdách podle krajů často vede k nereálným představám,“ doplnila Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka agentury Advantage Consulting.
Podle průzkumů mají uchazeči, zejména u juniorních a nekvalifikovaných pozic, často vyšší očekávání, než je realita trhu. „V některých oborech, jako jsou IT nebo marketing, však uchazeči požadují zpravidla odpovídající mzdy,“ podotkla Hansliková.
Zaměstnanci dělají zbytečnou chybu
Značné rozdíly jsou i mezi státním a soukromým sektorem. Podstatné také je, zda lidé pracují pro tuzemskou nebo mezinárodní firmu. „Zahraniční firmy nabízejí obecně vyšší mzdy a širší balíček benefitů, který zpravidla zahrnuje bonusy, flexibilní pracovní dobu, nadstandardní zdravotní péči a podobně. Také více investují do vzdělávání a kariérního růstu zaměstnanců,“ vysvětlila Vyskoková.
Poslechněte si, jaké nefinanční benefity může zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytnout:
Na druhé straně soukromý sektor nabízí vyšší průměrné mzdy, větší důraz na výkonnost a flexibilitu. „Oproti tomu zase práce ve státním sektoru může někomu vyhovovat kvůli větší stabilitě, pevné pracovní době nebo delší dovolené,“ dodala Vyskoková.
Podle mezinárodního průzkumu společnosti Alma Career z konce roku 2024 usilovalo 61 procent zaměstnanců v Česku při poslední změně zaměstnání o více peněz.
„Problémem je, že si spousta zaměstnanců o zvýšení finanční odměny neumí říct a raději se začne poohlížet po práci v jiné firmě. Češi se v tomto ohledu stále učí. Mnoho lidí má obavy, že by požadavek na zvýšení mzdy mohl poškodit jejich pozici ve firmě. Zkušenější pracovníci si však o lepší finanční podmínky nebo další benefity říct umějí,“ uzavřela Hyklová.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Česko je prolezlé kartelovými dohodami, říká Švihlíková. Hrozí pokračování pádu životní úrovně
