Komentář: K čemu je nám PES, když ho ministerstvo zdravotnictví krmí špatnými daty?

Ministerstvo zdravotnictví opět pustilo do světa špatný údaj u svého systému PES. Tabulka přitom měla Čechům zlepšit orientaci na cestě druhou vlnou koronavirové epidemie. A měla hlavně podnikatelům ukázat, za jakých podmínek mohou vykonávat svou činnost. Měla být kotvou, která do dosavadního chaosu přinese prvek jistoty. Záměr dobrý, ale dopadlo to bohužel jako vždycky.

PES nebude štěkat na sport, bude se řídit jinou tabulkou. PES není robot, je to něco, co dodává jen základní data pro vládní rozhodnutí. Skóre PES se v sobotu zvýšilo na 59 bodů. Skóre PES se nezvýšilo, ministerstvo zdravotnictví znovu pustilo do světa špatný údaj. Ministerstvo chybu omlouvá neúplností exportu dat ze zdrojové databáze. Obdobně zmatečně si PES zaštěkal už 23. listopadu, kdy se na webu resortu Jana Blatného (za ANO) objevilo skóre 67 místo správného 57. A aby toho nebylo málo, v neděli ráno spadl klíčový ministerský server úplně.

Jestli si někdo myslel, že se život v Česku bude řídit podle jednoduché a jasné tabulky, musí nyní mlátit hlavou do zdi. Od představení pětistupňového systému PES neuběhl ani měsíc a provází ho jeden zmatek za druhým. Přitom právě nejistota je to, co českou ekonomiku drtí snad mnohem více než koronavirová epidemie. Vláda opět předvedla, jak zemi postiženou krizí současného rozměru neřídit.

Upravený PES

Kritika se na hlavy ministrů snáší ze všech stran. Nejen od politické opozice, ale zejména z řad podnikatelského sektoru, sportu, kultury a v neposlední řadě také ze školství a akademické sféry. Na rozdíl od klidných časů dnes nejde o kritiku pro kritiku. Pro všechny zmíněné obory je totiž životně důležité, aby věděly, co má vláda za lubem. V každém z nich totiž platí, že potřebují vědět s dostatečným předstihem, kdy mohou začít fungovat. Když naopak musí ze dne na den zavřít, přicházejí o miliony korun. Nemluvě o námitkách několika odborníků, podle nichž se metodika výpočtu skóre upravovala, aby to „tak nějak vyšlo“.

Koronavirová krize bohužel ukázala zkostnatělost českého státu v plné nahotě. Přitom se zpočátku zdálo, že vláda a její instituce jsou připraveny. Jarní rychlá reakce a okamžité přislíbení pomoci podnikatelům vzbudily obrovské naděje a očekávání. Realita ale za očekáváními značně zaostala. Nastoupil mikromanagement a řízení podle aktuální nálady facebookových uživatelů.

Očkování, nebo další lockdown?

Až donedávna jsme ani netušili, na základě jakých epidemických dat vláda kreslí svou strategii na týdny dopředu. Neznali jsme scénáře. Věděli jsme pouze, kolik lidí se koronavirem nakazilo, kolik se uzdravilo, kolik je v nemocnicích či kolik covidu podlehlo. Dnes sice scénáře známe, ale vláda se jimi „pro jistotu“ neřídí.

Další kolo zkoušky naší trpělivosti je ale za dveřmi. Zatímco se celý vyspělý svět připravuje na vakcinaci obyvatelstva, řeší distribuci očkovacích látek a připravuje potřebnou infrastrukturu, Česko – the country for the future – řeší, jestli se v lednu dostaví třetí epidemická vlna a zda země půjde do opětovného lockdownu. Držme si palce. Třeba přijde někdo, kdo po semaforu a PES vymyslí další převratnou inovaci ze století páry.