komentář

Současná evropská móda zvaná boj proti dezinformacím má hned několik slabin a problematických míst. Jednak – a to je potřeba si otevřeně přiznat – má jen pramálo společného se skutečnou demokracií, byť se často tvrdí, že s dezinformacemi je třeba bojovat právě proto, abychom demokracii ochránili. Největší riziko ale spočívá v tom, že co se v určitém okamžiku jeví jako jasná dezinformace, může se už o pár let později ukázat jako čistá pravda. Některé zdánlivě lživé zprávy se totiž jako pravdivé ukážou až časem. Anebo to klidně může být i naopak...

Poté, co Donald Trump nařídil pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině, lze definitivně konstatovat, že nová administrativa Spojených států zatím vyvíjí tlak na napadenou zemi, přičemž agresora přehlíží. Nyní je nutné, aby se Evropa s touto skutečností smířila a zařídila se podle toho. USA už nejsou zemí, která bude starému kontinentu neúnavně krýt záda. Winston Churchill měl na rozdíl od Volodymyra Zelenského velké štěstí. Franklin D. Roosevelt ho totiž netlačil do náruče agresora a Američané jej neuráželi za to, že se po Bílém domě producíroval bez kravaty.

Americký prezident Donald Trump a jeho vrchní sekundant J. D. Vance ostrou roztržkou s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským dali jasně najevo, že vyžadují respekt, vděk a vyloženě až servilitu. To Zelenskyj jasně odmítl a většina západního světa mu za to tleská. K čemu mu to však je, když tím může přijít o klíčového spojence v obraně proti zhoubě z Moskvy?

Na české politice je hezké, jak dokáže neustále posouvat hranice toho, co všechno je ještě možné. Tak například je možné velkoryse přehlížet, že vojáci speciálních sil dopravují bez souhlasu Parlamentu drony do země, v níž probíhá válečný konflikt. Nebo je možné nechat viset ve vzduchu podezření, že se tak dělo na základě neoprávněně vydaných diplomatických pasů. V neposlední řadě pak je možné, aby si vojenští představitelé zamilovali světla ramp a média natolik, že se nežinýrují dávat do nich velmi silná a v podstatě ryze politická prohlášení. A světe div se, nikomu to vůbec nevadí...

Jen máloco vystihuje současný úpadek Evropy lépe než roztřesený hlas a slzy německého diplomata Christopha Heusgena na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Tohle má být ta nová silná Evropa, která je nezávislá na Spojených státech a která dokáže čelit ruskému agresorovi? To se asi masový vrah Putin musel v Moskvě smíchy za břicho popadat...

Kauza soukromé iniciativy s dovozem dronů na Ukrajinu má hned několik velmi pozoruhodných vedlejších efektů a souvislostí. Třeba se na ní pěkně ukazuje, jak se někteří armádní představitelé trhají ze řetězu. Ukazuje se, jak to prezidentovi alias vrchnímu veliteli ozbrojených sil vlastně nevadí a premiér k tomu pro jistotu mlčí. Mlčí, i když jde také o jeho ministryni a stranickou kolegyni Janu Černochovou. Tu v tom nechává vykoupat bez sebemenšího zastání.

Nejeden pozorovatel české politické scény může sem tam nabýt dojmu, že někteří představitelé ODS zapomněli, kdo je vlastně volí. Často je to pravicový a liberálně-konzervativní jedinec, který si přeje štíhlý stát a nízké daně. Jenže někdy se zdá, že vláda s ODS v čele dělá vše pro to, aby takovou osobu od volby občanských demokratů odradila. Typickým příkladem jsou aktivity ministra kultury a místopředsedy ODS Martina Baxy. Ten svými provokativními výroky o mediální novele a podivnými konstrukcemi o komunistech dráždí i mnoho svých spolustraníků.

V Česku je čím dál více útoků studentů ve školách, napsala na sítích influencerka vystupující pod přezdívkou stefany_mummy, a aby „odlehčila situaci“, nabídla svým sledujícím slevu na pletený komplet. Za svou formulaci si ihned vysloužila kritiku v komentářích, a proto příspěvek smazala. Následně se za svá slova omluvila – tvrdila, že není hyena a že její sledující vyjádření pochopili. Příspěvku si všiml i „influencer v důchodu“ Johny Machette, který upozornil, že autorka zakázala i komentáře.

Slovenský premiér Robert Fico v úterý čelil pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. Karty přitom byly rozdány i nadále tak, že snaha byla takřka jistě předem odsouzena k neúspěchu, a to i navzdory sjednocené opozici. Fico však z hlasování udělal cirkus, když přinesl na první pohled závažné informace z tajné služby, kterými chtěl hodit celé jednání do utajeného režimu, ale zdá se, že šlo jen o pověstné „vrtěti psem“ a z celého jednání se stala fraška.

Dříve největší „darebák“ Fialova kabinetu, nyní nejpopulárnější subjekt vládní koalice. Hnutí STAN v průzkumech stabilně převyšuje ODS. Jak je to možné? Vít Rakušan a spol. totiž zmodernizovali své marketingové nástroje, zároveň šlápli na brzdu, pokud jde o antikampaň, a soustředí se především na sebe. No a ono to funguje… Několik měsíců před klíčovými volbami se zdá, že Starostům ke druhému místu postačí, když s úsměvem počkají na chyby, které napáchá koalice Spolu.

Známý letecký dopravce Ryanair bojuje nejen se zvyšujícími se daněmi spojenými s cestováním vzduchem, ale také třeba se zaměstnanci řízení letového provozu. Konkrétně v Británii. Pro léto 2025 proto plánuje například výrazné snížení linek z Německa. Dopravce proslulý nízkými cenami se ale v poslední době stává populárním i jinak. Na sociálních sítích čím dál častěji bodují účty společnosti. Lidé na nich najdou reakce na chování pasažérů, komentáře k žhavým ekonomickým tématům, ale také vtipné poznámky, kterými si společnost umí udělat legraci sama ze sebe.

Gruzie, země ležící ve stínu velkého Kavkazského pohoří, je všeobecně známá krásou své přírody, pohostinností lidí a chutěmi místní gastronomie. Je to ale také země plná toulavých psů. Narazíte na ně v ulicích měst, podél silnic a doprovázejí vás na horských túrách. Jsou prostě všude. Stávají se oběťmi dopravních nehod, jsou sužováni nemocemi, často hladoví a jsou vystaveni nemilosrdným přírodním podmínkám. Drtivá většina místních je k jejich utrpení lhostejná. V Česku se ale dala dohromady skupina lidí, která chce tuto situaci změnit.