KOMENTÁŘ: Školství jako priorita? Vláda škrtá sliby i lepší budoucnost znevýhodněným dětem
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Premiér zdůrazňuje důležitost vzdělání, ale rozpočet na školství klesá.
Experti volají po navýšení rozpočtu, aby se dosáhlo průměru OECD.
Výhled na další roky naznačuje další snižování financí pro školství.
Je školství skutečnou prioritou vlády, nebo jen předvolebním slibem?
Vláda i ústy premiéra Petra Fialy od začátku mluví o tom, jak je pro ni vzdělání důležité. Zároveň s tím ale není schopna nalít do školství potřebné peníze a v návrhu rozpočtu na rok 2026 se to opět projevilo. Podle expertů nebude na slibované zvýšení platů učitelů, ale ani na podpůrné profese, které vládní poslanci (správně) podpořili v tzv. velké novele školského zákona.
„Vzdělání je dnes nezbytné nejen pro profesní uplatnění, ale také pro orientaci a úspěch v moderní a složité společnosti,“ nechal se slyšet premiér Petr Fiala první školní den, kdy navštívil Střední školu Charbulova v Brně.
Jenže jeho ministr financí Zbyněk Stanjura si slova o důležitosti vzdělávání příliš k tělu nepřipouští. O podhodnoceném rozpočtu na školství se mluví v podstatě každý rok vlády koalice Spolu a STAN a letos je to tu opět – v prvním návrhu rozpočtu ministerstva školství na rok 2026 je o 14,4 miliardy méně než vloni.
ČTĚTE TAKÉ: Učitelům 75 tisíc, konec inkluze i aktivismu před tabulí. Jaké jsou volební sliby pro školství?
Analytik: Budou chybět peníze na psychology i vysoké školy
Vládní politici úbytek vysvětlují převedením plateb za nepedagogické pracovníky na zřizovatele, což je jedna z novinek zmíněné novely školského zákona. Podle analytika společnosti PAQ Research Karla Garguláka jde o více než 20 miliard korun (v letošním rozpočtu byla tato částka na období od ledna do září). Ale i bez této částky je podle školského experta rozpočet naprosto nedostatečný.
„Prakticky to znamená, že resort bude moci pouze minimálně pokrýt růst platů učitelů, nenavýší brutálně podfinancovaný rozpočet vysokého školství, nezafinancuje psychology, nepošle více peněz potřebným školám a dětem (jak slibuje) atd.,“ popisuje Gargulák v glose na sociální síti.
Za naprosté minimum Gargulák považuje částku stejnou jako letos, tedy okolo 291 miliard. Jinak stát kromě zákonného zvýšení platů učitelů nebude mít na žádná další podpůrná opatření, jež jsou v klíčové novele školského zákona.
„Ostrouhá“ hlavně podpora škol a dětí ze znevýhodněných regionů a úspěch studentstva tak bude dál záviset hlavně na tom, kde a do jakého prostředí se narodí.
Čtěte také
Rozpočet by měl být minimálně o 40 miliard vyšší, varují experti
Na poplach bije i organizace Učitel naživo, která podporuje profesní růst učitelů či ředitelů škol. „Navržený rozpočet pro školství je zcela podhodnocený, příští rok by měl klesnout o téměř 15 miliard. To rozhodně není v souladu se závazky investovat do školství tolik, kolik průměrně investují země OECD,“ říká Kateřina Konrádová, analytička vzdělávací politiky.
Aby Česko dosáhlo úrovně průměru zemí OECD, muselo by do rozpočtu na školství na příští rok investovat zhruba 320 miliard korun, tedy o minimálně 40 miliard více, než je v aktuálním návrhu.
Nesoulad se slibem v programovém prohlášení vlády se navíc nadále zvyšuje. Největší podíl vzhledem k HDP od roku 2016 byl v rozpočtu na rok 2020, kdy byl premiérem ještě Andrej Babiš.
Výhled školství na roky 2027 a 2028: ještě méně peněz!
Dalším průšvihem pak je výhled státního rozpočtu na další roky. Výdaje na školství mají na rok 2027 klesnout o dalších 20 miliard, a na stejné úrovni zůstat i v roce 2028, upozorňuje ekonom a vysokoškolský pedagog Jaromír Baxa s tím, že ušetřit se má na vysokých školách a na sportovní reprezentaci. Regionální školství má jenom zůstat na svém, což opět povede jen k růstu nerovností nejen ve vzdělávání.
Podle Učitele naživo by mělo ministerstvo „hledat cesty, jak ušetřit v rozpočtu svého resortu a investovat efektivněji“.
Uspořit se dá například vybudováním místní školské správy, která by umožnila zřizovatelům spolupráci při správě škol a sejmula z ředitelů administrativní zátěž, úpravou financování soukromých škol či právě podporou škol a žáků ze znevýhodněných regionů.
Čtěte také
Investujme do učitelů i ředitelů, vyzývá expertní organizace
Investovat je prý potřeba právě do kvality práce učitelů a ředitelů. „Jsou to právě oni, kdo mají na kvalitu výuky největší vliv. Investice do školství se nám navíc mnohonásobně vrátí. Jen investice do kvality práce učitelů má potenciál zvýšit HDP do roku 2100 až na 5,5násobek,“ vyčísluje Kateřina Konrádová.
Vzniknout by měl také motivační kariérní systém pro učitele i ředitele. „Ten umožní profesní růst a udrží učitele i ředitele ve školství,“ dodává šéfka expertní organizace. Podpora by měla vydatněji směřovat i do mateřských škol nebo k dětem se sociálním znevýhodněním.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
„Vyzýváme ministra školství Mikuláše Beka a současnou vládu k úpravě rozpočtu tak, aby pokrýval nejen nezbytné výdaje, ale umožnil i další potřebné investice,“ uvedla Konrádová.
„Rozpočet se musí co nejvíce přiblížit částce 320 miliard. Vyzýváme i budoucí vládu. Myslete na to, že školství je zásadní pro prosperitu a budoucnost naší země. Schvalte takový rozpočet, který bude pro učitele, ředitele i naše děti důstojný. A ukažte, že je pro vás školství skutečnou politickou prioritou, ne jen prázdným předvolebním slibem,“ dodává analytička.
O moderní školství pro každého nemá vláda evidentně zájem
Mezitím se vládní strany z koalice Spolu nechaly slyšet, že by chtěly rozpočet ministerstva školství také navýšit. Ministr Mikuláš Bek rezignovaně uvedl, že je vlastně spokojený, jen by taky chtěl přihodit něco na vysoké školy a podobně.
Jenže tohle doprošování vlastního ministra financí je podobné jako v minulých letech. První šokující návrh se podaří trochu otupit a přijde úleva, že to není ještě tak hrozné…
Co to ale vypovídá o skutečných prioritách vlády vedené někdejším vysokoškolským pedagogem a rektorem?
Pocit, že kabinet nemá zájem nastartovat české školství k postupné proměně v moderní systém, který dokáže rozvinout talent každého dítěte i v tom nejzapadlejším koutu republiky, se jen prohlubuje.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pomůcky by děti mohly dostávat ve škole, zní z ANO. Bude to na úkor jiných věcí, řekl Havel
Vystudoval českou filologii na Slezské univerzitě v Opavě, poté se připojil k rozjíždějícímu se projektu Aktuálně.cz jako sportovní redaktor. Následně 15 let pomáhal budovat web iSport.cz, kde se postupně stal hlavním editorem. Od léta 2024 působí v on-line redakci CNN Prima NEWS.
