Učitelům 75 tisíc, konec inkluze i aktivismu před tabulí: Jaké jsou volební sliby pro školství?
Vzdělání je naše priorita, tradičně hlásají politické subjekty v předvolebních kampaních. Realita po volbách však bývá jiná a resort školství většinou ostrouhá. Jaké změny v oblasti vzdělávání slibují uchazeči o poslanecká křesla před letošním volebním kláním? Redakce CNN Prima NEWS připravila přehled, čím si chtějí získat voliče.
České školství pálí vážný problém: nejsou lidi. Situace je alarmující a pokud se nic nezmění, dojde v příštích letech ke krizi, ukázala nedávno analýza Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (PedF UK). Učitelský sbor stárne, přibývá nekvalifikovaných pedagogů a mladí o povolání ztrácejí zájem.
ČTĚTE TAKÉ: Česko pět týdnů před volbami. Exkluzivní průzkum ukázal, co lidé po politicích chtějí
Nejvíce je trápí nízké platy. Kromě toho by jim podle PAQ Research pomohl kariérní systém s možností růstu a specializace, kvalitnější vzdělání před nástupem do praxe i během ní a také silnější profesní podpora a vedení. Otázkou zůstává, zda jejich volání po změně vyslyší i politici a jestli po volbách nezůstane jen u slibů.
ANO
ANO s přehledem dominuje předvolebním modelům, rozsáhlý volební program chce ale hnutí zveřejnit až 4. září, kdy také v ostravských Vítkovicích oficiálně zahájí kampaň. Ve svých novinách zatím jen naznačilo programové priority a nechybí mezi nimi ani bod „lepší školy“.
Mezi plány na revizi inkluze a rozšíření kapacit mateřských škol vzbudil největší pozornost slib navýšení platů pedagogických pracovníků. Hnutí chce garantovat, že na konci volebního období dosáhne průměrný plat učitelů 75 tisíc korun.
Čtěte také
Hnutí Andreje Babiše už vybralo kandidáta na post ministra školství. Do Rohanského paláce se má v případě volebního triumfu vrátit Robert Plaga, který už dříve potvrdil, že o funkci vážně uvažuje. Exministr plánuje zvýšit rozpočet na vzdělávání, a s tím právě i platy kantorů. „Pokud opravdu chceme, aby učili nejlepší z nás, tak bez solidního zaplacení a bez toho, aby k tomu měli druhou práci, to nepůjde,“ sdělil Plaga pro CNN Prima NEWS.
Sliby chyby?
Ohlasy z učitelské obce na předvolební lákadla hnutí ANO se různí. Někteří pedagogové mluví o planých slibech, jiní se domnívají, že Babišova vláda jako dosud jediná učitelům skutečně přilepšila. „Ať se na mě nikdo nezlobí, a můžeme Babišovi a ANO vyčítat spoustu věcí, ale v otázce platů a obecně ve školství nikdy nebylo lépe než za minulé vlády a kdo říká opak, prostě lže,“ okomentoval jeden z nich příspěvek na profesním facebookovém fóru Učitelé+.
Babišovo hnutí slibovalo vyšší platy učitelů a nepedagogů už před volbami v roce 2017 – na konci volebního období se měly dostat na minimálně 150 procent jejich výše pro rok 2017. Více peněz do školství vláda ANO opravdu prosadila, ale průměrné platy dosáhly ke konci volebního období jen 140 procent hodnoty z roku 2017. I tak se ale Česko zvedlo ze dna mezinárodních srovnání.
Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09)
Také Spolu se před minulými volbami holedbalo, že učitelům zaručí 130 procent průměrné mzdy. Během působení kabinetu Petra Fialy (ODS) však ve skutečnosti jejich platy jenom klesají a letos se propadly až ke 109 procentům, ukázala studie think-tanku IDEA při CERGE-EI.
Čtěte také
I před letošními parlamentními volbami trojkoalice zařadila bod „kvalitní vzdělávání a špičková věda“ mezi programové priority. Zvýšení učitelských platů však v této oblasti výslovně nezmiňuje.
Za cíl si však klade podporu pedagogů, která má podle Spolu spočívat v úpravě počtu odučených hodin nebo v přehodnocení počtu speciálních pedagogů a asistentů, aby „finance směřovaly tam, kde jsou nejvíce potřeba“, stojí v programu volební koalice.
Velký úkol
Po volbách by Spolu také rádo zavedlo nový třístupňový kariérní systém pro učitele s „jasnými pravidly pro profesní rozvoj, vzdělávání a odměňování učitelů i ředitelů“. „Nedaří se nám přesvědčovat mladé lidi, aby se do tohoto povolání pustili. Máme před sebou velký úkol,“ poznamenala poslankyně ODS Renáta Zajíčková ve vysílání CNN Prima NEWS. „Systém máme z devadesátých let, je tam mnoho nefunkčních věcí, přežitků, celý systém je neatraktivní,“ doplnila.
Zajíčková také dlouhodobě mluví o reformě, která by o rok zkrátila základní vzdělávání. Po osmi letech základky by pak všichni žáci povinně zamířili na dva roky na střední.
SPD
Volební program dosud voličům dluží i hnutí SPD, představí jej až při zahájení horké fáze kampaně 8. září. Zveřejnilo zatím desatero vycházející z hlavních programových bodů, v němž ale školství nefiguruje.
Čtěte také
Poslanec SPD Zdeněk Kettner však považuje za nezbytné zvýšit atraktivitu učitelského povolání, zejména pro mladé lidi, a to právě pomocí odpovídajícího navyšování platů. „Jak se říká, o peníze jde až v první řadě, absolvent vysoké školy samozřejmě očekává, že založí rodinu a zaopatří ji,“ poznamenal ve vysílání CNN Prima NEWS. S tím, že je české školství zastaralé a potřebuje velké reformy, nesouhlasí.
STAN
Hnutí STAN voliče láká na „dobrý program“, jehož prioritou je mimo jiné i „dobré vzdělání“. Podobně jako Spolu zamýšlí například vytvoření „motivačního a spravedlivého“ systému profesního růstu pedagogů, který má zajistit také ohodnocení jejich „kvalitní práce“.
Program také zahrnuje motivaci obcí k budování či navyšování kapacit škol, rozšíření povinného předškolního vzdělávání na dva roky nebo úpravu systému přijímacích zkoušek na střední školy.
Starostové zároveň chtějí ulevit resortu školství od sportu, který by měl po volbách spadat pod nově zřízené ministerstvo pro inovace, vědu a vysoké školy. Podle poslance STAN Jana Kuchaře nemá MŠMT na sportovní agendu prostor. „Je to o tom, aby příští vláda jednoznačně řekla, jaké má priority, a podle toho stavěla ministerstva. Pokud budeme mít prioritu, že chceme lépe kondičně vybavené obyvatelstvo, zřiďme ministerstvo sportu,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.
Piráti
Pro Piráty je prioritou dostupné, kvalitní a rovné vzdělávání. A plánují to vzít od píky. „Chceme, aby se Česko postupně dostalo na standard, že i dvouleté děti budou mít garantovaná místa ve školkách. Klesá porodnost, kapacity se budou tedy uvolňovat, je to realistické,“ řekla již dříve místopředsedkyně strany Olga Richterová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Piráti si také chtějí posvítit na duševní zdraví a pohodu žáků i učitelů. Na rozdíl od koalice Spolu, která usiluje o snížení počtu speciálních pedagogů, požadují na každé škole jednoho – stejně jako školního psychologa.
Slibují také systematický profesní růst a „důstojné a dostatečné výdělky“ jak pro začínající učitele, tak pro zkušené pedagogy. „Platové tabulky by měly být více navázány na aktivitu vyučujících a méně na léta praxe,“ stojí v programu Pirátů.
Stačilo!
Se zveřejněním kompletního volebního programu otálí také hnutí Stačilo!, na jehož kandidátkách jdou do sněmovních voleb členové KSČM, SOCDEM, České strany národně sociální (ČSNS) a Spojených demokratů. Představí ho až 16. září v Ostravě.
Z programových priorit, které nastínilo na svém webu, se školství týkají dva body. Prvním z nich je přehodnocení stávající podoby inkluze. Její současná forma podle hnutí snižuje kvalitu vzdělávání a ohrožuje fungování systému speciálního školství. „Podpoříme systém speciálního školství. Inkluze ano, ale podle možností a schopností daného žáka a podmínek školy,“ uvedl lídr kandidátky v Pardubickém kraji Roman Roun pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
V nástřelu programu Stačilo! se objevilo také heslo: „Výuka patří do rukou učitelům, ne aktivistům“. „Jde o neziskové organizace, které se zaměřují na ovlivňování politického procesu, veřejné politiky nebo politických postojů – na školách nemají co dělat. Ve vztahu politického života a vzdělávání nejde o to školy izolovat od reality, ale předcházet jejich účelové politizaci,“ sdělil Roun, podle něhož lze žáky vést k občanství a demokracii i bez těchto vlivů.
Motoristé sobě
S podobnou programovou tezí přišli také Motoristé. „Škola tu není od toho, aby suplovala politický aktivismus, ale aby hájila zájmy dětí a rozvíjela jejich vzdělání,“ uvedl lídr kandidátky v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor na dotaz CNN Prima NEWS, zda takový návrh plošného zákazu není politizací z druhé strany. „Materiály od politických neziskových organizací, ať už s LGBT nebo zelenou agendou – nemyslím ochranu přírody, ale ideologické směry, nemají ve státním školství místo,“ zdůraznil.
Motoristé dále chtějí zrušit Cermat, jednotné přijímací zkoušky by nahradili systémem průběžného ověřování znalostí a dovedností. U přijímaček by si pak škola vybrala, které ze standardizovaných testů připravených ministerstvem pro zkoušky zvolí a jakou jim dá váhu. Zároveň by zrušili inkluzi. Vyplývá to z jejich volebního programu.
Mnohé z nejpalčivějších problémů současného školství, jako je nedostatek učitelů nebo podfinancování školství, na něm ale chybí. Podle Gregora je to proto, že všechna úskalí pramení právě z inkluze.
Čtěte také
„Od jejího zavedení přišlo české školství o desítky miliard korun. Učitelská profese taktéž ztratila prestiž, protože byla zatížena novými problémy a nesmyslným kariérním řádem zohledňujícím pouze léta praxe. Výsledkem jsou tisíce chybějících učitelů a stav, kdy někteří žáci ve druhé třídě neumí číst,“ sdělil.
Přísaha
Také Přísaha zařadila školství mezi své programové priority. Hnutí Roberta Šlachty by rádo prosadilo mimo jiné revizi inkluze, zvýšení platů učitelů alespoň na 130 procent průměrné mzdy a úpravu rámcových vzdělávacích programů (RVP) – s důrazem na povinnou výuku finanční, právní a občanské gramotnosti. Revidované RVP už přitom ministerstvo školství schválilo na sklonku loňského roku a tyto body jsou v nich zakotveny.
„Samotný zápis do dokumentu neznamená, že se jim školy skutečně věnují v potřebné hloubce. Praxe je taková, že se jejich výuka často odbývá v rámci jedné hodiny jednou za čtrnáct dní, což nemůže mít reálný dopad na dovednosti žáků,“ uvedl mluvčí Přísahy Ondřej Požár na dotaz CNN Prima NEWS, zda hnutí neslibuje něco, co už existuje.
S „rozvolněním“ RVP podle Přísahy také vznikají rozdíly mezi školami. Regionální nerovnosti ve školství chce hnutí odstranit, klade si za cíl podporovat venkovské školy a zabránit jejich likvidaci. „Žák z Děčína musí mít stejné základní vzdělání jako žák z Prahy či Zlína,“ poznamenal Požár.
Termín voleb do Poslanecké sněmovny prezident Petr Pavel vyhlásil na 3. a 4. října. Již nyní si můžete zažádat o voličský průkaz, který lze použít v jakémkoli volebním okrsku i na zastupitelských úřadech v zahraničí.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Chci být premiérem, tvrdí Rakušan. Fialu označil za konkurenta, po volbách vidí tři scénáře
Studuje žurnalistiku, český jazyk a společenské vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci. V on-line redakci CNN Prima NEWS začala jako stážistka, od října 2023 působí jako redaktorka. Zaměřuje se především na domácí politickou scénu.
