Velké plány, ale s málo penězi? Spolu chce školství, slibuje audit inkluze i slučování v obcích

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Zajíčková vidí peníze do školství jako investici do budoucnosti.
  • Digitalizace a odolnost proti dezinformacím: klíčové priority?
  • Koalice Spolu má zájem o resort školství, pokud bude ve vládě.
  • Jak se staví ke slibu platů učitelů na 130 % průměru?
  • Změny v inkluzi: audit a posílení pravomocí učitelů?
  • "Svazkování škol" jako alternativa k rušení menších škol?
Více

Jednoznačně. Tak odpověděl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na dotaz novinářů, zda má koalice Spolu v případě dalšího mandátu zájem o oblast školství. Představitelé Spolu avizovali, že si za hojně diskutovaným bodem platů učitelů ve výši 130 procent průměru budou stát. Členka sněmovního výboru pro vzdělávání Renáta Zajíčková (ODS) také slibuje audit inkluze ve školství, zazněla i slova o plánovaném svazkování menších škol v regionech. Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel zdůraznil, že vzhledem ke škrtům ve státním rozpočtu se o prostředcích do této kapitoly stále jedná.

Zajíčková vnímá peníze do školství především jako investici do budoucnosti. „Musíme skrze tuto oblast vytvořit odolnou společnost. Škola nemůže již jen poskytovat informace, ale musí být i institucí – štítem proti dezinformacím a manipulacím,“ poznamenala zástupkyně koalice Spolu na dalším z řady setkání s novináři.

K TÉMATU: Ekonomicky výhodnější, ale co děti? Dovolenou v září se školáky provází pravidla i problémy

Ústřední slovo by v dalších letech měla mít podle koalice digitalizace. Poslankyně následně popíchla minulou vládu Andreje Babiše (ANO) s tím, že tato otázka v jejich programovém prohlášení ohledně školství scházela.

Zástupci Spolu v sestavě Zajíčková, Výborný, Havel na dotaz novinářů potvrdili, že pokud budou skládat vládu, mají o resort určitě zájem. „Jednoznačně,“ poznamenal ministr zemědělství. Žádný ze zástupců však bližší aspiraci nevyjádřil.

Ožehavý učitelský plat ve výši 130 procent průměru

Ožehavou otázkou bylo i zajištění pedagogických platů na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční mzdy, které bylo součástí programového prohlášení současného kabinetu. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvedl pro web Novinky, že šlo o špatný slib.

Havel připomněl, že podobné tvrzení nezaznělo z tábora Spolu. „Je to pro nás cíl, o nějž budeme nadále usilovat. Není to ale samospasné. Jestliže budou učitelé kvalitně zaplaceni, nám ještě nezajistí dostatek kvalitních učitelů. Musíme onu profesi popularizovat a dobře se o ni starat jako o celek,“ podotkl. Šéf zemědělství přesto uvedl, že je nezbytné přiznat, že se cíle nepovedlo dostát.

Ředitelé škol mají mít podle Výborného možnost „ocenit více tažné koně pedagogického sboru“. „Čtvrtinu prostředků mají mít k dispozici na vlastním zvážení, jak zhodnotí jednotlivé lidi. Někteří učitelé by za takových podmínek nedosáhli oněch 130 procent mzdy, ale naopak jiní, aktivnější, mohou dosáhnout i 140 procent,“ nastínil Výborný.

Současná inkluze je neudržitelná, ozývá se ze Spolu

Zajíčková také navrhuje celkový audit inkluze. „Asistenti často nespolupracují s třídními učiteli. Mnoho škol ani nemá vytvořené příslušné metodiky. Otázce asistentů se chceme věnovat. Musíme rovněž otevřít diskuzi, zda by se neměla zvýšit pravomoc učitelů a ředitelů v kontextu inkluze,“ řekla s tím, že možností, jak přenastavit tento přístup, je více.

„Z terénu se ukazuje, že současné nastavení inkluze je neudržitelné,“ zmínila poslankyně a uvedla rovněž, že řada ředitelů je bezmocná ve vztahu k rodičům, kteří „brání smysluplnému vzdělávání dítěte“. Výborný se ohledně tématu nechal slyšet, že plošné rušení inkluze by nepřineslo státní kase desítky miliard korun navíc. „Pokud političtí konkurenti toto tvrdí, jde o populistický výkřik,“ dodal šéf lidovců.

Ten rovněž apeloval na čím dál větší využívání umělé inteligence v každodenní praxi učitelů, například při vytváření úkolů nebo testů. Žákovi by technologie mohla poradit s postupem, jak se k výsledku dostat. „Nesmíme před AI strkat hlavu do písku,“ poznamenal.

Vládní koalice by v případě znovuskládání vlády ráda sáhla k takzvanému „svazkování škol“, tedy nikoliv rušení menších škol v krajích, ale spíše centralizace jednotlivých řízení škol. „Nikdo se nemusí obávat, není to o rušení škol, ale o spojování ředitelství. Vše by probíhalo v několikaletém plánu a v úzké spolupráci se zřizovatelem. Uchazečů o vedoucí pozice je obecně málo, máme hodně škol. Právě tento návrh by mohl zajistit adekvátní a rozumný počet ředitelů a může přinést úsporu,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS členka výboru pro vzdělávání. Samosprávy by měly mít vlastní koncepci, jak k těmto změnám přistoupí.

O rozpočtu se bude ještě jednat, věří zástupci Spolu

Při představování programových priorit ve školství se ve vzduchu nesla otázka oznámeného plánu rozpočtu ministerstvem financí. Výdaje se kvůli převodu platů nepedagogických pracovníků na samosprávy seškrtají o 14,4 miliardy korun.

„I když peníze do resortu vnímáme jako investici, musíme hledat zdroje uvnitř. V kontextu evropských států je ministerstvo standardně financováno. Digitalizace, důraz na roli zřizovatelů, oddělení nepedagogů či svazkování škol mohou vést k úsporám,“ řekla Zajíčková.

Školství by se podle ní mělo připravit na demografický úbytek dětí. „Pokud mluvíme o návrhu rozpočtu na příští rok – jsme stále ve fázi vyjednávání. Prostor k navýšení bude,“ slibuje si Havel a také ocenil přesunutí financování nepedagogických pracovníků.

Že je návrh státního rozpočtu stále ve fázi jednání, potvrdil na síti X i ministr školství Mikuláš Bek (STAN). „Výdaje kapitoly školství, s nimiž lze pro rok 2026 počítat, jsou už nyní vyšší než letos a jen například na platy učitelů půjde o 8,5 miliardy korun víc,“ uvedl.

Škrty podle něj připadají na vrub již zmíněných podmínek pro nepedagogické pracovníky.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Svačina je důležitá pro soustředění dětí ve škole. Expertka radí, co by měla obsahovat