Pomůcky by děti mohly dostávat ve škole, zní z ANO. Bude to na úkor jiných věcí, řekl Havel
Do začátku školního roku zbývá jen pár dní a mnoho rodičů musí řešit výdaje spojené s nákupem pomůcek. Výbava prvňáka může vyjít i na deset tisíc korun. Poslankyně za hnutí ANO Jana Berkovcová přišla s nápadem, jak to změnit. „Líbí se mi koncept některých zemí v zahraničí, kde prvňáčci ani nepotřebují, aby jim rodiče pořizovali jakékoliv pomůcky — dostanou je ve škole, kde také zůstanou,“ řekla ve vysílání CNN Prima NEWS. Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel ale namítl, že ze státního eráru je možné zaplatit úplně všechno, ale bude to na úkor spousty jiných věcí.
Průzkum společnosti Twisto uvádí, že letos dají rodiče na výdaje spojené se školou o téměř devět procent navíc než loni. Více než polovině českých rodičů přináší nákup těchto věcí finanční potíže.
ČTĚTE TAKÉ: Naše školství je jako potápějící se Titanik, říká ředitel. Určité problémy se ještě zhorší
Poslankyně Jana Berkovcová z hnutí ANO navrhuje řešení po vzoru například Švédska, kde jsou pomůcky dostupné ve školách. „Líbí se mi koncept, který se dělá v některých zemích v zahraničí. Prvňáčkové nebo děti ve druhých třídách absolutně nepotřebují, aby jim rodiče něco k výuce pořizovali. Všechno dostanou ve škole, kde je používají, a nenosí je domů,“ řekla Berkovcová.
„Za mě to opravdu dává logiku, protože si nemyslím, že každý prvňáček nutně potřebuje mít svoje vodové a temperové barvy, které mu stejně během půl roku vyschnou,“ vysvětlila zastupitelka Královéhradeckého kraje. „Kdyby škola nakoupila pomůcky, šlo by o přijatelnější způsob i pro rodiče, protože děti nejsou ve škole ostrakizovány za to, že pomůcky nemají, nenosí nebo zapomínají,“ doplnila Berkovcová.
Náklady na pořízení věcí by podle ní měl zaplatit zřizovatel školy, tedy především kraje nebo obce. „Doufám, že příští vláda lépe spočítá náklady pro zřizovatele. Pokud jim zůstane náklad na nepedagogy, je třeba jim posílat finanční částky adekvátní tomu, co budou vynakládat,“ řekla Berkovcová v narážce na rozhodnutí vlády, že se od ledna 2026 o financování nepedagogických pracovníků postarají místo státu právě oni.
Kdo by to zaplatil?
Na výrok reagoval místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. „Financování nepedagogických pracovníků bude skutečně převedeno na zřizovatele, ale musíme dodat, že k tomu obce a kraje dostanou vyšší podíl z rozpočtu. To jsou desítky miliard korun, které mohou použít, a my máme jenom jedny veřejné peníze. Dílem jde o státní rozpočet a dílem o peníze zřizovatelů. Je jedno, ze které škatulky budete ubírat, prostě to jsou veřejné peníze,“ uvedl Havel.
Představa, že státní peníze půjdou na pomůcky, se mu příliš nezamlouvala. „Ano, je možné zaplatit úplně všechno ze státního eráru. Ale bude to na úkor spousty jiných věcí, které z veřejných peněz platíme. Je proto potřeba s tím operovat citlivě,“ řekl. „Nikoliv plošně, ale adresně tak, abychom konsolidovali, drželi zdravé veřejné finance. A zároveň pomohli těm, kteří opravdu pomoc potřebují. Nástroje, které na to máme, jsou funkční a jsou tady pro každého, kdo je potřebuje,“ řekl předseda sněmovního školského výboru.
Čtěte také
Nízkopříjmové rodiny ve finanční nouzi se mohou v případě tíživé situace využít dávku mimořádné okamžité pomoci. Jedná se o plošný příspěvek, který je poskytnut široké veřejnosti. Žádost lze on-line vyplnit zde.
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí pořízení školních pomůcek jako jednu z variant využití pomoci. Výše dávky se stanoví až po uvedení konkrétního nákladu. Součet dávek ale nesmí překročit v kalendářním roce desetinásobek částky životního minima jednotlivce. Ta je nastavena na maximální sumě 48 600 korun.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nechuť k učení a muka začátkem školního roku? Psycholožka radí, jak děti vhodně podpořit
