Evropská ekonomika stagnuje a (nejen) automobilový průmysl se ubírá do míst, pro něž se kulantní výraz hledá jen těžko. K tomu dává Donald Trump jasně na srozuměnou, že Amerika se žádným zeleným skanzenem stát nehodlá a Evropa je na své přemrštěné klimatické cíle v podstatě sama. Ursula von der Leyenová představuje novodobou verzi plánu „dohnat a předehnat“ pod krycím názvem Strategický kompas a ve všech pádech skloňuje slova jako umělá inteligence, inovace či debyrokratizace. A do toho si Evropská komise přijde s nápadem na regulaci kotlů a kamen na biomasu.
Evropská komise chystá zpřísnění pravidel pro vytápění dřevem v krbech a kachlových kamnech, hlásaly v uplynulých dnech titulky většiny zpravodajských portálů. Jak by to bylo krásné, kdyby to byla jen nějaká nepěkná dezinformace. Jenže není. Neštěstí totiž nechodí po horách, ale courá po bruselských kancelářích a hýří nápady, jak lidem zase o trochu víc zkomplikovat život...
ČTĚTE TAKÉ: Hned zasáhnout a Evropskou komisi umravnit. Vondra tepe nápad připojit kamna k elektřině
Vzpomněla jsem si v této souvislosti na šest let starou historku z Rakouska. Tehdy jsem se během jízdy na lanovce dala do řeči s českým podnikatelem z Kolínska, jehož firma se zaměřuje na stavbu, opravy a revize kamen a krbů. Už tehdy před těmi šesti lety vyjadřoval obavy o to, jak dlouho ještě bude možné, aby ve své branži podnikal, než mu ji stát definitivně pošle do kytek.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Přiznám se, že jsem to příliš nechápala a ptala se, kde je problém. Co by mohlo „tam nahoře“ vadit na topení dřevem? „To je jednoduché,“ zněla odpověď. „Když topíte dřevem, je pro stát velmi těžké až nemožné zjistit, kolik toho protopíte. Můžete dřevo třeba dostat od souseda, nebo porazit stromy na zahradě případně si tajně z lesa natahat soušky. Zkrátka topení dřevem je pro vás levné, poskytuje vám nezávislost a státu jen velmi malou možnost kontroly. A kromě toho, že stát neví, kolik toho do těch kamen dáte, tak z vás taky nic nemá. Což je problém, protože stát chce vědět a chce z vás něco mít.“
No vida, co mi před šesti lety znělo jako sci-fi a černý scénář, se najednou může kvůli Evropské komisi stát hravě realitou. Je sice pravda, že mezi našimi politiky vzbudil návrh nevoli – kromě europoslance Alexandra Vondry (ODS) se proti němu staví i ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček z jinak velmi proevropského hnutí STAN.
„Drobnosti“, které podrývají důvěru v systém
Ale to samo o sobě ještě nic neznamená. Stačí si vzpomenout, jak to dopadlo, když politici před volbami na billboardech hřímali, že nedopustí konec spalovacích motorů. Nakonec vláda udělala pravý opak a dočkala se dokonce pochvaly od šéfky EK von der Leyenové za to, jak pozitivní roli Česká republika při přijímání klimatického balíčku sehrála. Takže prvotní nesouhlas českých politiků je sice pěkná věc, ale bohužel to ani v nejmenším neznamená, že by byly krby a kamna v bezpečí. Ostatně bezpečí je tu skutečně relativní pojem. V bezpečí nebyly žárovky, pak auta, teď krby a logicky se tím otevírá otázka, co přijde příště.
Je tu ovšem ještě jedna otázka, kterou prakticky nikdo neřeší – a sice, že nepotřebujeme žádné hybridní hrozby a dezinformace, aby podrývaly naši důvěru v systém. S každou další ptákovinou typu zákaz žárovek, aut nebo kotlů totiž Evropská unie ukazuje, že podrýt důvěru lidí zvládá zcela dokonale sama a nikoho zvenčí k tomu nepotřebuje. Právě na takových „drobnostech“, jako jsou regulace kotlů na dřevo, se přitom ukazuje největší problém současné politiky. Už to není služba občanům. Z politiky se stal nástroj, jak lidem strkat nos až do baráku a házet jim klacky pod nohy v životě i v podnikání. A to navíc z důvodů, které jsou přinejmenším velmi pochybné, protože na klima nedopadnou prakticky vůbec, zato na naše peněženky velmi tvrdě.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Soudružka nemusí kuřata z USA jíst, vysmál se Dvořák Konečné. Ta ho nazvala eurohujerem
