Proč Rusko prahne po Donbasu? Šest věcí, které je dobré o důležité ukrajinské oblasti vědět
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Putin znovu zkouší získat území, které silou nedobyl.
Trump údajně naléhal na Zelenského, aby se vzdal Donbasu.
Donbas byl kdysi ekonomickým motorem Ukrajiny, teď je v troskách.
Co je skutečným důvodem ruského zájmu o Donbas?
Ruský prezident Vladimir Putin chce získat Donbas. A když to nejde vojensky, zkouší to přes politický nátlak, který vyvíjí na Donalda Trumpa. Ten měl na posledním setkání se svým ukrajinským protějškem naléhat, aby se Ukrajina vzdala Donbasu výměnou za mír. Takový návrh ale Kyjev odmítá. Donbas totiž býval „hospodářským motorem“ země, navíc jeho obyvatelé, i když řada z nich mluví rusky, nechtějí s Kremlem nic mít. Informoval o tom web The Kyiv Independent.
Ruský prezident Vladimir Putin se pokouší získat prostřednictvím politických zákulisních jednání to, co se mu nepodařilo dobýt silou. Podle deníku Financial Times (FT) se Putin opět snaží přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby přiměl Ukrajinu vzdát se Donbasu – území, o jehož obsazení Moskva bojuje již více než deset let.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Klíčová ruská chemička v plamenech. Ukrajinci udeřili obávanými raketami Storm Shadow
Americký prezident Donald Trump během posledního setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským naléhal, aby Ukrajina přenechala Putinovi celý Donbas. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff, Trumpův hlavní prostředník při jednání s Kremlem, údajně ukrajinské delegaci řekl, že Donbas by měl být přenechán Kremlu, protože je „převážně rusky mluvící“. To podle webu The Kyiv Independent odráží jednu z nejstarších propagandistických linií Kremlu.
Proč je Rusko tak posedlé Donbasem? Zde je šest základních faktů, které byste o Donbase měli vědět.
Kde se Donbas nachází?
Donbas je historický region na východě Ukrajiny. Termín „Donbas“ je zkratkou pro „Doněckou uhelnou pánev“, která je pojmenována podle řeky Severní Doněc. Tento termín se používá od 19. století a označuje nejen moderní Doněckou a Luhanskou oblast, ale také části ukrajinské Dněpropetrovské oblasti a dokonce i regiony jižního Ruska, kterými také protéká řeka Severní Doněc.
Čtěte také
Region je známý jako průmyslové a uhelné srdce Ukrajiny – symbol těžkého průmyslu země. Důležité je ale i tamní zemědělství. Doněck a Luhansk, dvě města, která tvoří jádro Donbasu, jsou již dlouho ekonomickými centry založenými na uhlí, oceli a strojírenství.
Ruská válka začala na Donbasu
Ruská válka proti Ukrajině nezačala roku 2022, ale už v roce 2014, a to anexí Krymu a invazí do Donbasu. Ukrajinci proto často označují rok 2022 za začátek plnohodnotné fáze války, která již ovšem zuřila několik let. Od samého počátku se Moskva snažila svou agresi zamaskovat. Zatímco se chlubila anexí Krymu, popírala svou účast ve válce na Donbasu a šířila falešnou informaci, že bojů se účastní místní „separatisté“.
Ve skutečnosti však podle webu The Kyiv Independent žádné opravdové separatistické hnutí neexistovalo. Republika byla výtvorem Kremlu – ozbrojená, financovaná a řízená z Moskvy jako součást širší kampaně na destabilizaci Ukrajiny.
Hospodářský motor Ukrajiny
Po většinu moderních dějin Ukrajiny byl Donbas jejím hospodářským motorem. Před ruskou invazí se v Doněcké a Luhanské oblasti nacházely stovky hutí, uhelných a chemických závodů, které vyvážely do celého světa. Podle londýnského Centra pro ekonomický a obchodní výzkum představoval tento region před rokem 2014 přibližně 15,7 procenta HDP Ukrajiny a 14,7 procenta její populace.
Ruská válka vše změnila. Činnost mnoha podniků se zastavila, protože ruské útoky poškodily průmyslové objekty, miliony místních obyvatel uprchly před boji a blokády mezi Ukrajinou a Ruskem okupovanými územími znemožnily obchod. Invaze vedla také k poklesu mezinárodního vývozu a zahraničních investic na Ukrajině. V letech 2014 až 2021 přišla Ukrajina podle odhadu zmíněného centra kvůli válce na Donbasu o 102 miliard dolarů, což představuje asi osm procent jejího předválečného ročního HDP.
Mnoho podniků však i přes blízkost frontové linie pokračuje v činnosti. Na začátku tohoto roku však byla kvůli postupu Ruska nucena přerušit provoz důležitá uhelná šachta v Donbasu. Jednalo se o poslední fungující koksárenskou šachtu na Ukrajině, což znamenalo tvrdý úder pro ukrajinskou ekonomiku.
Donbas jsou lidé
Válečné ztráty na životech jsou obrovské. Podle údajů OSN bylo mezi rokem 2014 a prosincem 2021 v Donbasu zabito nejméně 3 400 civilistů a 4 400 ukrajinských vojáků. Téměř 20 000 lidí bylo zraněno. Nejméně dva miliony lidí musely kvůli bojům opustit své domovy. Přibližně stejný počet lidí nadále žil pod ruskou okupací – v chudobě, pod vlivem indoktrinace Kremlu a v křížové válečné palbě, zatímco Ukrajina odrážela neustálé ruské útoky.
Čtěte také
Od roku 2022 Rusko zničilo mnoho měst a vesnic regionu. Jen v Mariupolu, kde před plnohodnotnou invazí Moskvy žilo asi 500 000 lidí, podle odhadů Rusko zabilo až 75 000 civilistů. Skutečné ztráty jsou však zřejmě vyšší. „Chci, aby si uvědomili, že každý tady má svou rodinu, své blízké, naději na klidný život a budoucnost svých dětí, stejně jako kdokoli jinde na světě,“ uvedl Oleksij Ladyka, novinář z Kramatorsku, který nyní slouží v 92. útočné brigádě Ukrajiny.
Rusky mluvící region
Jedním z nejstarších mýtů Moskvy je, že Donbas „přirozeně“ patří Rusku, protože mnoho jeho obyvatel mluví rusky. Ve skutečnosti ale jazyk nikdy nedefinoval národnost nebo politickou orientaci. Před rokem 2014 se drtivá většina obyvatel Doněcku a Luhansku identifikovala jako ukrajinští občané. Průzkumy veřejného mínění opakovaně ukazovaly, že většina z nich si přeje zůstat součástí Ukrajiny.
Rusko dlouho využívalo jazykové vazby k ospravedlnění své agrese – ale mluvit rusky ještě neznamená podporovat Moskvu. Průzkum veřejného mínění, který provedl kyjevský think tank Razumkov Center mezi 24. dubnem a 4. květnem 2025, zjistil, že 82 procent rusky mluvícího obyvatelstva Ukrajiny má negativní názor na Rusko.
Donbas jako vojenská pevnost
Skutečným důvodem Putinova zájmu o získání Donbasu jsou pravděpodobně vojenské ohledy. Podle agentury Reuters Rusko do poloviny srpna 2025 obsadilo 19 procent území Ukrajiny. Luhanská oblast je téměř zcela pod ruskou kontrolou, zatímco ukrajinské síly nadále pevně drží části Doněcké oblasti – přibližně 6 600 kilometrů čtverečních, včetně klíčových měst Pokrovsk, Slovjansk a Kramatorsk. Pro Putina zůstává plná kontrola nad ukrajinskou Doněckou oblastí hlavní prioritou.
Čtěte také
Jak uvádí web The Economist, skutečným důvodem je takzvaný „pevnostní pás“ Ukrajiny – 50 kilometrů dlouhý úsek silně opevněných měst od Slovjansku a Kramatorsku po Družkivku a Kostjantynivku. Tuto síť opevnění, zákopů, minových polí a protitankových bariér Ukrajina od roku 2014 neustále posiluje.
Bývalý ministr obrany Andrij Zahorodniuk řekl, že do tohoto pásu byly vloženy obrovské prostředky, díky čemuž se Slovjansk a Kramatorsk staly „pevnostními městy“ – logistickými uzly a průmyslovými baštami, které dosud odolávaly postupu Ruska.
Současná situace na Donbasu
Podle deníku Financial Times Trump během svého setkání se Zelenským několikrát zopakoval Putinovy argumenty, což bylo v rozporu s jeho vlastními nedávnými výroky o slabosti Ruska. Přestože později tvrdil, že Zelenského nepožádal o přenechání Donbasu, setkání podle deníku podtrhlo nepředvídatelnost Trumpova postoje a jeho ochotu vyhovět maximalistickým požadavkům Putina.
Pro Kyjev je myšlenka vzdát se částí Donbasu, které kontroluje, nepřípustná. Znamenalo by to přijít o území, které se Moskvě nepodařilo obsadit na samém začátku invaze v roce 2014.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Další revoluce ve válce. Ukrajinci zdokonalují roboty, Rusové se jim vzdávají, ukazuje video
vaclav.cerny@iprima.cz
