PŘEHLEDNĚ: Peníze jako motor války. Rusko láká na odměny, Ukrajina rekruty loví v ulicích

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Rusko láká do války na obrovské peníze.

  • Ukrajina čelí problémům s mobilizací.

  • Proč Rusko neoznamuje plnou mobilizaci?

Více

Představa, že Rusko nutí vojáky bojovat na Ukrajině, kterou zmínil i americký Donald Trump, je mylná. Ve skutečnosti většina Rusů do armády vstoupila dobrovolně. Nikoliv však z přesvědčení, ale kvůli vysokým odměnám, na které je Kreml láká. Díky tomu zvládá ruský prezident Vladimir Putin zatím doplňovat své síly, aniž by musel přistoupit ke všeobecné mobilizaci. Expert na Rusko Jiří Just ale podotkl, že takových lidí ubývá. Kdyby však došlo na mobilizaci, Rusové by podle něj dali najevo svůj názor „nohama“ a prostě odešli do zahraničí. Ukrajina se mezitím potýká s mobilizační krizí. Nenabízí totiž vysoké odměny jako Rusko a místo toho „loví“ muže v ulicích, které pak odvádí do náborových center. Kvůli tomu ale také čelí vysoké dezerci.

Mylná představa, že ruští vojáci jsou na Ukrajině nuceni bojovat proti své vůli, se dostala až do nejvyšších pater americké vlády. Na začátku roku americký prezident Donald Trump opakovaně lamentoval nad smrtí vojáků na obou stranách a srovnával jejich utrpení a okolnosti, za kterých se ocitli v zákopech. „Každý den umírají lidé. Jsou zabíjeni mladí, pohlední vojáci. Mladí muži, jako moji synové. Na obou stranách. Po celém bojišti. Jsou jako vaše děti, dva miliony z nich – a to bezdůvodně,“ řekl v únoru americký prezident.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čína vytáhla svou nejsilnější zbraň, aby si vynutila Trumpovu pozornost. Bude to fungovat?

Tento názor však ignoruje jednu důležitou skutečnost – většina ruských vojáků bojujících na Ukrajině se tak rozhodla sama, a to nikoli kvůli hodnotám, ale kvůli penězům, píše web The Kyiv Independent. „Mnozí si myslí, že Rusové jsou nuceni bojovat. Ve skutečnosti se Kreml bojí mobilizovat svůj lid,“ řekla ruská výzkumnice z Institutu pro studium války Kateryna Stepanenková. Ruský prezident Vladimir Putin se totiž spoléhá na vyplácení obrovských částek peněz, aby přilákal lidi k dobrovolnému vstupu do armády. A to se mu daří – podle srpnových odhadů NATO se každý měsíc přihlásí až 40 tisíc lidí.

„Morální rovnocennost těchto dvou armád je nemožná. Ruská strana je zcela nemorální a drtivá většina jejích vojáků šla do války dobrovolně – motivována finančními a psychologickými zájmy, nikoli nátlakem. Jedna strana je okupační silou, která se snaží podrobit jinou zemi a její obyvatelstvo. Druhá strana bojuje za svou svobodu. Jedná se o zásadně odlišné důvody,“ řekl nezávislý ruský vojenský analytik Pavel Luzin. Rusko má rozsáhlou síť hybridního náboru lidí do armády. Je to opravdu sofistikovaný nábor, který Ukrajina nemá,“ popsal pro CNN Prima NEWS expert na Rusko Jiří Just. Dodal, že svou jednotku mají i fotbaloví chuligáni – nazývá se Espaňola.

Milionové bonusy pro nováčky

Rusko fakticky disponuje dvěma armádami – armádou složenou z branců a armádou složenou z profesionálních vojáků. Armáda složená z branců slouží k obraně samotného Ruska. Kreml provádí odvod dvakrát ročně, na jaře a na podzim, a vyžaduje, aby způsobilí muži sloužili po dobu jednoho roku. Podle zákona ale nemohou být branci vysíláni do zahraničí, aby tam bojovali. Místo toho se Kreml spoléhá na smluvní armádu, která se skládá z placených dobrovolníků a vojáků, kteří podepisují krátkodobé smlouvy s ministerstvem obrany.

Hlavním motivem pro ruské vojáky, kteří se hlásí do boje na Ukrajině, zůstávají peníze. Nováčkům jsou nabízeny vstupní bonusy a měsíční platy několikrát vyšší, než je národní průměr. Pro mnoho lidí z chudších regionů znamená vstup do armády vyřešení dlouholetých finančních potíží jediným rozhodnutím. „Motivují je nejen finance, ale také četné sociální výhody. Mezi ně patří bezplatné vzdělání, příspěvky na bydlení, slevy na automobily a další výhody, které službu činí atraktivnější,“ řekla Stepanenková s tím, že peníze zůstávají ústředním prvkem toho, jak Kreml udržuje své síly.

Vláda Tjumenské oblasti na Sibiři například začátkem října oznámila, že novým rekrutům vyplatí jednorázovou částku 3 miliony rublů (přes 750 tisíc korun) navíc k 400 tisícům rublů (zhruba 100 tisíc korun), které dostávají od federální vlády – pokud se přihlásí do konce listopadu. Nová regionální platba představuje významný nárůst oproti 1,9 milionu rublů, které nováčci v Ťumeni dosud dostávali, a podle ruského federálního statistického úřadu Rosstat odpovídá průměrnému platu za tři celé roky, píše CNN s tím, že zvyšování platů oznámily i další regiony.

Rozdíly v platech a výhodách jsou značné:

KategorieUkrajina 🇺🇦Rusko 🇷🇺
Základní měsíční plat běžného vojáka20 100 UAH (10 100 korun)210 000 RUB (54 500 korun)
Bojový příplatekměsíčně 30 000 až 100 000 UAH (15 až 50 tisíc korun)8 tisíc RUB/den (dva tisíce korun). Další příspěvky mohou zahrnovat odměny za každý kilometr postupu, zničení nebo zajetí nepřátelské techniky či vojáků, a to v rozmezí od 100 tisíc do milionu RUB (25 až 100 tisíc korun)
Jednorázový náborový bonuszpravidla žádný (výjimečně 100 000 UAH, tedy 50 tisíc korun), pro mladé ve věku 18–24 let však až milion UAH (500 tisíc korun)1 až 4 miliony RUB v závislosti na regionu (250 tisíc až milion korun)
Pojištění / kompenzace za smrt v bojiaž 15 milionů UAH (7,5 milionu korun), vypláceno ve splátkáchZákladní kompenzace cca 5 milionů RUB, celkově až 11 milionů RUB (1,3 až 2,8 milionu korun)
Další bonusybezplatná zdravotní péče, státní bydlení po službě, vzdělání zdarmadaňové úlevy, zvýhodněné půjčky, bydlení, bonusy regionálních úřadů

Zdroje: Ministry of Defence of Ukraine, The New Voice of Ukraine, Veridica, Re-Russia, Intellinews, ISW

„Náborové bonusy (pro ruské dobrovolníky) jsou vysoké, byť se strategie trochu mění. Před rokem a půl se zvyšovaly, v současné době se v jednotlivých regionech vychylují. Je to dáno tím, že ruské regiony také musí šetřit finanční prostředky. Peníze jsou ale pro řadu lidí stále velkým lákadlem, protože jsou to prostředky, na které by řada lidí nedosáhla,“ podotkl Just.

Někteří se také přihlašují, aby vyřešili osobní nebo právní problémy. „Nábor probíhá mezi vězni a lidmi, kteří čelí finančním nebo právním problémům, jako jsou nesplacené půjčky nebo menší trestné činy. Pro ně může podepsání smlouvy znamenat vyhnutí se dluhům nebo trestu,“ popsala Stepanenková. „Jedná se samozřejmě o chudší skupiny obyvatel, které jsou často vystaveny různým sociálně patologickým jevům, jako je alkoholismus a drogová závislost. Samozřejmě je nutné zmínit i skupinu vězňů, kteří jdou nejen kvůli penězům, ale i aby se dostali z kriminálu, kde jsou podmínky často drsnější než na frontě,“ sdělil Just.

Ne všichni, kteří bojují za Rusko, však měli na výběr. Další cílovou skupinou jsou migranti ze Střední Asie a dalších zemí. Mnozí z nich jsou ke vstupu do armády nuceni hrozbou deportace nebo ztráty ruského občanství. Rusko také rekrutovalo menší skupiny cizinců ze zemí, jako je Kuba, Sýrie a Nepál, prostřednictvím místních zprostředkovatelů nebo pracovních nabídek, které se později proměnily ve vojenské smlouvy. „Dochází k velkému nátlaku. Nábor někdy zahrnuje zneužívání, manipulaci nebo nátlak na pracovištích, aby byly splněny kvóty,“ podotkla Stepanenková.

Putinova smlouva se společností

I ve čtvrtém roce své rozsáhlé invaze na Ukrajinu Rusko nadále udržuje velkou armádu, aniž by vyhlásilo všeobecnou mobilizaci nebo čelilo masovým protestům. „Putin má dvě hlavní priority – podrobit si Ukrajinu a udržet se u moci. Když na podzim 2022 oznámil částečnou mobilizaci, jeho popularita klesla nejvíce,“ podotkl Max Bergmann, ředitel programu pro Evropu, Rusko a Eurasii v Centru pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). „Další mobilizace by mohla vyvolat odpor nejen proti válce, ale i proti jeho vládě samotné,“ dodal.

Aby se tomu Kreml vyhnul, propaguje myšlenku, že účast ve válce je dobrovolná. Bojovníky prezentuje jako smluvní vojáky, kteří jsou odměňováni vysokým platem a dalšími výhodami. „Mezi Putinem a ruskou společností existuje jakási společenská smlouva. Putin nebude mobilizovat širší ruskou společnost a bude platit těm, kteří slouží, pokud se lidé nebudou stavět proti válce. Zatím to funguje – v Rusku nedošlo k žádným rozsáhlým protestům,“ popsala Stepanenková.

„Rusko se připravuje na možnou hybridní mobilizaci prostřednictvím zapojování záloh do bojů. Vypadá to, že počet dobrovolníků se snižuje. Je to tím, že ruská válka proti Ukrajině je vlastně komerční. Lidi tam neláká idea a myšlenka, ale spíš finanční ohodnocení. Samozřejmě takových lidí ubývá,“ sdělil Just. Problém je ale podle něj v tom, že mobilizace by byla velká rána pro ruskou ekonomiku. „Pokud mobilizujete, válka se začne týkat všech a můžou nastat úprky, jako tomu bylo v roce 2022. Ruská společnost by pravděpodobně na další mobilizaci reagovala negativně a takzvaně „nohama“, tedy úprkem do zahraničí,“ vysvětlil Just.

V únorovém průzkumu Levada‑Centre válku na Ukrajině podporovalo 78 % Rusů (43 % „rozhodně ano“, 35 % „spíše ano“) a 15 % s ní nesouhlasilo (6 % „rozhodně ne“, 9 % „spíše ne“). Co se týče mírových jednání, v dalším průzkumu se 59 % Rusů vyslovilo pro jejich zahájení a 31 % by pokračovalo ve válečných operacích.

Ukrajině chybí 300 tisíc rekrutů. Mobilizace se nedaří, dochází k dezercím.

Ukrajina má s mobilizací problémy. „Mobilizace je často nucená. Známe záběry, kdy příslušníci vojenských správ a policie násilím loví ukrajinské muže, aby je poslali do války. To je zásadní rozdíl a v Rusku se to neděje,“ popsal Just. Dodal, že na Ukrajině sice také existují pobídky, ale jsou primárně pro mladé. „Nábor mladých ale není úspěšný. Naopak vidíme, že když se otevřely hranice pro Ukrajince od 18 do 22 let, tak desítky tisíc z nich uprchly,“ sdělil Just.

Kvůli vysokým ztrátám, dezercím a slabému náboru ztrácí Ukrajina schopnost držet frontu proti početně silnějším ruským jednotkám, uvedl v srpnu web RFE/RL. Na počátku války byla situace přitom zcela odlišná. Před plnohodnotnou invazí v roce 2022 měla ruská armáda asi milion vojáků, z nichž se 150 až 190 tisíc soustředilo podél hranic Ukrajiny s Ruskem a Běloruskem. V té době měla ukrajinská armáda asi 260 tisíc vojáků v aktivní službě, ale do poloviny léta zmobilizovala až 700 tisíc mužů, čímž získala převahu nad ruskými silami. Rusko bylo nuceno provést „částečnou mobilizaci“, aby stabilizovalo frontovou linii. V roce 2023 se ruský nábor zintenzivnil a do armády byly přijaty tisíce vězňů a žoldnéřské skupiny, jako je nechvalně známá soukromá vojenská společnost Vagner.

Jak poznamenali analytici z vyšetřovací skupiny Conflict Intelligence Team (CIT), v tomto roce se momentum přiklonilo na stranu Moskvy, protože Ukrajina měla potíže najít nové rekruty. Podle varšavského Centra pro východní studia (OSW) Ukrajina nyní potřebuje naverbovat asi 300 tisíc vojáků, aby doplnila své brigády, z nichž některé mají pouze 30% stav. „V loňském roce se jí podařilo získat 200 tisíc vojáků, což je počet, který se ukázal jako nedostatečný k udržení jednotek na adekvátní úrovni vzhledem k rozsahu dezercí a ztrátám personálu,“ uvádí zpráva OSW. V současné době Ukrajina rekrutuje odhadem 17 000 až 24 000 lidí měsíčně, což představuje 204 000 až 288 000 lidí ročně. Rusko mezitím rekrutuje zhruba 30 až 40 tisíc lidí měsíčně, což představuje značnou výhodu.

Ukrajina má také výrazný problém s dezercí. Každý rok jsou zaznamenány desítky tisíc případů vojáků, kteří se bez povolení vzdálili ze služby. Podle populárního ukrajinského válečného korespondenta Jurije Butusova měla brigáda Anne of Kyiv, vycvičená ve Francii, mezi březnem a listopadem 2024 až 1 700 vojáků, kteří odešli bez povolení. Jde o ohromující číslo, vzhledem k tomu, že průměrná síla brigády na Ukrajině je mezi 4 000 a 5 000 vojáky.

Podle zakladatele skupiny Frontelligence Insight k problému přispívají právě i případy nucené mobilizace, kdy jsou ukrajinští muži odvedeni z ulice do náborového centra. „Většina těchto rekrutů opouští své pozice. Jednou se dostaví na své místo a pokud přežijí, už se nikdy nevrátí. Buď opustí své pozice, odmítají jít do boje, nebo se snaží najít způsob, jak opustit armádu,“ popsal ukrajinský velitel pro CNN.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: U Pokrovsku hrozí fatální průlom ukrajinské obrany