Život ve stínu člověka, 4. díl
Žijí tady s námi už od počátku věků. A stále čekají, až si jich všimneme. Ale všimneme si jich včas? S postupem času ukrajujeme z krajiny stále víc, a volně žijícím zvířatům zbývá k životu stále míň. Má stín člověka hranici nebo jednoho dne překryje celou planetu?
Přizpůsobujeme planetu sobě a svým potřebám. Přitom ale zapomínáme na zvířata, která tu žila dávno před námi. Ty tak umírají hlady, končí pod koly aut nebo se snaží najít útočiště v blízkosti člověka. Ten se pak diví, proč po sídlištích běhají zajíci a srnky.
Počty přijatých zvířat v záchranných stanicích jsou rok od roku vyšší. 30% z nich uhyne nebo musí být utraceno. Podle Zuzany Pokorné ze Záchranné stanici hl. m. Prahy v Jinonicích je to i proto, že lidé nepřemýšlí nad důsledky svých činů. Chovali bychom se jinak, kdybychom věděli, že to, co děláme, může zvířata připravit o život?
