
Domácí
Zahraničí
USA
Byznys
Sport
Auto
Život ve stínu člověka
Nejnovější příspěvky k tématu
Život ve stínu člověka

Sloupy smrti: Elektrický proud zabije až 100 tisíc ptáků ročně, umírají dlouho a v bolestech
Zásah elektrickým proudem – nejčastější příčina, proč se ptáci dostávají do Záchranné stanice na Huslíku. Nezabezpečené sloupy vysokého napětí táhnoucí se napříč Českem jsou velkým rizikem pro tažné ptáky i pro dravce. V polích, kde chybí remízky, jsou obvykle jediným vyvýšeným bodem, odkud mohou dravci číhat na kořist. Stačí chybný pohyb a pták může umírat i několik dní. Co to může změnit a jak mohou pomoci například zemědělci?
Život ve stínu člověka

„Všechna zvířata trpí stejně.“ Kde je hranice mezi právem na život domácího a volně žijícího zvířete?
V pátém díle seriálu ŽIVOT VE STÍNU ČLOVĚKA se podíváme do Záchranné stanice pro zraněné živočichy na Huslíku. Tu založil Luboš Vaněk už před mnoha lety. Ale svou současnou podobu má teprve několik let. A aby mohla fungovat, musí se na stanici „otáčet“. Kromě záchrany zvířat tak na Huslíku pořádají přednášky, workshopy, učí děti poznávat přírodu a také hospodářská zvířata v jejich přirozeném prostředí.

Měníme krajinu k obrazu svému: Stanou se z divokých zvířat bezdomovci?
Žijí tady s námi už od počátku věků. A stále čekají, až si jich všimneme. Ale všimneme si jich včas? S postupem času ukrajujeme z krajiny stále víc, a volně žijícím zvířatům zbývá k životu stále míň. Má stín člověka hranici nebo jednoho dne překryje celou planetu?

Stín člověka nemá hranice. Zůstane na planetě místo pro divoká zvířata?
Roste počet lidí na Zemi a s ním roste i prostor, který si člověk zabírá pro sebe. Ale co volně žijící zvířata, která tady byla dávno před námi? Zbyde na ně místo, nebo je postupně vytlačíme do propadliště dějin?

Kancelář vyměnila za pomoc zvířatům: „Hrozně moc vám toho vrátí,“ říká Lucie Koukolíková
Rozhodla se změnit svůj život od základů a tak Lucie Koukolíková zanechala kancelářské práce a začala pracovat v chuchelském zookoutku. Ten je odnoží Záchranné stanice hl. m. Prahy a v péči Lucie a jejich kolegů tak končí zvířata, která se z různých důvodů do volné přírody nemohou vrátit.

V jednu chvíli se starám i o sto ptáčat, popisuje ošetřovatelka ze záchranné stanice
Víte, co dělat, když najdete ptáče? A proč nekrmit labutě a kachny pečivem? V druhém dílu seriálu ŽIVOT VE STÍNU ČLOVĚKA se dozvíte, jak vypadá ptáče, které potřebuje pomoc nebo co může krmení pečivem způsobit. Dotkneme se ale i problému, který trápí všechny záchranné stanice.

Záchranné stanice: Místa, kde divoká zvířata našla zastání
Svět živočichů, které si člověk nevyšlechtil ke svému užitku nebo potěšení, se scvrkává. Ze sta procent savců na naší planetě představují pouhá čtyři procenta volně žijící zvířata. Ze sta procent ptáků je volně žijících pouhých 30 procent. I tito přeživší ale neustále naráží na jednu velkou překážku – lidskou činnost. Až devadesát procent zvířat, která skončí v záchranných stanicích, se tam dostane kvůli člověku a jeho vlivu na okolí. Jak se žije ve stínu člověka? Jak vypadá jeden den v záchranné stanici, kde je na prvním místě volně žijící zvíře? A proč je tolik potřebujeme?

Život ve stínu člověka: Seriál o záchranných stanicích už brzy na Prima Mazlíčkovi!
Jsou tady s námi celý náš život, a přesto je nevidíme, nevšímáme si jich nebo je bereme jako samozřejmost. Řeč je o volně žijících zvířatech. O těch, které postupně vytlačujeme dál a dál k samému okraji naší planety. Hranice, která je dělí od okamžiku, než zcela zmizí, je stále blíž.
Další hlavní zprávy
Nouzový stav

Nouzový stav vláda může prodloužit do 14. února. Sněmovna kývla na návrh komunistů
- Aktualizováno
Nouzový stav vyhlášený kvůli epidemii nového koronaviru bude moci vláda prodloužit o zhruba tři týdny do neděle 14. února. Souhlasila s tím ve čtvrtek Sněmovna podle návrhu KSČM, která menšinový kabinet ANO a ČSSD v dolní komoře toleruje. Ostatní opoziční strany návrh nepodpořily. Vláda chtěla dalších 30 dnů do neděle 21. února.
Politika

Hanzel desítka. Co znamená přezdívka, kterou Volný křičel na místopředsedu Sněmovny?
„Pane Hanzle desítko,“ křičel ve čtvrtek ve Sněmovně poslanec Lubomír Volný na místopředsedu dolní komory Tomáše Hanzela z ČSSD. Co přezdívka znamená a co na ni říká samotný Hanzel?
Názory

Komentář: Flákanec Volný není nejostřejší tužka v penále. I tak se jeho ubohosti tleská
Známý intelektuální velikán a nezařazený poslanec Lubomír Volný se ve čtvrtek ve Sněmovně znovu postaral o nebývalý rozruch. Přímo v jednacím sále, kam vyrazil ve vytahaném triku a bez roušky, profackoval pár svých kolegů, protože mu nedovolili mluvit. Nejen slovy „jestli tady pudeš, dostaneš flákanec“ opět prokázal, že by tak složitou disciplínu, jakou je mluvené slovo, měl přenechat jiným. Mnohem více pozornosti než samotný incident si zaslouží fakt, že i Volný reprezentuje jistou část české společnosti, která podobnému chování tleská.