záchranná stanice

Až stovku ptáčat denně přijímají v těchto dnech záchranné stanice. Za květen to celkem bylo více než tisíc ptačích mláďat. Podle Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) lidé často „ptáčata seberou rodičům přímo před zobákem“. Jak se správně zachovat, když ptačí mládě najdete?

Tisíce netopýrů berou každoročně útokem byty a domy v Plzni. Lidé, kteří je najdou, by ale měli být maximálně opatrní a sahat na ně jen v rukavicích. Při manipulaci s nimi totiž hrozí nákaza vzteklinou, která může být pro člověka i smrtelná.

Kvůli vysokým letním teplotám pracovníci pražské záchranné stanice pro volně žijící živočichy přijímají více zvířat, nejčastěji jsou vyčerpaná a dehydrovaná. V posledních dnech se do stanice dostalo například více rorýsích mláďat, která kvůli horku vyskakují z rozpálených hnízd. ČTK to řekla vedoucí ošetřovatelka stanice Zuzana Pokorná. Lidem pracovníci doporučují pokládat na zahrady mělké misky s vodou, aby se zvířata mohla napít a osvěžit.

Počty přijatých zvířat v národních sítích záchranných stanic každý den narůstají. Jedním z aktuálních důvodů poranění zvířat je nepozornost při sečení, ořezávání keřů a stromů. Stanice evidují 137 případů v souvislosti s těmito důvody. Na problém upozornil v tiskové zprávě Český svaz ochránců přírody, který stanice koordinuje. Vyzývají, aby lidé v nynějším období mláďat zasahovali do zeleně co nejméně.

Tři vlky, které maďarští chovatelé drželi v nevhodných podmínkách na výstavě v Praze, nechali pracovníci České inspekce životního prostředí převézt ve středu na nové místo. Kam, nechce inspekce z bezpečnostních důvodů prozradit. K převozu totiž došlo kvůli dramatickému incidentu, který se odehrál v záchranné stanici na Tachovsku, kde šelmy zpočátku žily.

V centru Prahy zabavili inspektoři životního prostředí trojici vlků. Jejich maďarští majitelé je ukazovali na výstavě, nebyli však schopni prokázat, že je legálně získali. Šelmy podle veterinářů drželi v nevhodných podmínkách. Odebrání zvířat mělo dramatickou dohru.

V České republice nemáme přesná čísla, která by nám ukázala stav ježčí populace. Že je ale stále nižší a nižší, to víme. Ježci potřebují hlavně dostatek potravy, který závisí převážně na hmyzu a možnostech zimních úkrytů. Úbytek těchto velmi užitečných živočichů má na svědomí převážně lidská činnost. Ježky ohrožuje především ztráta přirozeného prostředí, fragmentace krajiny, intenzivní zemědělství a také automobilová doprava.

Náročné začátky života má za sebou čtveřice čápat z Vrchlabí. Samici zasáhl elektrický proud. Díky záchranářům ze tří českých stanic se je podařilo zachránit. Jejich domovem se stala záchranná stanice živočichů Makov na Písecku. Tam se jich ujal handicapovaný čapí pár.

Právě v těchto měsících je období, kdy ty nejrychlejší veverky přivádějí na svět svá mláďátka. Obecně se traduje, že se veverky rodí na jaře, ale není tomu tak vždy. Některé rezavé maminky mohou porodit už na konci ledna. Pro nás z toho vyplývá několik upozornění.

Pracovníci Stanice Pavlov, která pečuje o handicapovaná zvířata, vrátili do volné přírody asi ročního orla mořského. Před pár dny ho vypustili na poli nedaleko Horní Cerekve na Pelhřimovsku, kde se vyhublé mládě neschopné lovit v létě minulého roku našlo.

Rekordní počet zvířat v nouzi zaznamenala v uplynulém roce liberecká záchranná stanice Archa. Seznam odchycených nebo zachráněných živočichů od leguána až po netopýry má přes tři tisíce položek, o rok dříve to přitom bylo patnáct set.

Právě na podzim, kdy všude kolem padá listí a stromy jsou zbarvené do žlutorezavých barev, zažívají veverky to nejšťastnější období v roce. Podobně jako matky, které přestanou kojit své ratolesti a mohou se na více hodin vzdálit, mají v tomto období i veverky více času na sebe. Po devíti měsících březosti, rození a krmení mláďat si mohou odpočinout a nabrat síly.