Mexický vulkán Popocatépetl se hlásí o slovo. Americká stanice CNN zveřejnila ohromující záběry, na nichž lze vidět sérii erupcí. Majestátní sopka se opět probudila k životu před několika dny – vyvrhla obrovská mračna popela, kvůli nimž muselo 11 vesnic v okolí zrušit školní vyučování. Sopečný kužel převyšující okolní krajinu pozorují desítky vědců pomocí sítě čidel, kamer a dalšího výkonného vybavení, píše agentura AP.
CNN sdílela na svém webu a sociálních sítích video, které ukazuje sérii sopečných erupcí mexického vulkánu. Podle Národního úřadu prevence katastrof v Mexiku mělo jít o osm středně silných výbuchů. Popel, který sopka vyvrhla, údajně dopadl až do blízkých měst Atlixco a Puebla.
ČTĚTE TAKÉ: CNN: Medicínský zázrak. Holčička se narodila s orgány mimo tělo, žije a nepřestává se usmívat
Popocatépetl vysoký 5 426 metrů, také láskyplně přezdívaný El Popo, vytrvale chrlí toxické výpary, popel a kusy žhavých hornin už téměř 30 let. To znamená od roku 1994, kdy se probudil z dlouhého spánku. Leží 72 kilometrů jihovýchodně od centra mexického hlavního města a ční jen několik desítek kilometrů nad východními předměstími této megalopole s 22 miliony obyvatel. Město se však musí potýkat i s dalšími hrozbami, nejen se sopkou samotnou, například se zemětřesením a propadající se půdou. Vulkán však představuje nejviditelnější riziko a je také nejbedlivěji sledovan.
Videos capture stunning series of eruptions at Mexican volcano https://t.co/rlApsAJ48D pic.twitter.com/45T1bW92UD
— CNN (@CNN) May 19, 2023
Kolem vrcholu vulkánu je rozmístěno šest kamer a jedna termokamera. Dvanáct seismologických stanic pracuje nepřetržitě a podává zprávy do řídicího střediska v hlavním městě, kde se neustále střídá celkem 13 vědců, expertů v nejrůznějších disciplínách. Možnost včas varovat před blížícími se oblaky popela je klíčová, protože lidem dává šanci ochránit se před možnými důsledky spadu. Na rozdíl od zemětřesení je také sopečná erupce předvídatelnější a pro dostatečné varování stačí i delší prodleva.
Výzkumník Paulino Alonso prověřuje údaje v kontrolní místnosti, provozované mexickým střediskem pro prevenci katastrof (Cenapred). Jde o složitý úkol, který zahrnuje i sledování seismografů měřících záchvěvy uvnitř sopky. Ty mohou indikovat pohyb roztavených hornin a plynů sopouchem směrem k povrchu. Svou roli hraje také monitorování plynů vyvěrajících z okolních zřídel a na vrcholu vulkánu nebo mapy ukazující pohyb větru. Mohou pomoci určit, kterým směrem by se mračna popela začala v případě erupce šířit. Síly uvnitř sopky jsou tak mocné, že mohou dočasně deformovat vrchol, proto kamery a čidla sledují i samotný tvar sopky.
Jak ale tyto technikálie srozumitelně a jasně vysvětlit 25 milionům laiků, kteří si zvykli žít v okruhu 100 kilometrů od Popocatépetlu? Úřady zavedly jednoduchý systém výstrah podle semaforu: zelená znamená bezpečí, žlutá značí výstrahu a červená nebezpečí.
Po většinu let od zavedení tohoto systému zůstával ukazatel zhruba na žlutém stupni. Hora se občas uklidní, ale nikdy ne na dlouho. Roztavenou lávu chrlí jen zřídkakdy, je spíše výbušný typ. Vyvrhuje plyn, popel a žhavé kameny, které se pak sypou po jejích úbočích.
Kontrolní středisko sleduje čidla i v jiných státech v zemi, Mexiko totiž zná přírodní katastrofy až příliš dobře. Je tu proto umístěn například mexický systém včasného varování před zemětřesením. Vzhledem k tomu, na jak měkké půdě mexická metropole stojí, jí hrozí zkáza i při zemětřeseních s epicentry na stovky kilometrů vzdáleném tichomořském pobřeží. Taková hlavní město zpustošila už v letech 1985 a 2017.
Systém seismických čidel podél pobřeží vysílá zprávy, které se šíří rychleji než rázové vlny zemětřesení. Jakmile začnou houkat sirény, mohou mít obyvatelé mexické metropole až půlminutový náskok, aby se dostali do bezpečí, což obvykle bývá na ulici před domem.
