mikroplasty

Kuchyň je plná nebezpečných plastů. Ať už jde o houbičky na mytí nádobí, o části příborů, mixéry a další spotřebiče či dokonce krájecí prkénka. Na první pohled užitečné nástroje se stávají nenápadným zabijákem. Při sekání, šlehání, škrábání nebo i ohřívání se do jídla dostávají drobné částečky umělé hmoty. Mikroplasty se poté hromadí v těle a mohou vyústit ve vážné zdravotní problémy.

Drobné plastové částečky označované jako mikroplasty, které v posledních letech znečišťují životní prostředí a pronikají do lidského organismu, čím dál více zamořují i lidský mozek. Naznačují to nově publikovaná zjištění amerických vědců, na která upozornil deník The Guardian. Nová data ukazují také na výrazný nárůst koncentrace mikroplastů v lidských játrech.

Ostravský vědecký tým představil jako první na světě důkazy o přítomnosti mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě. S těmito zjištěními přišli po více než desetileté spolupráci vědci z Hornicko-geologické fakulty a Fakulty materiálově-technologické VŠB-TUO a lékaři Gynekologicko-porodnické kliniky LF OU a FNO. Výsledky studie byly publikovány v prestižním časopise Chemosphere. Ostravští vědci se problematice částic v lidském organismu věnují řadu let a svým výzkumem přinesli důležité poznatky.

Čajové sáčky jsou zdrojem mikroplastů. Několik vědeckých studií v poslední době varovalo před obrovským množstvím částeček, které se tímto způsobem dostávají do lidského těla. Jaký to má dopad na naše zdraví?

Čínští vědci vyvinuli miniaturní robotickou rybu, která dokáže lovit mikroplasty a v budoucnu by mohla pomoci v boji proti znečištění oceánů. S odkazem na tým ze Sečuánské univerzity o tom informovala agentura Reuters.

Miminka krmená z plastových lahví mohou denně spolykat miliony částeček mikroplastů, uvádí nová studie, kterou citoval zpravodajský server The Guardian. Mnoho z těchto částeček se z těla vyloučí na závěr trávicího procesu, soudí vědci. Ve výzkumu hodlají pokračovat, aby zjistili, kolik z takto přijatých mikroplastů se může dostat do krevního oběhu a dalších částí těla.

Miniaturní plastové částice najdeme téměř všude. Objevují se ve vodě, kterou pijeme, i vzduchu, který dýcháme. O vlivu mikroplastů na lidské zdraví se však moc neví.

Jednu kreditní kartu nebo plastové pero - právě takové množství plastu týdně zkonzumuje každý z nás. Zjistili to vědci ze Světového fondu na ochranu přírody. A pozor. Plasty podle nich nepřijímáme jen z vody, ale i třeba z takového piva.