Města jako hlavní zdroj mikroplastů. Jaký mají vliv na zdraví člověka?

Mikroplasty jsou všude. Vědci je našli v řekách, horách, hluboko v oceánech i ve sněhu pokrývajícím Artktidu. Nyní to vypadá, že se ve velkém množství akumulují ve velkých městech.

Britský deník The Guardian upozornil na velké množství mikroplastů, které se nachází v Londýně. Konkrétně dvacetkrát více než v čínském Tung-kuan, sedmkrát více než v Paříži a trojnásobek toho, co v Berlíně.

Londýnský výzkum podle deníku dokazuje, že při usazování mikroplastů příliš nezáleží na větrných podmínkách. Největším zdrojem je totiž město.

Zdravotní rizika? Neznámá

Mikroplasty jsou plastové částice menší než pět milimetrů. Jejich velikost jim umožňuje proniknout například do vody nebo jídla a tím pádem i do těl živočichů, včetně lidí. Lze je také vdechnout.

Malé plastové částice jsou odtržené fragmenty větších plastových celků. Objevují se ale také jako úmyslně přidaná součást některých kosmetických produktů. Množství mikroplastů vyprodukuje třeba i praní syntetického oblečení.

Rozvoj technologie umožňuje samozřejmě v dnešní době vodu filtrovat, mikroplasty jsou ale často tak malé, že je na ně současná věda krátká. Ústav pro hydrodynamiku Akademie věd zjistil, že v České republice až třicet procent částic pronikne do pitné vody, čističky všechny částice nezachytí.

Měli bychom se tedy bát pít vodu? Podle Světové zdravotnické organizace není konzumace pitné vody, ve které jsou mikroplasty, pro člověka škodlivá. Lidské tělo by nemělo absorbovat plastové částice měřící méně než 150 nanometrů a menší plasty člověk požije v omezeném množství. Odborníci ale zároveň volají po dalším a hlubším výzkumu.

Přítomnost mikroplastů ve vodě však není ani zdaleka jediným problémem. Dnes už se ví, že ty nejmenší plastové částice mohou prostoupit do krevního oběhu, lymfatického systému a některé i do jater člověka. V moři se dostávají do těl ryb a dalších živočichů.

Vliv mikroplastů na zdraví lidí nebyl dosud důkladně prozkoumán. Některé studie ale tvrdí, že mohou poškozovat lidské buňky, což může vést k zánětu. Imunitní buňky při střetu s mikroplasty často umírají, tělo pak může mít problémy bojovat s jedovatými látkami v trávicím ústrojí.

Většina plastů se nerecykluje

Za jeden rok se vyprodukuje celosvětově více než 300 milionů tun plastu. Největší podíl na tom má Asie, polovinu jejíž plastové produkce tvoří Čína. Plast je jeden z nejvíce využívaných materiálů na světě.

Plast se může dostat do oceánu vzduchem nebo řekami. Samotný materiál se rozkládá velmi dlouho. V mořích se rozpadá na mikroplasty, které se dostávají do potravinového řetězce. Okruhem se tak vyhozené plasty dostávají zpět k lidem.

Mořští živočichové si mohou částice splést s planktonem, který některým slouží jako běžná potrava. Do těl ryb se mohou dostat konzumací organismů, které je mají v sobě, nebo znečištěnou vodou.

Z pohledu odborníků je nejlepším řešením recyklování, které ale selhává, neboť jím neprojde ani pětina ročně vyprodukovaného plastu. Nejvíce třídí odpad Evropané a Asiaté, nejhůře obyvatelé rozvojových zemí. Málo recyklují také Američané.

Štěpán Sochor