Na okupovaných územích Ukrajiny zůstávají statisíce lidí, kteří čelí násilí, včetně mučení. Ti, kteří se rozhodnou odejít, podstupují náročnou a nebezpečnou cestu jediným humanitárním koridorem přes Bělorusko. Jejich svědectví ukazují nejen krutost okupace, ale i důvody, proč se lidé rozhodují opustit své domovy, píše web Rádia Svoboda.
Rusko oznámilo, že v noci při rozsáhlém útoku na Ukrajinu použilo i novou nadzvukovou střelu Orešnik, píší agentury s odkazem na ruské ministerstvo obrany. O zařazení raketového systému do bojové služby v Bělorusku informovalo ruské ministerstvo koncem roku. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně.
Běloruský bloger Roman Pratasevič, který byl v minulosti považován za politického vězně režimu, je už několik let agentem běloruské tajné služby. Prohlásil to podle agentury DPA běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30 000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na nedělní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
Političtí vězni nebo podílení se na válce na Ukrajině? Vnitřní věc Bělorusů, čeští představitelé se chovají podobně, obhajuje Ondřej Dostál svou cestu do Minsku. To společně s dalším europoslancem navštívil na konci minulého týdne. Na otázku, jak se vypořádává se skutečností, že Bělorusko v současné době zadržuje stovky politických vězňů, Dostál uvedl, že jde o „vnitřní věc Běloruska“. O tom, že se Bělorusko „neúčastní žádné války“, ho údajně ujistil zástupce zahraničního výboru běloruského parlamentu.
Vojenští odborníci ze Ženevského centra pro bezpečnostní politiku zveřejnili dokument, v němž popisují, jak dosáhnout udržitelného příměří na Ukrajině. Informuje o tom web The New York Times. Klíčovými body dokumentu pojmenovaného „Švýcarský armádní nůž možností“ je například zavedení nárazníkové linie či zapojení zahraničních vojáků.
Budoucnost Ukrajiny závisí na několika klíčových faktorech. Britský deník The Times popsal čtyři scénáře, jak by mohl konflikt skončit. Klíčovou roli v nich hraje nově zvolený americký prezident Donald Trump.
Kvůli opakujícím se násilným pokusům migrantů proniknout do země zřídí Polsko u hranic s Běloruskem od příštího týdne dvousetmetrové nárazníkové pásmo. Ve středu to na tiskové konferenci oznámil předseda vlády Donald Tusk. Reagoval tak na útok jednoho z utečenců na polského vojáka, který skončil v kritickém stavu v nemocnici. V uplynulých dnech se pokoušely překonat hraniční zábrany stovky lidí denně a rychle přibývá útoků na jejich strážce. Podle Tuska jde o sílící hybridní válku, kterou proti jeho zemi vedou Rusko a Bělorusko.
Je potřeba obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou. Při návštěvě v Bělorusku to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Podle něj je ale otázkou, s kým by se měla taková jednání vést. V čem vidí Putin problém? Ukrajinskému prezidentovi Zelenskému 20. května vypršel platný mandát a nové volby se kvůli stannému právu v zemi zatím nekonaly.
Ruská invaze na Ukrajinu je bezpochyby nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Součástí ničivé agrese, která se naplno rozjela v únoru 2022, jsou i kuriózní, až bizarní situace. CNN Prima NEWS přináší osmý díl druhé série Momentů války.
Ve městě Vjazma na západě Ruska se zřítil silniční most, přičemž spadl na železniční trať vedoucí do Běloruska, což zřejmě ovlivní spojení mezi oběma zeměmi. Incident si vyžádal jeden život.
Od chvíle, kdy vagnerovci se svým šéfem Jevgenijem Prigožinem dorazili v polovině července do Běloruska, jsou polské bezpečnostní složky v pohotovosti. Na polsko-běloruských hranicích výrazně posílily pohraniční hlídky. Přibyli odstřelovači a také 500 těžkooděnců, píše deník Rzeczpospolita.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
