Klíčové body příměří na Ukrajině? Experti definovali nárazníkové zóny i zahraniční účast
Vojenští odborníci ze Ženevského centra pro bezpečnostní politiku zveřejnili dokument, v němž popisují, jak dosáhnout udržitelného příměří na Ukrajině. Informuje o tom web The New York Times. Klíčovými body dokumentu pojmenovaného „Švýcarský armádní nůž možností“ je například zavedení nárazníkové linie či zapojení zahraničních vojáků.
Když se na jaře 2022 začali v Ženevě scházet vojenští a civilní odborníci na udržování míru, trvali na diskrétnosti. Řešili totiž, jak realizovat budoucí příměří na Ukrajině, píše web The New York Times. Minulý týden ale tato skupina expertů zveřejnila 31stránkový dokument s názvem „Švýcarský armádní nůž možností, jak dosáhnout udržitelného příměří na Ukrajině“. Ten se zabývá technickými detaily toho, jak by bylo možné příměří podél více než 700 kilometrů dlouhé frontové linie zajistit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Poplach v Moskvě. Rusko hlásí největší útok od začátku války, letiště uzavřely údery dronů
Tento dokument má být jednou z nejpodrobnějších šablon pro ukrajinské příměří, jež byly dosud zveřejněny. „Jedna z největších operací na monitorování příměří, jaká kdy byla, se velmi rychle blíží,“ řekl Walter Kemp, odborník na evropskou bezpečnost, který vypracoval dokument ženevské skupiny.
Čtěte také
Předchozí příměří na Ukrajině, dojednané v běloruském Minsku v roce 2015, provázely podle expertů nedostatky v monitorování celého procesu a absence způsobu, jak trestat porušování podmínek dohody. Dokument z minulého týdne, který vypracoval švýcarskou vládou financovaný think tank s názvem Ženevské centrum pro bezpečnostní politiku, je ale konkrétnější.
Dokument navrhuje zavedení nárazníkové zóny o šířce nejméně šesti kilometrů, která by oddělovala obě armády – hlídat by ji mělo až pět tisíc policistů za zahraničí. Experti radí také nasadit mezinárodní monitorovací misi, která bude dozorovat příměří a ověřovat stažení těžkých zbraní. K zajištění bezpečnosti by bylo zapotřebí až 10 tisíc zahraničních vojáků.
Dále doporučují provést humanitární odminování, zejména v nárazníkové zóně, aby byla „vyčištěna“ oblast, kde by působili mezinárodní pozorovatelé. Vysídlení lidé by se poté mohli vrátit do svých domovů. Mise by působila na základě mandátu OSN nebo jiného mezinárodního orgánu. Tyto síly by mohly pomoci zabránit, aby napětí přerostlo v nové boje.
Dokument také navrhuje, aby mezinárodní pozorovatelé spolupracovali se společnou komisí složenou z ruských i ukrajinských vojenských představitelů. Prostřednictvím této komise by obě strany mohly požadovat odpovědnost a vyjednávat o věcech, jako je propuštění zadržených osob, odminování a civilní koridory přes nárazníkovou zónu.
Stále ale panuje skepse ohledně toho, zda by Rusko takové příměří přijalo. „Nemyslím si, že je reálné, aby Rusko přistoupilo na fakt, že Ukrajina zůstane nezávislá a suverénní, a to i na území, které nyní kontroluje,“ řekl expert na Rusko z německého Institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky Janis Kluge.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Chtějí si vše drsně vyříkat, míní Zdechovský o jednání Ukrajiny s USA. Turek mluvil o divadle
vaclav.cerny@iprima.cz
