Putin: Je potřeba obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou
Je potřeba obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou. Při návštěvě v Bělorusku to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Podle něj je ale otázkou, s kým by se měla taková jednání vést. V čem vidí Putin problém? Ukrajinskému prezidentovi Zelenskému 20. května vypršel platný mandát a nové volby se kvůli stannému právu v zemi zatím nekonaly.
„S kým vyjednávat? To samozřejmě není planá otázka. My si samozřejmě uvědomujeme, že legitimita současné hlavy státu skončila. Určitě potřebujeme pochopit, s kým můžeme jednat, abychom mohli podepsat právně závazné dokumenty. Potřebujeme mít jistotu, že jednáme s legitimními zástupci,“ nechal se v pátek v Minsku slyšet ruský prezident Vladimir Putin. Podle Putina by jakákoliv další jednání měla brát v potaz i současnou situaci na bojišti.
ČTĚTE TAKÉ: Putin je ochoten zastavit boje na Ukrajině, píše Reuters. Ruské zdroje zveřejnily podmínky
„Je to taková politická obezlička, aby Rusko mohlo pokračovat za prvé ve válce proti Ukrajině a za druhé aby mohlo vyvíjet jistý nátlak na Ukrajinu. Chtějí tam vytvořit informační chaos, aby tamní vedení znejistělo,“ vysvětlil Putinova slova Jiří Just, spolupracovník CNN Prima NEWS v Rusku.
Rusko posílá na frontu i muže podezřelé ze zločinu. Denně naverbuje přes tisíc lidí
Ruská armáda díky tiché mobilizaci nadále bobtná a je dokonce ještě větší, než byla na začátku války. Moskva každý měsíc naverbuje 30 až 40 tisíc lidí. Upozornila na to analýza listu Financial Times, podle kterého Rusko posílá do války nejen vězně, ale také muže, kteří jsou pouze podezřelí.
Rusko se dobytých území nevzdá
Český prezident Petr Pavel už minulý týden upozornil, že ani při mírových jednáních nebude Rusko chtít ustoupit z dobytých území. „Musíme být realisté. Myslím, že by bylo naivní říkat, že Ukrajina může získat v dohledné době plnou kontrolu nad celým svým územím. Rusko se nevzdá aktuálně okupovaných území. To, co teď potřebujeme, je zastavit válku a pak začít vyjednávat o budoucím uspořádání,“ prohlásil někdejší náčelník generálního štábu v rozhovoru pro Sky News.
Putin ale zároveň v Minsku jednal o společných rusko-běloruských cvičeních s jadernými zbraněmi. „Musíme být schopni tyto zbraně používat. Je to nebezpečná smrtící zbraň. Není to nějaký kulomet. Proto je třeba trénovat,“ řekl běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Snaha o mírová jednání není patrná ani u západních spojenců Ukrajiny. Šéf NATO se přimlouvá za to, aby Ukrajinci měli mandát používat dodané zbraně i k útokům na ruské území. „Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, jestli by neměli zrušit některé restrikce uvalené na zbraně dodávané na Ukrajinu. Protože si musíme připomenout, o co tu jde. Je to agresivní válka Ruska proti Ukrajině. Ukrajinci se pouze brání a to zahrnuje i ostřelování cílů na ruském území,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro The Economist.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ukrajina hlásí významný milník. Rusové měli během války přijít o více než půl milionu mužů
