Budoucnost Ukrajiny závisí na několika klíčových faktorech. Britský deník The Times popsal čtyři scénáře, jak by mohl konflikt skončit. Klíčovou roli v nich hraje nově zvolený americký prezident Donald Trump.
Ukrajina si svým vzdorem Rusku vysloužila čas a podporu Západu. Pokud chce přežít, potřebuje ale víc než jen vzdor – potřebuje Trumpa, uvádí britský deník The Times, který popsal čtyři realistické scénáře ukončení války.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin si ukrojil další kus Ukrajiny. Obránci uprchli z obklíčení, vzdát se však nehodlají
Deník podotýká, že scénáře nezahrnují nepravděpodobné výsledky, jako je smrt ruského prezidenta Vladimira Putina nebo náhlý a úspěšný ukrajinský protiútok. Putin stále věří, že Ukrajinu může porazit, a schopnost staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa touto sebedůvěrou otřást určí podle The Times, který ze čtyř možných scénářů se nakonec naplní.
Scénář číslo 1: Porážka Ukrajiny
První scénář, označený jako nejhorší, zahrnuje vojenskou porážku Ukrajiny. Při tomto výsledku by Rusko pokračovalo ve válce, odmítlo vyjednávat a Ukrajina by ztratila podporu USA. To by mohlo vést k vojenskému kolapsu Ukrajiny, odchodu milionů uprchlíků a tisíce lidí by skončily za zdmi ruských pracovních táborů. Mezitím by NATO čelilo perspektivě ruské expanze a kremelských tanků blížících se k polským hranicím. Deník The Times však podotkl, že si Trump dá pozor, aby tento katastrofický výsledek nepřipustil.
Scénář číslo 2: Špatný mír
Druhý scénář, charakterizovaný jako špatný mír, je téměř stejně bezútěšný jako ten první. Bez podpory USA by Ukrajina mohla být nucena kapitulovat a přijmout vnucenou mírovou dohodu: To by mohlo vést k rozdělení země a nastolení proruské vlády v Kyjevě.
Scénář číslo 3: Příměří
Třetí scénář počítá s příměřím. Pokud by bylo součástí přechodné fáze vedoucí k mírové dohodě a ukončení války, mohlo by přinést regionální stabilitu a zajistit přežití Ukrajiny s pomocí ekonomických a bezpečnostních záruk.
Příměří samo o sobě ale nestačí. Samotné zastavení bojů by pouze zmrazilo válku na stávajících frontových liniích a umožnilo by, aby boje znovu začaly, až se to Rusku bude hodit.
Ukrajina a její západní spojenci jsou si totiž vědomi dvou předchozích dohod o příměří – Minsk 1 a Minsk 2, které před deseti lety konflikt v Donbasu neukončily a položily základ pro plnohodnotnou ruskou invazi v roce 2022.
Povzbudivým znamením však je, že nový americký ministr zahraničí Marco Rubio v úterním rozhovoru pro americkou televizní stanici CBS uznal, že je třeba jít dál než jen k zastavení bojů. „Budeme se angažovat v tom, aby to skončilo způsobem, který bude udržitelný, což znamená, že nechceme, aby konflikt pouze skončil a pak se za dva, tři nebo čtyři roky znovu rozhořel,“ řekl Rubio.
Scénář číslo 4: Vyjednané urovnání
Čtvrtý scénář počítá s vyjednaným urovnáním. S podporou USA by Ukrajina mohla vyjednávat z pozice síly, což by vedlo k dohodě, která by zaručila její suverenitu a ekonomickou životaschopnost spolu s bezpečnostními opatřeními na ochranu před ruskou agresí.
Tento scénář rovněž zahrnuje, že Trump uvalí na Rusko sankce a bude Ukrajině nadále dodávat peníze a zbraně, pokud Rusko odmítne jednat v dobré víře. Má-li se tento scénář stát skutečností, bude se muset Ukrajina vzdát území. Návrat k hranicím z roku 1991 je považován za nepravděpodobný.
Zdá se však, že mnoho Ukrajinců již akceptuje nějaký druh územních ústupků jako nutnost k ukončení konfliktu. Průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu v říjnu loňského roku ukázal, že podíl Ukrajinců připravených přijmout územní ústupky Rusku v zájmu míru vzrostl na 32 procent.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Důmyslná past Ukrajinců: Při speciální operaci zdecimovali ruskou jednotku, ukazují záběry