Polsko kvůli migrantům zavede nárazníkové pásmo u hranic s Běloruskem
Kvůli opakujícím se násilným pokusům migrantů proniknout do země zřídí Polsko u hranic s Běloruskem od příštího týdne dvousetmetrové nárazníkové pásmo. Ve středu to na tiskové konferenci oznámil předseda vlády Donald Tusk. Reagoval tak na útok jednoho z utečenců na polského vojáka, který skončil v kritickém stavu v nemocnici. V uplynulých dnech se pokoušely překonat hraniční zábrany stovky lidí denně a rychle přibývá útoků na jejich strážce. Podle Tuska jde o sílící hybridní válku, kterou proti jeho zemi vedou Rusko a Bělorusko.
Polští pohraničníci na méně zabezpečených úsecích hranice s Běloruskem odhánějí desítky běženců. Pokusy o nelegální překonání hranice – i tam, kde ji chrání vysoké ploty – jsou podle úřadů na denním pořádku. Stejně jako útoky větvemi, kameny, lahvemi, praky či ohněm. V úterý dokonce jeden voják utrpěl zranění způsobené improvizovaným oštěpem a v kritickém stavu skončil v nemocnici.
ČTĚTE TAKÉ: OBRAZEM: Kde přečkat globální válku? Podívejte se na seznam nejbezpečnějších míst světa
„Polští vojáci, hraniční stráž a policisté se stávají terčem agrese,“ řekl polský premiér Donald Tusk. Polská vláda oznámila, že zavede podél hranice dvousetmetrové bezpečnostní pásmo, jako v roce 2021. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že kromě toho zvýší počet vojáků na hranici. Dnes jich hranici střeží 5 500, kolik jich přibude, ministr neuvedl.
V současné době, stejně jako před třemi lety, polská vláda tvrdí, že migranty na hranice vozí a podporují ruské a běloruské úřady. Ty to odmítají. „Mluvíme tu o tlaku nelegální migrace, ale to, čemu tu ve skutečnosti čelíme, je sílící hybridní válka,“ doplnil Tusk. Polsko viní Moskvu a Minsk také z kybernetických a žhářských útoků.
Tento týden představilo konkrétní plány na opevnění společných hranic pro případ skutečné války. Takzvaný „Východní štít“ má zahrnovat síť protidronových věží, protitankové zábrany, zákopy, bunkry a minová pole.
„Bezpochyby je to největší projekt tohoto typu v Polsku po roce 1945. Chceme co nejlépe zužitkovat zkušenosti z Ukrajiny,“ řekl Cezary Tomczyk z polského ministerstva obrany. Varšava chce do opevnění investovat v přepočtu zhruba 57 miliard korun. Hotové má být do roku 2028.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Smrt byla blízko. Surová reportáž CNN z bojů o ukrajinské město. Při natáčení šlo štábu o život