Není jen jedna metoda svařování, ale je jich hned několik. Zdroj: Prima DOMA
Miroslav Petržela hledal řemeslo, které má stejné tempo a je podobně chytlavé jako dobrá muzika. Našel ho – stal se z něj svářeč. A ne ledajaký. Miroslav dnes patří mezi nejlepší v oboru a vyučuje další mladé svářeče. Učí je, jak s pomocí elektrody nebo „céóčka“ udělat svár, který má, jak mistři říkají, nejhezčí „housenku“.
„Už odmala mě bavily různé fantasy příběhy. Zajímalo mě, jaké zbraně hrdinové používají a jak se vůbec vyrábí,“ popisuje začátek svojí cesty k řemeslu Miroslav Petržela. Až na škole zjistil, že nějaké svařování vůbec existuje a co všechno se pomocí plamene dá spojovat – nejen klasická ocel, ale například i hliník nebo nerez. A co víc, že není jen jedna metoda svařování, ale že jich je hned několik. Každá vyžaduje jinou přípravu i postup a všechny kladou velký důraz na pečlivost. „Denně se člověk setkává se svařovanými věcmi a někdy si toho ani nevšimne. Často vůbec neutuší, kolik je za takovým svárem práce. A právě to byl hlavní důvod, proč jsem se rozhodl, že se naučím svařovat,“ dodává Miroslav.
Miroslav Petržela hledal řemeslo. Našeho ho, stal se z něj svářeč Zdroj: Prima DOMA
Během praxe si osvojil rozšířené svařování pomocí CO2, mistrně ovládl svařování obalenou elektrodou a rychle pronikl i do tajů spojování netypických materiálů.
Tak rychle a tak dobře, že si ho vybrali pro svářečskou školu. „Už když Mirek nastoupil, tak měl předpoklad stát se dobým svářečem i učitelem svařování. Měl velkou trpělivost a uměl postupy svařování dobře vysvětlit,“ dodává Michal Vira ze svářečské školy.
Svářečskou školu posunul Mirek se svými kolegy ještě o level výš Zdroj: Prima DOMA
Mladé, ale i starší zájemce o svařování učí nejen samotnému řemeslu, ale i dalším věcem, které s ním souvisí. A snaží se svářečskému povolání získat větší prestiž.
„Každý, kdo je odhodlaný a má špetku zručnosti, může v oboru svařování získat velký úspěch. Ve světě je totiž dobrých svářečů málo,“ zdůrazňuje mistr svářeč.
