Na platy pro učitele musí být peníze i v krizi. Chci dodržet sliby vlády, říká Gazdík

Na udržení platů učitelů na 130 procentech průměrné mzdy musí být podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) peníze i při řešení situace se stovkami tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Chce dodržet sliby vlády, která se ve svém programu zavázala mimo jiné k navyšování výdajů na vzdělávání na 5,2 % hrubého domácího produktu (HDP). Ministr to řekl v rozhovoru ke 100 dnům od svého jmenování do funkce. Začátek svého mandátu označil za velmi drsný. Řešení komplikací spojených s příchodem válečných utečenců mu ubírá čas, který by chtěl věnovat reformě českého školství.

Vláda v programovém prohlášení pro školství vyzdvihla jako hlavní cíle modernizaci vzdělávání a potřebu získat pro něj víc peněz. V souladu s koaličním programem slíbila mimo jiné udržení platů pedagogů na 130 % průměrné mzdy, úpravy v učivu do konce roku 2023 nebo přípravu změn v přijímacích i maturitních zkouškách. Avizovala rovněž podporu vzdělávání znevýhodněných dětí, rozvoj digitalizace a spolupráce škol s firmami či změnu financování vysokých škol.

I když po invazi Ruska na Ukrajině přišlo do ČR za čtyři týdny zhruba 300 tisíc válečných utečenců, peníze podle Gazdíka „musí být“ i na sliby z programového prohlášení. Připomněl, že vláda se kromě udržování platů učitelů na 130 % průměrné mzdy zavázala také k tomu, že pětinu platů bude tvořit nadtarifní složka a výdaje na školství budou směřovat k 5,2 % HDP, tedy průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V ČR se rozpočet na vzdělávání v minulých letech pohyboval kolem čtyř procent HDP.

„Uznávám, že žijeme a budeme žít v příštích měsících v nelehké době. Nicméně mojí snahou bude prosazovat na vládě, aby tato tři čísla byla dodržena,“ řekl. Doplnil, že to ale neznamená, že každý učitel bude mít tabulkový plat ve výši 130 % průměrné mzdy. „Těch 130 % bude z predikce, která bude v červnu, a bude to objem mezd,“ vysvětlil. S udržováním platů v této výši podle něj počítá také návrh zákona o pedagogických pracovnících, který ministerstvo připravilo.

Začátek svého působení ve funkci zhodnotil jako „velmi drsný“. „Po covidové vlně přišly obstrukce ve Sněmovně, mezitím sestavování státního rozpočtu, pak pandemický zákon a další obstrukce. No a teď tu máme válku,“ popsal. „Přestože se fakt snažím, přestože pracuji denně 12 a víc hodin, tak přesto dostat se k těm věcem, které bych měl dělat jako zásadní, a to je změna a reforma českého školství, tak na to je toho času méně, než by ho bylo za standardních okolností,“ doplnil.