průměrná mzda

Teď jde o všechno, hlásí premiér Petr Fiala (ODS) s herečkou Ivou Pazderkovou. V úterý v Praze na Masarykově nádraží odstartovali společnou tour po Česku, která má mít 12 zastávek během května a června. Premiér se snaží Čechům především říct, že se jim za jeho vlády daří. Dokládá to údaji o průměrném důchodu, mzdě nebo zadlužení státu. Představení kampaně však narušili protestující, kteří na premiéra Fialu křičeli, že je vrah, a mávali palestinskými vlajkami.

Český daňový systém potřebuje zásadní změny. Takový signál už roky vysílají ekonomové, politici se k nim ale nemají. Změny ve zdanění práce a majetku doporučil i vládní poradní orgán NERV a v posledních dnech s detailní analýzou přišli sociologové pod vedením Daniela Prokopa z PAQ Research. Čeští politici se ale do změn nehrnou. Měl by se změnit systém daní v Česku? Napište nám svůj názor do diskuze pod článkem.

Zájemcům o pořízení vlastního bydlení se každoročně zhoršuje pozice. Dokládají to čísla analýzy KPMG, která byla představena na Summitu stavebního rozvoje. Za posledních deset let vzrostly náklady na bytovou výstavbu, pod kterou spadá stavba bytových domů, rodinných domů, apartmánových budov nebo dalších obytných prostor, včetně pořízení pozemků, více než dvojnásobně, zatímco průměrná mzda lezla vzhůru mnohem pomaleji. Kde hledat příčiny?

Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3 044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí na 49 229. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Průměrná měsíční mzda v roce 2025 přesáhne 46 tisíc korun, zároveň vzrostla i ta minimální. Na kterých pozicích se růst částky promítne nejvíce, na jakých pozicích si letos lidé vydělají vysoko nad průměrem a kdo na druhé straně na něj ani zdaleka nedosáhne? To přiblížili odborníci z personálních agentur.

I příští rok čeká na zaměstnance a podnikatele několik daňových změn. Kvůli růstu průměrné mzdy se upravuje například sazba progresivní daně, limit pro osvobození nepeněžních benefitů nebo maximální vyměřovací základ. Nově si více připlatíme i na dani z nemovitosti nebo hazardu. Níže přinášíme přehled novinek, na které v roce 2025 narazíme.

Předválečný Hurvínek se po nástupu komunistů v roce 1948 proměnil v pionýra a chodil na brigády, takže knihy s tímto dětským hrdinou mohly zůstat pod vánočními stromečky i za nejhlubší totality. „Od té doby, co dostal Hurvínek pionýrský šátek, je mnohem lepší než dříve,“ pochválil režim v roce 1952 loutkoherce Josefa Skupu, zakladatele Divadla Spejbla a Hurvínka. Děti si ale na Vánoce přály i ruské matrjošky a třeba v osmdesátých letech byla hitem céčka. Dospělé muže zajímalo hlavně elektrotechnické zboží a ženy kosmetika či móda, při srovnání průměrných platů ale spotřební zboží za totality stálo i několikanásobně více než v roce 2024.

Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o 5000 korun. Odboráři se na tom ve čtvrtek dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), řekla místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrová. Nově by tak podle ní mělo na jedno rozpočtované místo připadat průměrně 42 370 korun měsíčně. Odbory nicméně nadále zůstanou ve stávkové pohotovosti, dokud se nedočkají systémové změny. Ministerstvo se zatím k novince nevyjádřilo.

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová se na sociální síti TikTok opřela do kabinetu Petra Fialy (ODS), zejména do ministrů Zbyňka Stanjury (ODS) a Mariana Jurečky (KDU-ČSL). V obleku hranolky o nich mluví jako o „úplných delulu“ a vzkázala, že jim chaos, který kolem brigádníků vznikl, ve Sněmovně „pořádně vytmaví“. Reagovala tak na změny, které se týkají dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ). Politolog Jan Kubáček poznamenal, že příspěvek je bizarní, ale splnil svůj účel - dostal se mezi lidi.

Třetí místo v žebříčku nejlépe placených evropských lídrů v poměru k průměrné mzdě patří premiérovi Petru Fialovi (ODS). Podle dat maďarské agentury Átlátszó si přijde na 6,1násobek průměrné mzdy, tedy 274 tisíc korun. O něco lépe je na tom slovenský předseda vlády Robert Fico (Směr-SD). Na desetinásobek průměrné mzdy dosáhne ve své zemi maďarský premiér Viktor Orbán, což z něj dělá nejlépe vydělávajícího ministerského předsedu ze všech států EU.

Před ministerstvem vnitra panuje velké horko. Vchod do budovy resortu obklíčili policisté a hasiči, kteří protestují za lepší pracovní podmínky. Navýšení peněz, které jim minulý týden slíbil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podle nich zdaleka nestačí k tomu, aby se vyřešil tragický a zanedbaný stav bezpečnostních složek. „Hanba! Odstupte, lháři! Fuj, buuu!“ zaznělo několikrát z davu. Před demonstranty následně vystoupil i sám Rakušan, který po krátkém projevu sestoupil mezi rozbouřený dav.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) je jedním z nejlépe placených premiérů ve státech Evropské unie. A to v přepočtu hrubého platu premiérů na výši průměrné hrubé mzdy v jednotlivých členských zemích. Před Fialou jsou pouze maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský předseda vlády Robert Fico. Dodejme, že v absolutních číslech na tom Fiala nijak oslnivě není. Platy pro vrcholné politiky jsou v poslední době terčem kritiky, protože vláda jedná o jejich zvýšení.