Podpora v nezaměstnanosti se od ledna sníží, plánuje Juchelka. Ušetřit chce 4,5 miliardy
Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65 procent. Maximální podpora by činila 60 procent průměrné mzdy místo letošních 80 procent. ČTK to odpověděl odbor komunikace ministerstva práce. Proti se staví odbory, zaměstnavatelé i odborníci.
Minimální mzda od ledna vzroste o více než 2 000 korun. Blíží se polovině průměru v Česku
Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O jednání informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
Miliardový spor o zaměstnávání zdravotně postižených. Resorty řízené ANO se nemohou shodnout
Příspěvek na vznik pracovního místa pro zdravotně postižené by mohl od příštího roku klesnout z až osminásobku na nejvýš 1,5násobek průměrné mzdy, u vážněji handicapovaných z dvanáctinásobku na 2,5násobek. Roční podpora na provozní náklady by se ale mohla zvednout z nejvýš 48 000 korun až na dvojnásobek průměrné mzdy. Příspěvek na mzdu invalidů na chráněném trhu práce by nově odpovídal 0,8násobku minimální mzdy. Částky by se tak valorizovaly. Změnit by se mohl i integrační fond sociálních podniků. V novele o zaměstnanosti a integračním podniku to navrhuje ministerstvo práce (MPSV). Resort financí (MF) je proti valorizaci i dalším změnám.
Zálohy se nově snižují, OSVČ si mohou přijít na tisíce korun. Zjistěte, jak je získat zpět
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se od 1. července dočkají snížení minimálních záloh. Změna platí pro všechny, kteří dosud platili 5 720 korun měsíčně. Jednalo se o jeden z předvolebních slibů současné vlády Andreje Babiše (ANO), který v letošním roce vyjde státní kasu na zhruba čtyři miliardy korun. Snížených částek se dočkají také lidé v režimu paušální daně. Podnikatelé a živnostníci však peníze neobdrží zpět automaticky a kdo bude chtít, může je žádat po státu.
Mzdy v Česku razantně vzrostly: Ekonom krotí optimismus a odhadl, za jak dlouho doženeme Němce
Za první kvartál letošního roku vzrostla meziročně průměrná mzda o 8,1 procenta na 50 282 korun. Po zohlednění inflace se mzdy zvýšily o 6,4 procenta. Ekonomové se ve vysílání CNN Prima NEWS shodli, že je to jasný důkaz ekonomického růstu a skutečnosti, že se lidé nebojí říci si o přidání. Srovnání s německými mzdami je ale ještě podle nich předčasné. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda řekl, že německé výdělky doženeme nejdříve za 75 až 100 let.
Kolik berou kolegové? Směrnice EU nařídí firmám přiznat barvu ještě před pohovorem
Nová evropská směrnice o transparentnosti odměňování přinese revoluci v personální politice společností a firem. Podniky totiž budou muset zveřejňovat nástupní mzdy či informovat stávající pracovníky o průměrném výdělku na jejich pozicích. Zaměstnavatele tím pádem čeká byrokratická zátěž a hned několik nových povinností. V případě velkých mzdových rozdílů pak budou firmám hrozit tvrdé pokuty.
Vláda sníží odvody pro živnostníky i paušalisty. Kdy se mohou těšit na nižší měsíční částky?
Vláda Andreje Babiše (ANO) chystá snížení odvodů pro živnostníky a podnikatele ještě letos. Sociální i zdravotní zálohy skokově rostly kvůli konsolidačnímu balíčku přijatému bývalým kabinetem Petra Fialy (ODS). Ministerstvo financí pro CNN Prima NEWS uvedlo, že se vyměřovací základ sníží ze 40 na 35 procent průměrné mzdy. Se stejným nastavením se počítá i v příštím roce. Odvody se proto nezvýší tak razantně, jako tomu bylo v posledních letech. Ještě letos se OSVČ sníží zálohy na sociální pojištění a to i zpětně.
Život před revolucí a nyní: Nadšení z raketového růstu kazí krutý paradox
Přestože se mluví o drahých potravinách a i třeba energiích, data ukazují, že životní úroveň Čechů se od roku 1989 výrazně zvýšila. Až na bydlení. Podle aktuální analýzy to ukazuje přepočet, kolik minut, hodin či měsíců musí lidé pracovat, aby si mohli koupit máslo, mléko, košili nebo auto. Zatímco potraviny a spotřební zboží jsou výrazně dostupnější, u bydlení je to naopak.
Živnostníky a podnikatele čeká znovu skokový nárůst odvodů. Nejvíce budou krvácet ti nejmenší
Kvůli konsolidačnímu balíčku v příštím roce znovu razantně vzroste sociální a zdravotní pojištění. Měsíčně se částka zvýší o 1 124 korun, a meziročně tak jde o nejvyšší nárůst v historii. Radost nemají ani osoby samostatně výdělečně činné v paušálním režimu. Těm nejméně vydělávajícím se daň měsíčně zvedne o 1 268 korun. Za celý rok si tak připlatí více než 15 000 korun.
Průměrná měsíční mzda rostla nad očekávání. Lidé si reálně polepšili o více než pět procent
Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,8 procenta na 49 402 korun. Při zohlednění inflace se v reálném vyjádření zvýšila o 5,3 procenta, uvedl ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků mzdový růst výrazně překonal očekávání trhu. Průměrná hrubá mzda sice v reálném vyjádření zůstává pod úrovní před pandemií covidu-19, průměrná čistá mzda je ale reálně vzhledem k daňovým změnám na rekordní úrovni, uvedli odborníci.
Průměrná mzda v Česku se blíží 50 tisícům. Podívejte se, ve kterém kraji lidé berou nejvíce
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Ve srovnání s loňským prvním kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2 943 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,7 procenta, mzda reálně vzrostla o 3,9 procenta. Na 38 385 korun se meziročně zvýšil i medián, tedy střední hodnota mezd. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejrychleji rostly mzdy v Praze, naopak nejpomaleji v Libereckém kraji.
