průměrná mzda

Před ministerstvem vnitra panuje velké horko. Vchod do budovy resortu obklíčili policisté a hasiči, kteří protestují za lepší pracovní podmínky. Navýšení peněz, které jim minulý týden slíbil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podle nich zdaleka nestačí k tomu, aby se vyřešil tragický a zanedbaný stav bezpečnostních složek. „Hanba! Odstupte, lháři! Fuj, buuu!“ zaznělo několikrát z davu. Před demonstranty následně vystoupil i sám Rakušan, který po krátkém projevu sestoupil mezi rozbouřený dav.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) je jedním z nejlépe placených premiérů ve státech Evropské unie. A to v přepočtu hrubého platu premiérů na výši průměrné hrubé mzdy v jednotlivých členských zemích. Před Fialou jsou pouze maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský předseda vlády Robert Fico. Dodejme, že v absolutních číslech na tom Fiala nijak oslnivě není. Platy pro vrcholné politiky jsou v poslední době terčem kritiky, protože vláda jedná o jejich zvýšení.

Poláci zvládají krizi rychleji, uznal poslanec Jan Skopeček (ODS) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS v souvislosti s tím, že nás polští sousedé předstihli v nárůstu průměrné mzdy. Svůj podíl na tom má podle něj i fakt, že polský trh není tak závislý na zahraniční poptávce jako ten tuzemský. Podle poslance hnutí ANO Patrika Nachera se ale na „marasmu“ podílí současná vláda.

Polští sousedé už v průměrných mzdách předehnali Čechy. Navíc to vypadá, že bude tento trend pokračovat. Ačkoliv může být srovnání hrubých mezd podle ekonomů Pavla Peterky a Lukáše Kovandy problematické, z dat se dá vyčíst, že mzdový růst v Polsku je mnohem rychlejší. Česko podle nich brzdí hlavně pomalé budování infrastruktury a neefektivní využívání evropských zdrojů. „Rozfofrovali jsme peníze za rozhledny a cyklostezky,“ řekl Kovanda.

Rozhodnutí Ústavního soudu o platech svého vlastního stavu bylo překvapivé jako déšť v březnu. Vláda Petra Fialy podle něj v konsolidačním balíčku – neboli při opatřeních zvyšujících daně a prodražujících život občanů –, soudcům ublížila. A ti tak za letošek mohou žádat zpětné doplacení.

Vláda v úterý schválila návrh zákona s reformou penzí. Důchodová novela, která obsahuje jedenáct opatření, počítá s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzí ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. Normu dostane Sněmovna. Jaké změny by začaly platit v případě schválení novely poslanci, senátory a prezidentem? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.

Česká pošta od září navýší mzdy provozních a administrativních pracovníků v průměru o deset procent. Vynaloží na to 320 milionů Kč. V současnosti pošťáci berou v průměru 31 012 korun, což je o 12 tisíc korun méně, než byla průměrná mzda v ČR v loňském roce. Vyplývá to z aktuálních informací České pošty.

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

S příchodem nového roku začalo platit hned několik výrazných daňových změn, které přinesl vládní konsolidační balíček, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí. Přehled změn připravila společnost BDO.

Úsporná opatření připravená vládou Petra Fialy (ODS) dopadnou na většinu zaměstnanců a pracovníků. Od začátku roku budou muset odvádět nemocenské pojištění a pokud vydělávají trojnásobek průměrné mzdy, tak i vyšší daně. Kolik vám po změnách zůstane v peněženkách? Přehlednou kalkulačku přinášíme níže v článku.

Minimální mzda od ledna vzroste o 1600 korun na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se zvýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Nařízení schválila vláda. Po jednání kabinetu to na tiskové konferenci oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem stejně jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.

Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí v reálném vyjádření opět poklesla, stalo se to osmý kvartál v řadě. Shodují se na tom analytici. Nominálně sice mzdy meziročně rostou, jejich zvyšování ale stále nepokrývá vysokou inflaci. Vzhledem k odeznívání inflace ale byl podle analytiků pokles reálné mzdy méně výrazný než ve druhém čtvrtletí. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o vývoji mezd v pondělí.