Naší fence rozumím, stárneme stejně, říká herečka a malířka Iva Hüttnerová

„Řadu let trávíme dovolenou tak, aby tam byl šťastný i náš pes. Hledáme místa, kde se mu bude líbit. Například jsme jeli do Polska ke Gdaňsku, protože jsme vyhodnotili, že ho tam nebudou pálit pacičky a byla to jedna z nejkrásnějších dovolených,“ vzpomíná Hüttnerová, která se mimo jiné objevuje i v seriálu Slunečná.

A jak manželé zvládali Kuldu coby hravé a energické štěně? „Naučila se to, co od psa potřebuješ. Chodí bez vodítka, když to jde, nikdy nepřejde přes ulici, vždycky přijde, když ji zavolám, když jí řeknu: ‚Zůstaň,‘ tak neomezeně dlouho zůstane,“ vypráví herečka a malířka, která je pověstná svou pěstěnou zahradou. Právě tady byl důležitý výcvik fenky, která však velmi brzy pochopila, že zahrada je střeženým územím. „Od malička jsme Kuldě vysvětlovali, že zahrada je jako součást bytu, ona to respektuje a nikdy by se tam nevyčůrala. K zahradě se chová šetrně a opatrně,“ říká v rozhovoru nad článkem.

Kulda už má svůj věk a s ním přichází různá omezení. „Jsme zhruba stejně staré, takže já jejímu úbytku aktivity velmi rozumím a cítím s ní. Taky rozumím tomu, že ona už nenaskočí do auta jako dřív, ale je hrozně nerada, když ji u toho vidíme,“ vypráví s úsměvem Iva Hüttnerová. „Nebo třeba jdeme na procházku do Šárky a ona si po určitém čase sedne a dělá „tak už by to mohlo stačit, jdeme domů“. A naznačí mi to tak báječně, že chápu a rozumím jí. Vím, o čem mluví, protože stárneme stejně.“

Mám ráda všechny psy

I přesto, že Kulda nemá problém trávit čas v blízkosti jiných psů, v případě, že by se měla dělit o pozornost své paničky, jde do tuhého. Což ostatně platí nejen u psů. „Dcera má malého chlapečka a Kuldě, jak už je 11, tak ona by mu samozřejmě nikdy neublížila, ale opravdu si ho neoblíbila. Ona třeba leží na druhém konci zahrady, a když se jen přiblíží k nějaké její hračce, tak ona i ve svém věku jedenácti let vystřelí, vezme tu hračku, lehne si na ni a dívá se na něj hnusným pohledem,“ popisuje malířka, která je známá kresbami zvířat – především pak psů.

Kromě obrazů a ilustrací má na kontě i kalendáře nebo přebaly knih. A na mnoha z nich najdete i Kuldu. „Rasy střídám, abych nebyla zaujatá. Ale Kulda je na 80 % mých obrázků, protože už ji umím,“ směje se Iva Hüttnerová. „Když si uděláš kompozici obrázku, tak ti tam většinou zbyde nějaké místo. Mám pak dvě možnosti – kočku, nebo psa. Když to chci udělat domácí, tak kočka je výtvarně krásná, ale srdcem jsem pejskař. Maluju je strašně ráda, strašně ráda maluju jejich oči. Pohled psa, když se zableskne to bělmo, tak neznám nic krásnějšího.“

SOUTĚŽTE S NÁMI A VÝROBCEM KRMIV NATIVIA