péče o zvíře

Když se bavíme o klíšťatech, často se zmiňuje, že je důležité, aby se klíště vůbec nepřisálo. Proč? Protože přisátím se pomocí slin klíštěte přenáší nebezpečné nemoci. Jsou to babezióza, erlichióza, lymská borelióza, klíšťová encefalitida a další.

Mladá kočička Juno si jako malé koťátko prošla peklem. Start do života jí zkomplikovala kaliciviróza, nemoc, která je pro koťata hodně nebezpečná. Juno naštěstí nakonec svůj boj vyhrála a uzdravila se, ze tří sourozenců zbyla jediná. Teď už se s nadějí poohlíží po novém domově.

Kočky jsou známí tuláci a lovci. Pokud už máte kočičku, kterou pouštíte ven, je jasné, že neohlídáte úplně vše. Je ale pár věcí, které by zodpovědný majitel měl dodržet.

Čím vyšší výdělek, tím menší zodpovědnost – ježčí množírny fungují na stejném principu jako psí nebo kočičí. Rozdíl mezi nimi je ten, že o těch ježčích se nemluví. Málokoho by totiž napadlo, že ten roztomilý ježek bělobřichý, kterého nabízejí přes inzerát, má vrozené vady, jeho rodiče byli příbuzní a případného nového majitele tak čeká nejedna návštěva veterináře a nemalé výdaje s nejistým výsledkem.

Zatímco s ochranou proti klíšťatům v tomto období začínáme, proti blechám bychom měli mazlíčka chránit preventivně celý rok, a to i v zimě. Řekneme si nejen jak na výběr antiparazitik, ale také jaké nejčastější chyby majitelé zvířat dělají.

Balú neměl vůbec lehký život, původní majitel o něho nepečoval a nechal jeho zdravotní stav dojít až do stavu, kdy měl obrovské bolesti břicha, problémy s konečníkem, tedy s veškerým vyprazdňováním a trávením. Při jeho záchraně pak i veterinář připustil eutanazii, protože stav Balúa byl nejen vážný, nýbrž i velice bolestivý.

Když už řešíme prevenci proti klíšťatům a blechám pro naše mazlíčky, je velmi důležité, abychom aplikovali antiparazitikum zvířeti, pro které je konkrétně určeno a nezaměňovali to.

Každý, kdo má mazlíčka, to asi zná. Vrátíte se z procházky nebo klidně jen ze zahrady a při hlazení narazíte na klíště. No tak se nasaje a odpadne, říkáte si? Ne, důležité je, aby se vůbec nepřisálo, a to kvůli nebezpečným nemocem.

Maličký vyhublý pes byl celoročně venku, neustále sám, připoután k metrovému řetězu - tato slova nahánějí hrůzu každému skutečnému milovníkovi psů. Avšak právě to přesně definují předchozí život pejska pojmenovaného Vdoleček. Jméno Vdoleček nedostal proto, že by byl buclatý, ale protože je to ohromný „slaďouš“, který miluje všechno a všechny.

Velmi často se do spolku Fousek, z. s. dostávají kočky, kterým člověk fyzicky ublížil. S týráním v nejhorších podobách se setkávají čím dál častěji. Popáleniny, poleptané sliznice, polámané a vykloubené končetiny nejsou při dobrovolnické činnosti ničím výjimečným.

„Vánoce jsou svátky naděje, která neumírá“, zaznělo kdysi v jednom filmu. My bychom s vámi rádi sdíleli naději pro onkologické zvířecí pacienty. Jedním takovým pacientem je buldočí fenka Kryšpína, neobyčejná, laskavá, pečující, nikdy neztrácející dobrou náladu a chuť do života. A když nikdy, tak nikdy.

Chuťové preference koček se mění v průběhu jejich života, stejně jako u lidí. Mladé kočky musí správně růst, zatímco dospělé kočky potřebují dostatek krmiva ke svým aktivitám. Starší kočky zase ocení jídlo snadno stravitelné a šetrné k trávicímu systému. Tyto individuální potřeby je třeba respektovat. Jak přizpůsobit stravu koček podle jejich aktuálního životního období?