Pád letecké společnosti ČSA se dotkl zejména nostalgických fanoušků letectví. V minulosti ale došlo k úpadku i dalších kdysi slavných značek, kterými se Češi mohli pyšnit. Ústup ze slávy zažívají čerpací stanice Benzina nebo například slavné motockyly Jawa. Kde je slavným českým firmám konec a které ještě fungují?
ČSA
Kdysi slavné Československé aerolinie se dočkaly svého konce letos v říjnu. Letecká společnost přitom patřila v minulosti mezi přední hráče na trhu a mohla se pyšnit zajímavými destinacemi. ČSA vznikly v roce 1923 a jejich větší rozmach zbrzdila až druhá světová válka. Do té doby využívala tuzemská aerolinka například americké Douglasy DC-2 nebo německé Junkersy JU 52.
ČTĚTE TAKÉ: Tragédie v Jaroslavli? Do některých letadel bych v Rusku nesedl, říká český pilot
ČSA poté v roce 1945 získaly legendární Dakoty, neboli Douglasy DC-3. Na konci padesátých let je ale začaly vytlačovat sovětské Tupolevy. V 70. a 80. letech létaly aerolinky jak po Evropě, tak i po exotických destinacích. Kvůli sféře vlivu se jednalo často o spřátelené země, jako byla Kuba nebo Vietnam.
Legendární Dakota v barvách ČSA Zdroj: Tereza Šírová / iDNES.cz / Profimedia
Velká změna přišla s pádem předlistopadového režimu. V devadesátých letech totiž došlo k obměně starých sovětských letadel za Airbusy. V roce 1992 získaly v ČSA menšinový podíl francouzské aerolinky Air France. Snaha o privatizaci ale zkrachovala. Další pokus proběhl až v roce 2009, který ale také skončil neúspěchem.
V roce 2018 se majoritním vlastníkem ČSA stala společnost Smartwings, kdy odkoupila 44 procent akcií společnosti Korean Air a 20 procent od státního podniku Prisko. Za další tři roky se ČSA ocitly v úpadku. Více o smutném osudu aerolinky se dočtete zde.
Letadla ČSA na pražské Ruzyni Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Jawa
Známá značka Jawa patří mezi nejúspěšnější české průmyslové podniky minulého století. V Československu vznikla v roce 1929. Za svůj název vděčí svému zakladateli Františku Janečkovi, který koupil licenci německé továrny na motocykly Wanderer. Značku poté složil z počátečních dvou písmen svého jména a německé firmy.
Velký rozmach výroby motocyklů se rozjel až po druhé světové válce. Úspěch zaznamenaly zejména motocykly Jawa 50 Pionýr, Jawa 250 Pérák nebo Jawa 250 Kývačka.
Motocykl Jawa 250 Pérák Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Svůj největší rozmach slavila společnost v padesátých a šedesátých letech minulého století. Tehdy si motocykly Jawa objednala i švédská armáda. Po revoluci v devadesátých letech ale firma spíše stagnovala a soustředila se na export pro trhy ze třetích zemí. V současné době se motocykly stále vyrábějí, ale pouze v malém objemu. Velký zájem je o motocykly zejména v Indii, kde se Jawy vyrábějí v licenční dohodě.
Karosa
Firma se nacházela ve Vysokém Mýtě a začala výrobou kočárů v roce 1896. První karosérie autobusů vznikly v roce 1928. Podobně jako ostatní společnosti se jejich produkce navyšovala až po znárodnění po druhé světové válce. Tehdy bylo rozhodnuto, že se Karosa stane výhradním výrobcem autobusů a nebude jim konkurovat ani Škoda nebo Praga.
Velmi populárním se stal model 706 RTO, který byl na podvozku Škody. Autobusy byly velmi oceňované a sbíraly ceny například na EXPO v Bruselu na konci padesátých let.
Škoda 706 RTO Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Po roce 1989 výrobce autobusů nemohl obstát v konkurenci s moderními vozy. Produkce dosahovala 3 400 vozů ročně, která však klesla až na pouhou tisícovku. Do společnosti poté vstoupila společnost Renault, která pomohla zmodernizovat vozy. Od roku 1999 spadá Karosa do holdingu Irisbus a v roce 2007 se Karosa přejmenovála na Iveco.
Praga
Společnost z pražských Vysočan vznikla v roce 1907 jako Pražská továrna na automobily. Zaměřovala se na osobní a nákladní auta, motocykly, letadla a technické díly. Ze začátku se firma potýkala se slabou poptávkou po automobilech, přičemž za dva roky se prodalo pouhých 15 vozů.
Až v roce 1911 zaznamenala Praga úspěch s vojenským nákladním vozem Praga V. Větší rozvoj firmy se rozjel až po první světové válce. V roce 1924 se do nabídky dostala Praga Piccolo, která na ženevské výstavě dostala cenu za nejhezčí vůz. Model se navíc stal nejrozšířenějším vozidlem na československých silnicích.
Praga Piccolo Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Na konci druhé světové války hrozil automobilce konec. Důvodem byl březnový nálet z roku 1945, který zničil téměř veškeré budovy. Po zestátnění se automobilka přesunula do bývalé továrny Junkers.
Patrně nejznámějším výrobkem automobilky je Praga V3S, neboli vejtřaska. Tehdy se ale společnost jmenovala Automobilové závody Klementa Gottwalda.
Výroba Pragy V3S Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Po roce 1989 byla automobilka privatizována. Firma se v roce 2001 modernizovala a Praga dodávala vozidla UV 80. V roce 2004 se ale kvůli slabému odbytu dostala do likvidace.
Avia
Avia byla také pražskou továrnou, která se v minulosti proslavila zejména výrobou letadel. Vznikla v roce 1919 a mezi válečným obdobím patřila do koncernu Škoda. Ve třicátých letech představila letoun Avia B-534, který se stal nejlepší československou stíhačkou. Její nevýhodou ale bylo, že se jednalo o dvouplošník. Nemohla proto konkurovat moderním německým stíhačkám.
Letadlo Avia B-534 Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Během války se v továrnách vyráběly zejména letecké motory. Po válce přišla výroba Avie S-199, která vycházela z německého Messerschmittu Bf 109G. Letouny poté pomáhaly Izraeli v první válce. Po roce 1948 se ale výroba letadel zastavila.
Větší úspěch slavila Avia na silnicích. V roce 1968 se totiž začaly vyrábět nákladní automobily A 15, které vycházely z licenční verze francouzského výrobce Renault-Saviem. Dodávka byla tak oblíbená, že se dočkala modernizace od A 21 až po A 31. V 80. letech se dokonce ročně vyrábělo i 17 tisíc těchto dodávek.
Avia A 31 Zdroj: Radek Folprecht / iDNES.cz / Profimedia
V devadesátých letech pokračovala výroba oblíbených nákladních vozů. Poté ale přišla společnost s novou řadou D, která byla vyvinuta již pod korejským majitelem Daewoo. Nový vůz si nedokázal najít potřebné zákazníky. Firma se následně dostala pod indického výrobce Ashok Leyland, který však továrnu v roce 2012 ukončil a přesunul ji do Indie.
Továrnu v Letňanech poté koupila skupina Czechoslovak Group, která vlastní i kopřivnickou Tatru. Záměrem firmy bylo znovu obnovit výrobu. V roce 2019 se ale potýkala s problémy, které přetrvávají dodnes.
Benzina
Mezi výrobci automobilů, motocyklů či letadel se síť čerpacích stanic trochu vymyká. Přesto se jedná také o příběh tradiční značky, která postupně zmizela ze silnic. Historie čerpacích stanic sahá až do roku 1920, kdy se jmenovala BZ. Jejich první pumpa stála na pražském Náměstí Republiky. V roce 1957 si společnost nechala registrovat značku Mogul pro motorové oleje. Do začátku druhé světové války pak měla téměř 1 100 čerpacích stanic.
Čerpací stanice Benzina Zdroj: Karel Pešek / MAFRA / Profimedia
Po znárodnění komunisty se firma přejmenovala na Benzinol. Název vychází z názvu benzinu a oleje. V padesátých letech se přeměnila na Benzinu. Po privatizaci přitom síť pohonných hmot neskončila a pokračovala ve svém rozvoji. Stala se totiž jednou z největších společností v oblasti výroby a zpracování pohonných hmot. V roce 1995 byla začleněna do holdingu Unipetrol.
Během roku 2023 došlo k přejmenování drtivé většiny čerpacích stanic z Benziny na Orlen. Obě společnosti využívají bílou a červenou barvu, proto nebyla změna radikálním krokem. Přesto se tradiční česká značka během krátké chvíle z českých dálnic a silnic vytratila.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chcete znát platy kolegů? Zaměstnavatelé je už brzy budou muset zveřejňovat, chystá EU
