Pro nadcházející prezidentské volby má sice nejvíce skalních voličů bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, ve druhém kole by ho však porazil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury STEM/MARK.
Ze všech, kteří kandidaturu už oznámili, nebo ji zvažují, by Babiše volilo nejvíc lidí, a to 20 % Čechů. Pavlovi by dalo hlas 16 % lidí. Kdyby se však právě Babiš a Pavel dostali do druhého kola, většina lidí by prezidentem zvolila Pavla.
Kdo nahradí Gazdíka? Rakušan zmínil konkrétní jména. Ve hře je i výměna resortu s ODS
Kdo bude novým ministrem školství? Tuto otázku si aktuálně pokládá nejen politická scéna, ale i řada dalších lidí. Dosavadní šéf resortu Petr Gazdík (STAN) oznámil, že se kvůli kontaktu s obviněným podnikatelem Michalem Redlem, který je klíčovou figurou kauzy kolem bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka, rozhodl na svou funkci rezignovat. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan vidí možné nástupce ve svých senátorech Jiřím Drahošovi či Miroslavu Plevnému. Objevují se však i jména jako exministr školství Robert Plaga nebo dokonce současný šéf resortu kultury Martin Baxa (ODS). Rakušan uvedl, že první návrhy oznámí premiéru Petru Fialovi (ODS) v úterý, výběr pak dokončí do konce týdne.
Ačkoli má Babiš nejvyšší počet rozhodnutých voličů z možných kandidátů, Pavel má největší podíl všech případných voličů. Při sečtení hlasů od lidí, kteří by Pavla určitě volili, a těch, kteří jeho volbu zvažují, by měl Pavel 50 % hlasů. U Babiše by to bylo 41 %. Ve druhém kole by pak Pavlovi dalo hlas 49 % účastníků průzkumu, kdežto Babišovi 32 %.
Bývalý premiér má větší podporu například mezi voliči ve věku 60 a více let, lidmi bez maturity a voliči ANO. Pavla by zase častěji volili lidé ve věku do 44 let a s vysokoškolským vzděláním nebo příznivci ODS a STAN.
Za Babišem a Pavlem jsou shodně s devíti procenty rozhodnutých voličů senátor Pavel Fischer, ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Z této čtveřice má nejvyšší podíl možných voličů, tedy rozhodnutých i váhajících, Fischer se 41 %.
Evropské volby
Do první desítky případných kandidátů na prezidenta s nejvyššími podíly hlasů se dostali ještě senátor Marek Hilšer, předseda SPD Tomio Okamura, bývalý ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb a odborový předák Josef Středula. Z nich má nejvyšší podíl všech možných voličů Hilšer s 36 %. Ostatní tři mají kolem 25 %. Největší podíl odpůrců mají ze zmíněných deseti kandidátů Okamura, Kocáb a Babiš. Okamuru by nevolilo 72 % lidí, Kocába 66 % a Babiše 57 %. Průzkum prováděla agentura STEM/MARK od 6. do 13. června. Zúčastnilo se ho zhruba 1 000 lidí ve věku 18 a více let.
Termín voleb bude oznámen v pondělí
Současnému prezidentu Miloši Zemanovi skončí druhý pětiletý mandát začátkem března 2023. Znovu už kandidovat nemůže. Volbu prezidenta vyhlašuje předseda Senátu tak, aby se případné druhé kolo volby konalo nejpozději 30 dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta.
Termín volby budoucího prezidenta republiky bude oznámen v pondělí 27. června. Vyhlásí jej předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Učiní tak hodinu před polednem v Hlavním sále Valdštejnského paláce. V pátek o tom informovala tisková tajemnice horní komory Lada Faldynová. Nástupce Zemana by měl být volen v lednu příštího roku. „Předseda horní komory Parlamentu Miloš Vystrčil oznámí v pondělí 27. 6. 2022 v 11:00 v Hlavním sále Valdštejnského paláce termín prezidentských voleb,“ uvedla Faldynová.
Vyhlášením termínu voleb začíná běžet lhůta, ve které se kandidátům započítávají prostředky vynaložené na kampaň do zákonného limitu. Před prvním kolem mohou kandidáti podle zákona utratit maximálně 40 milionů korun. Zájem ucházet se o prezidentskou funkci už projevily asi dvě desítky lidí.