Ilustrační foto: Angela Merkelová a Theresa Mayová Zdroj: @theresa_may / Twitter
Britská premiérka Theresa Mayová se ve čtvrtek ráno dohodla s vedoucími představiteli Evropské unie na tzv. flexibilním odložení brexitu nejpozději k 31. říjnu. Na další den by připadalo vystoupení Velké Británie ze společenství bez dohody, uvedly zahraniční agentury. Ani říjnové datum však nemusí být zdaleka konečné.
Původní stanovený termín, podle něhož měl brexit proběhnout do 29. března, tak byl znovu odložen. Lídři EU v rámci říjnového prodloužení však stanovili několik podmínek. Tou nejvýznamnější je zřejmě povinnost Británie účastnit se voleb do Evropského parlamentu, které začnou 23. května. V opačném případě by podle agentury DPA muselo 1. června dojít k odchodu království z EU.
Dohodnuto flexibilní prodloužení do konce října
Takzvané flexibilní prodloužení umožňuje Velké Británii opustit EU kdykoliv, když bude schválena smlouva o odstoupení země ze společenství. Ostrovní království má tak dalších šest měsíců na to, aby našlo co nejideálnější řešení pro obě strany. Aktuální smlouvu dojednanou premiérkou Mayovou s EU však poslanci britského parlamentu již třikrát v hlasování odmítli.
„Datum je samozřejmě výsledkem realistického uvažování o tom, čeho se dá dosáhnout. A můj dojem je, že by Velká Británie neměla cítit přílišný tlak, že by měla mít možnost a prostor vystoupit spořádaným způsobem z EU,“ později uvedla na tiskové konferenci Angela Merkelová.
Mayová údajně doufá v odchod před evropskými volbami
Za kratší dobu prodloužení brexitu se podle agentury během osmihodinového summitu silně stavěl zejména francouzský prezident Emmanuel Macron, který poukazoval na to, aby brexit neohrožoval fungování EU.
Sama Mayová před novináři v Bruselu vyjádřila naději, že její země vystoupí z EU ještě před evropskými volbami. „Pokud se nám během prvních tří květnových týdnů podaří dohodu schválit, nebudeme se muset účastnit evropských voleb a oficiálně opustíme EU v sobotu 1. června.“
Možné je všechno… I to, že brexit nebude?
„Naším záměrem je dokončit celý proces v říjnu,“ uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk, „ale jsem dost starý na to, abych vyloučil jakýkoliv jiný scénář… Možné je všechno.“
K situaci se na Twitteru vyjádřil i americký prezident Donald Trump, který uvedl, že je „moc špatné, že je Evropská unie tak tvrdá na Velkou Británii a brexit“.
Řada komentátorů v německých médiích pochybuje, nebo minimálně úplně nevěří, že termín na konci října bude pro brexit tím finálním.
Bude se prodlužovat donekonečna, nebo proběhne „opravné“ referendum jako v Irsku k Lisabonské smlouvě? (komentář redaktora)
Od samého prvopočátku tvrdím, že ke skutečnému vystoupení Velké Británie z Evropské unie zkrátka nedojde. A divadlo britské premiérky Theresy Mayové – která neustále prohlašuje, že brexit musí být a bude – mě příliš nedojímá a nepřesvědčuje. Ostatně od některých čelních představitelů EU se sem tam už objevují, zatím poněkud nesmělé a mediálně příliš nerozmazávané, zmínky, že by se brexit mohl zrušit.
Já osobně vidím dvě varianty. Jedna z nich je neustálé prodlužování a pompézní divadelní výstupy okolo (ostatně tak, jak se děje doposud), po čase lidi otupí, nastane nějaká krize – ať už ekonomická, politická nebo i válečná – a brexit se holt „bude muset odložit na neurčito“.
A druhá varianta, která může i navazovat na tu první, je druhé referendum. Nejednalo by se o nic převratně nového a netřeba chodit ani nijak daleko. V blízkém Irsku totiž napoprvé v referendu neprošlo schválení Lisabonské smlouvy. Což bylo pro elity a globalisty nemyslitelné, tudíž se referendum opakovalo – a napodruhé se již povedlo. Co se týká Velké Británie, není nic jednoduššího než prohlásit, že se od doby prvního referenda významně změnily podmínky, že občané teď jsou lépe informováni a navíc by měli souhlasit, zda za těchto daných podmínek z EU chtějí opravdu vystoupit. A prásk – druhé referendum.
Třetí možnosti, totiž vystoupení – ať už s dohodou nebo bez - nedávám žádnou váhu.
