Karané úprava vody foto Zbyněk Hrkal
Sucho naši zem trápí hlavně poslední čtyři roky a stále více se rozšiřuje. Proto je důležité, aby se dařilo zadržovat vodu v krajině. O to usiluje tým odborníků z Výzkumného vodohospodářského ústavu T. G. Massaryka.
„Cílem je přeměnit povrchovou vodu, která je háklivější na znečištění, takže bývá více znečištěna než podzemní, která je chráněna půdní a horninovou vrstvou. Další vlastností povrchové vody je skutečnost, že nám rychleji odteče po povrchu pryč a to je to, čemu se musíme bránit. Proto je cílem aktivity vodohospodářů módní termín - zadržovat vodu v krajině. Pokud povrchovou vodu přeměníme ve vodu podzemní, zlepšíme tak její kvalitu, neboť se nám vyčistí. Současně se tím přemění na vodu podzemní, která odtéká pomaleji a v krajině zůstává daleko delší dobu,“ vysvětluje záměry expertů na vodu Zbyněk Hrkal z Výzkumného ústavu vodohospodářského.
Ze země do našich kohoutků
Problém, o kterém je výše řeč, se dá řešit takzvanou infiltrací - řízeným vsakováním povrchové vody do podzemí. Ta má v Čechách dlouhou tradici, nicméně v posledních desetiletích byla prakticky zcela zapomenuta. Jedná se o unikátní technologický postup, který je umožňuje současně řešit oba výše zmíněné klimatické a následně i hydrologické extrémy – sucho i povodně.
„Jsou to dva typy infiltrace. První je břehový a vychází z toho, že systémem vrtů, které jsou poblíž vodního toku, v tomto případě Jizery, se nasává povrchová voda do podzemí a odčerpává se. Tento systém pochází z roku 1906 - je přes sto let starý a stále dokonale funguje. A druhý systém, který se nazývá umělá infiltrace, pochází z roku 1968. Povrchovou vodu z Jizery odebereme přes jednoduchou úpravu. Pískovými filtry se voda bez zásahu lidské ruky zasakuje do velkých povrchových van, které mají na dně pískový filtr, a tím se voda z povrchové přemění v podzemní,“ vysvětluje princip infiltrace Zbyněk Hrkal. Právě taková infiltrace má za následek, že Káraný může dodávat třetinu kvalitní pitné vody do Prahy a některých okolních obcí. Voda, která se postupně vsakuje do země, se už během několika desítek dní dostává jako pitná do našich kohoutků.
Více projektů jako je Kárané
Tým expertů Vodohospodářského ústavu provedl poměrně detailní průzkum celé ČR a vytipoval celou řadu lokalit, kde by se v uvozovkách dalo druhé Kárané zrealizovat. Výzkumníci ale narazili na problémy, na které si expert Zbyněk Hrkal stěžuje:
„První je, že někde by to realizovatelné bylo, ale není o to zájem. Což je kuriozita, v době, kdy mluvíme o suchu. Sucho nepostihlo celou ČR rovnoměrně a zrovna v lokalitě, kde lze projekt uskutečnit, tam takové sucho není. Pro změnu v druhých dvou velice perspektivních lokalitách na Moravě - Kojetíně a Přítlukách - narážíme na jiný problém, a to je problém administrativní, byrokratické náročnosti. Celý postup, a to jenom první kroky, odhadujeme řádově až na deset let. Tak dlouho by trvala doba od zahájení průzkumných prací přes administrativní činnost po dokončení celé stavby, a to je horizont velice dlouhý.“
Projekt jako je Káraný rozhodně nejde vybudovat úplně všude, kde je velká plocha. Voda, která se nachází na povrchu, nesmí být nadměrně znečištěna. A to velmi dobře splňuje vodní tok – Jizery. V blízkém okolí se nesmí nacházet žádné stavby. Nepřítelem mohou být i obyčejná pole. Ta se zejména v poslední době hnojí umělými látkami, které obsahují pesticidy a další prvky, které by vodu znečistily.
Přírodní filtr není navěky
Komplikované podmínky filtrace Zbyněk Hrkal popisuje: „První, co přijde do styku s prosakující vodou, je písková vrstva. To je zóna, která je tam vložena uměle. Poté, co projde voda několik desítek centimetrů štěrku, jde do styku se skutečným horninovým prostředím. Zde dochází ke komplikované biochemické reakci, která to znečištění eliminuje a odstraňuje.“
Je zde další potíž. Když se bavíme o filtraci, každého asi napadne, že se filtr dříve nebo později zanese - a co dál?
„Zanášení, jak fyzikální tak biologické, opravdu probíhá. Dá se to představit tak, že kdyby člověk silně znečištěnou vodu pouštěl do filtru, tak se stane, že v horizontu několika let se tam vysráží minerály, které póry ucpou a sníží se efektivita procesu. Takové nebezpečí skutečně existuje, a proto se musí eliminovat od začátku lehkou úpravou vody. Musíme si být vědomi geochemické reakce mezi vodou a horninou a tomu se musíme přizpůsobit,“ říká ke konci rozhovoru o proměně povrchové vody ve spodní expert Zbyněk Hrkal.
Problém tedy umí v Káraném odstranit, a to je zřejmé, neboť unikátní technologický postup v Káraném, který může pomoci v boji se suchem, zde funguje téměř padesát let a ke znečištění zatím nedošlo.
Martin Hlaváček
