Nejvyšší kostelní věž v Česku i příběh věrnosti českým panovníkům. To je královské město Plzeň
Plzeň jako ji možná neznáte: Královské město plné historie, architektury i života. Zdroj: Profimedia
Plzeň si většina lidí spojuje především se slavným pivem. Jenže západočeská metropole ukrývá mnohem hlubší příběh. Už od středověku patřila mezi nejvýznamnější královská města českého království a její význam dalece přesahoval hranice regionu. Historické památky, unikátní architektura i odkaz české monarchie tu dodnes tvoří jedinečnou atmosféru města, které spojuje minulost se současností.
Plzeň vznikla na konci 13. století jako nové královské město, které nechal založit český král Václav II. Město nevzniklo náhodou – jeho poloha na důležitých obchodních cestách měla posílit moc českého království v západních Čechách. „Bylo to královské město na důležité obchodní cestě. Takže ten význam byl opravdu velký,“ vysvětluje Karel Žoch, vedoucí Památkového odboru Magistrátu města Plzně a historik.
Podle něj si navíc lidé často mylně představují založení města jako vznik na prázdném místě. „Je třeba si uvědomit, co to založení bylo. Nepředstavujme si to tak, že tady byla volná krajina a nestálo tady vůbec nic. Na základě archeologických výzkumů víme, že město už bylo ve výstavbě. Šlo spíš o slavnostní akt zpětného potvrzení založení města,“ doplňuje Žoch.
Historik Jan Krumpera připomíná, že Plzeň patřila po staletí mezi nejvýznamnější centra českého státu. „Plzeň byla nejvýznamnějším městem českého království vedle Prahy a Kutné Hory už od 14. století a prožívala s českým královstvím velmi bouřlivé doby,“ říká.
Symbol věrnosti českým panovníkům
Právě loajalita vůči českým panovníkům se podle historiků stala jedním z hlavních symbolů města. „Plzeň se stala symbolem loajality, věrnosti a stálosti. A s tím souvisel i její hospodářský úspěch a vzestup. Vztah mezi Plzní a panovníky byl po celou dobu historie velmi silný,“ říká Pavel Fabini, historik a zástupce Českého královského institutu.
Královská minulost je v Plzni patrná dodnes – od pravidelné sítě ulic přes rozlehlé náměstí až po monumentální sakrální stavby.
Katedrála svatého Bartoloměje
Historickému centru dominuje Katedrála svatého Bartoloměje, jejíž historie sahá do počátku 14. století. „O jejích stavitelích toho moc nevíme. Ale když se na tu katedrálu podíváme, její monumentalita a velikost jsou dokladem úspěšnosti města už v době jeho založení,“ říká Žoch. Katedrála je zároveň významnou ukázkou gotické architektury. „Je to čistá gotika, byť v pozdějších etapách prošla řadou změn,“ doplňuje historik.
Jan Krumpera upozorňuje i na kvalitu použitých materiálů. „Je postavena z velmi kvalitního pískovce, který se těžil nedaleko Plzně,“ vysvětluje. Věž katedrály dosahuje výšky přes sto metrů a dodnes je nejvyšší kostelní věží v České republice. Výhled z jejího ochozu nabízí pohled nejen na město, ale za dobrého počasí i na Šumavu.
Plzeň jako ji možná neznáte: Královské město plné historie, architektury i života. Zdroj: Profimedia
Od válek a moru k průmyslové velmoci
Stejně jako celé české země zasáhly i Plzeň dramatické historické události. „Po třicetileté válce došlo k velkému hospodářskému úpadku. Byly zde mory, mnoho lidí odešlo kvůli víře a hospodářství upadalo,“ popisuje Jan Krumpera.
Nový rozmach přišel až v 19. století s industrializací a železnicí. „Plzeň se stala důležitou dopravní křižovatkou. Už ve středověku ležela na významné obchodní cestě z Prahy do Regensburgu a v 19. století odsud vycházelo šest železničních tratí. To významně podpořilo vznik průmyslu,“ vysvětluje Karel Žoch.
Právě tehdy se Plzeň stala druhým největším městem českého království.
Velká synagoga a význam židovské komunity
Důležitou součástí historie města je také židovská komunita. Její význam dodnes připomíná Velká synagoga, jedna z největších synagog v Evropě. „Je dokladem prosperity a úspěšnosti zdejší židovské komunity. Řada podniků byla v majetku židovských rodin a právě oni se na stavbu synagogy složili,“ připomíná Žoch.
Dnes prostor slouží nejen jako historická památka, ale také jako kulturní centrum.
Monarchie jako součást české identity
Na odkaz české monarchie dnes navazuje také Český královský institut, který se snaží přiblížit význam královských měst současné společnosti. „Chceme navázat na zhruba 1200 let historie českých zemí jako monarchie. Mrzí nás, že stoletá odmlka vedla k tomu, že si lidé monarchii často neumí vůbec představit,“ říká Michal Tuček, člen správní rady Českého královského institutu.
Podle něj je monarchie důležitou součástí českých dějin. „Opravdu jsme 1200 let fungovali jako monarchie a teoreticky bychom tak mohli fungovat i dál,“ dodává.
Zakladatel a ředitel institutu Zdeněk Prázdný upozorňuje, že monarchie je v české historii často zjednodušována jen na několik známých momentů. „Královská tradice je obrovská část naší historie. Monarchie tady byla už od knížecích dob, tedy od přelomu prvního a druhého tisíciletí,“ vysvětluje.
Podle něj monarchie představuje nejen historickou kontinuitu, ale i symbolickou stabilitu. „Z dnešního pohledu monarcha znamená kontinuitu navázanou na naši slavnou historii. Je to také určitá perspektiva něčeho, co by nám mohlo pomoci a slušelo by nám,“ říká Prázdný.
Plzeň a moderní architektura
Plzeň ale nežije jen minulostí. Významné místo zde má i moderní architektura, zejména dílo Adolfa Loose. Unikátní soubor Loosových interiérů patří mezi nejvýznamnější ukázky moderního bydlení v Evropě. „Nacházíme se v bytě Vogelových, který v roce 1928 navrhl Adolf Loos pro Josefa Vogela a jeho ženu Štěpánku,“ říká Aleška Čeňková z Projektu Adolfa Loose.
Podle ní se v interiérech dochovalo především to, co nebylo možné odnést. „Krásné dřevěné obložení, kamenné pilíře, krby nebo travertinové prvky,“ popisuje.
Loos byl známý odmítáním dekorativnosti a důrazem na funkčnost a kvalitní materiály. „Používal vzácné materiály, mramor, travertin nebo kvalitní dřeva. Tradovalo se, že jeho cit pro kámen souvisel s tím, že vyrůstal v kamenické dílně svého otce,“ dodává Čeňková.
Město, které spojuje historii, přírodu i moderní život
Dnešní Plzeň ale není jen muzeem pod širým nebem. Historie se zde přirozeně prolíná s moderním životem, kulturou i přírodou. Oblíbeným místem obyvatel jsou například Bolevecké rybníky, které nabízejí prostor pro sport i odpočinek. „Plzeňáci se stále vnímají jako obyvatelé královského města a mají identitu spojenou s monarchií,“ říká Pavel Fabini z Českého královského institutu.
A podobně město vnímají i jeho návštěvníci. „Plzeň je výjimečná obrovským náměstím, krásnou přírodou kolem města i množstvím míst, kam mohou lidé chodit,“ zaznělo v anketě mezi obyvateli.
Právě propojení historické identity, moderní architektury, kultury a přírody vytváří z Plzně město, které si svůj jedinečný charakter uchovává i v současnosti.
