Pamětní deska založení Zdroj: Se souhlasem společnosti Vinařství Byšičky
V neděli 18. května 2025 se v lokalitě Byšičky u Lázní Bělohrad odehrála slavnostní událost, která je novým začátkem místa s hlubokými kořeny v české historii. Podnikatel Leoš Vrbata, majitel společnosti FILIPA, zde slavnostně založil nový vinohrad v rámci probíhající rekonstrukce historického areálu Nového dvora. Ten nyní prochází rozsáhlou proměnou, na jejímž konci vznikne jedinečné místo propojující historické dědictví s uměním vinařského řemesla a odpočinku.
Nový dvůr v Byšičkách, kdysi součást rozsáhlého panství s historií sahající až do 13. století, se díky této iniciativě stává znovu živým místem. Vinohrad, který zde nyní zakořenil, je nejen symbolem obnovy, ale i poctou krajině a jejím příběhům.
Vinohrad, který zde nyní zakořenil, je nejen symbolem obnovy, ale i poctou krajině a jejím příběhům. Zdroj: Se souhlasem společnosti Vinařství Byšičky
„Toto místo má úžasné genius loci. Rozhodně si zaslouží nový život, který bude ctít jeho historický význam a zároveň přinese užitek i radost dalším generacím,“ uvedl Leoš Vrbata ke slavnostnímu založení vinohradu.
Pohled od kostela Zdroj: Se souhlasem společnosti Vinařství Byšičky
Prostor dnešního Nového dvora patřil k nejstarším osídleným oblastem východních Čech, původně jako součást vesnice Černína, kterou vlastnili přemyslovští panovníci. Roku 1250 daroval král Václav I. severní část statku řádu německých rytířů, kteří poté založili osadu Byšice s rotundou sv. Otta, prvním svatostánkem na tomto místě.
„Nový dvůr pod Byšičkami není jen zapomenutou stavbou na okraji dějin. Byl svědkem vývoje středověké společnosti, sídlem zemanských rodin i majetkem významných osobností české historie. Každý jeho kámen nese příběh, který si zaslouží být znovu vyprávěn,“ říká historik Josef J. L. Špůr, který se historií Byšiček dlouhodobě zabývá.
V následujících stoletích se zde vystřídali významní šlechtici, mimo jiné zeman Sokol z Byšic, dědeček Mikuláše Chudého z rodu Lobkowiczů, i známý Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který kolem roku 1604 vybudoval kamennou podobu dvora s obytnými pokoji. Po jeho popravě roku 1621 byl majetek zkonfiskován a přes Salomenu Harantovou se dostal až k Albrechtu z Valdštejna.
Dnes, po staletích proměn a úpadků, se Nový dvůr opět stává místem tvoření a života. „Po dokončení rekonstrukce zde vznikne místo, kam se budou lidé, věřím, rádi vracet čerpat energii z krajiny, historie a dobrého vína,“ uzavírá Leoš Vrbata.
