Nový přírodní azyl se má stát záchranou pro ohrožené ptáky

Každý rok touto dobou se tisícovky jespáků rezavých vydávají v obrovských hejnech zpět na svá hnízdiště v Kanadě z pláže na samotném cípu Jižní Ameriky. Urazí tak více než čtrnáct tisíc kilometrů! Teď se z této padesátikilometrové pláže Bahía Lomas, kde jespáci zimují, stal nový přírodní azyl.

V první polovině dubna to oznámila Carolina Schmidt, chilská ministryně pro životní prostředí. Bahía Lohas se tak stalo součástí chilského Plánu na ochranu národních mokřadů. Rozprostírá se na ploše více než pěti set kilometrů čtverečních. To je zhruba o sto kilometrů čtverečních méně, než má náš Národní park Šumava. Na Bahía Lomas zimuje téměř padesát procent celosvětové populace jednoho z poddruhů – jespáků rezavých kanadských. Jde tak o jedno z nejdůležitějších zimovišť tohoto druhu. Najdeme zde však i další ptačí druhy, které migrují na velké vzdálenosti – například břehouše či jespáky tundrové.

Migrace jespáků je velice zajímavým počinem. Je důkazem toho, jak jsou pro každý ekosystém důležité jeho jednotlivé části. Jespáci totiž na svých cestách do kanadské Arktidy každoročně zastavují na pobřeží Spojených států zrovna ve chvíli, kdy zde ostrorepové kladou svá vajíčka. Ta jim poskytují dostatek energie na zbytek cesty. Každý rok, přesně na čas. Ostrorepové jsou však v posledních letech obětí nadměrného lovu. Loví je rybáři, kteří je používají jako návnadu na ryby. Ale jsou loveni i kvůli farmaceutickému průmyslu, který využívá jejich krev v rámci svých technologií. Každý rok je proto loveno až půl milionu ostrorepů, kteří jsou zaživa vykrveni. Kromě poklesu počtů ostrorepů však další hrozbu představuje i ztráta habitatu, kvůli níž se ostrorepové přesouvají klást svá vajíčka jinam. Jespáci tak na svých cestách přicházejí o důležitý zdroj potravy.

I samotné jespáky však ohrožují dopady lidské činnosti. Díky nově vyhlášenému azylu tak budou mít alespoň na svém zimovišti klid.

Tagy: