Obrázky tlouštíků s nádorem na některých potravinách? Proč ne, říká Špičák z IKEM

Lékař specializující se na diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího traktu z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) byl hostem pořadu Štrunc. Velká část rozhovoru se zabývala koronavirovou pandemií, došlo však i na obezitu.

Různé politické systémy reagují stejně

„Pandemie je plná paradoxů,“ uvedl Špičák na úvod a dodal: „Dodnes přesně nevíme, jak se virus šíří. A zejména proč se v některých oblastech pandemie vyvíjí skutečně nesmírně vážně až fatálně a v jiných je v podstatě nepozorovatelná.“

Později na tuto myšlenku navázal v souvislosti se Španělskem: „Z nějakého záhadného důvodu tam byl průběh epidemie prostě jiný. Nepochopím, proč. Kvalita života ve Španělsku je vysoká, zdravotnictví perfektní, dcera pracuje v perfektní nemocnici. Není pro to vysvětlení. A žádné spekulace – očkování proti chřipce, očkování proti tuberkulóze – se nepotvrzují.“

„Je pozoruhodné, že různé politické systémy až na naprosté výjimky reagují stejně. Převažovaly obavy, zejména v počátku, což je pro mě pochopitelné,“ reagoval gastroenterolog na dotaz ohledně restriktivních opatření proti pandemii. „Musíme si ale uvědomit, že v určité fázi mohou důsledky restriktivních opatření přinést více škody než samotná epidemie.“

Virus s námi prostě bude

V rozhovoru došlo i na konkrétní příklady. „Nechal jsem si vytáhnout oficiální statistiky, o kolik poklesla operativa nádorů v oblasti břicha: v průběhu dubna šlo o nějakých 50 procent. Je jasné, že to nemohlo dobře dopadnout. A nefunguje to tak, že se nádory odoperují příští víkend, protože se prostě zdvojnásobí počet operací.“

„Zemětřesení může přijít taky na podzim, že jo,“ reagoval Špičák s nadsázkou na spekulace o druhé vlně koronaviru, která může přijít po létě. Nejprecizněji se k tomu podle něj vyjádřil profesor Žaloudík: „Virus s námi prostě bude. A může být aktivnější, méně aktivní, může zmutovat do podoby méně virulentní, více virulentní. Žijeme s množstvím virů, na které jsme si zvykli a zvykneme si i na tento,“ dodal.

Podle Špičáka je velmi důležité, abychom uměli vědecky zpracovávat získaná data a jasně identifikovat rizikové skupiny. „U nás zemřelo přibližně 350 lidí, z toho 300 byli senioři, nepracující senioři,“ uvedl s tím, že – zjednodušeně řečeno – riziko těžkého průběhu nemoci je u aktivního zaměstnance relativně velmi nízké.

„Další zcela konkrétní údaje: 700 nakažených dětí, 20 hospitalizovaných, z toho polovina preventivně, a jenom jedna hospitalizace trvala deset dní,“ pokračoval s tím, že děti obecně také nejsou rizikovou skupinou.

Potíže spojené s přejídáním podceňujeme

Podle Špičáka není samotné stáří u aktivního a štíhlého seniora rizikovým faktorem. „Zásadním rizikovým faktorem jsou přidružené choroby, jejichž riziko s věkem pochopitelně narůstá: vysoký tlak, ischemická choroba srdeční, mozkové cévní poškození, diabetes,“ uvedl s tím, že fibróza plic je méně riziková, než by čekal.

Lékař se odkázal také na rozsáhlou studii z USA, podle níž obezita představuje 40 procent rizika těžkého průběhu nemoci. „Na obezitu se samozřejmě většinou nabalují další přidružená onemocnění: takzvaný metabolický syndrom, diabetes, hypertenze. Tato riziková triáda hraje v naší civilizační oblastí zásadní význam.“

Podle Špičáka přitom přejídání řešíme méně než jiné zlozvyky, i když může mít stejně fatální vliv jako třeba kouření. „Klidně řekneme: ‚To je silný kuřák, prokouří si plíce.‘ Ale o člověku s nadváhou se tímto způsobem nevyjádříme,“ řekl Špičák s tím, že jde o důsledek podvědomého ostychu nebo politické korektnosti.

„Dokázal bych si do budoucna představit, že – jako jsou na cigaretách ošklivé obrázky plic – na potravinách s vysokou energetickou hodnotou budou ošklivé obrázky tlouštíků s nádorem jater,“ dodal lékař.