Od scrollování k přihlášce: Jak získat mladou generaci pro moderní stavebnictví?
Konference Future Builders ukázala, jak efektivně propojit digitální svět mladých lidí s tradičním technickým oborem. Zdroj: Svaz podnikatelů ve stavebnictví
České stavebnictví dlouhodobě čelí kritickému nedostatku kvalifikovaných pracovníků, což je způsobeno mimo jiné klesajícím zájmem o technické obory. Moderní realita stavby přitom už dávno neznamená jen helmu a bláto, ale stále častěji zapojuje drony, BIM modely a umělou inteligenci. Nejnovější březnový výzkum Svazu podnikatelů ve stavebnictví navíc ukazuje, že cesta mladého člověka k technické profesi není náhodným momentem, ale dlouhou rodinnou diskusí, ve které hrají zásadní roli jak emoce na sociálních sítích, tak pragmatické argumenty rodičů. Jak tedy efektivně propojit digitální svět mladých s důvěrou jejich nejbližších?
Cesta k profesi začíná na displeji telefonu
Mladá generace dnes získává informace zcela odlišným způsobem než starší ročníky. Podle aktuálních dat z Eurobarometru plných 42 % českých mladých lidí ve věku od 16 do 30 let využívá sociální sítě jako svůj hlavní zdroj informací o celospolečenských tématech. V digitálním prostoru jasně dominuje Instagram s 53 %, následovaný Facebookem, YouTube a TikTokem. Pokud chtějí stavební firmy a technické školy oslovit budoucí pracovníky, musí být vidět právě tam, kde mladí tráví svůj čas. Nejde přitom o soutěž s jinými firmami v oboru, ale o boj s celým internetem, zábavnými videi a obsahem oblíbených influencerů.
Mladí lidé na sítě nechodí číst strohé náborové letáky. Očekávají autenticitu, příběhy reálných lidí a jasnou odpověď na otázku, co by na dané pozici vlastně dělali. Klíčem k úspěchu je navíc smysluplnost, protože celých 94 % české generace Z uvádí, že pocit smyslu v práci je naprosto nezbytný pro jejich celkovou spokojenost a profesní rozvoj.
Co chtějí rodiče: Jistota, smysl a obavy z neznáma
Zatímco studenty na sociálních sítích přitahuje emoce, moderní technologie a vizuální představa o budoucí náplni práce, konečné slovo při podání přihlášky mívají velmi často rodiče. Čerstvý průzkum Svazu podnikatelů ve stavebnictví z března 2026, kterého se zúčastnilo 500 respondentů, ukázal, že trhu vzdělávání sice jednoznačně dominuje zájem o IT a digitální technologie s více než dvaceti procenty, ale stavební obory si drží stabilní desetiprocentní podíl. Pro rodiče je při výběru školy sice nejvíc určující zájem samotného dítěte, hned na druhém místě však požadují jistotu uplatnění po škole.
V tomto ohledu má stavebnictví v očích veřejnosti mimořádně silnou pozici. Celých 76,6 % rodičů ho vnímá jako práci se skutečným smyslem a 72,4 % v něm vidí naprostou jistotu budoucího uplatnění. Problém oboru tedy netkví ve špatné pověsti, ale v tom, že u specifických témat mají rodiče nejasnou představu. Největší bariérou jsou obavy z náročných pracovních podmínek u 33,3 % dotázaných a z fyzické náročnosti u 21,6 % respondentů, přičemž podstatná část rodičů přiznává, že jednoduše nemá dostatek informací o bezpečnosti práce nebo možnostech kariérního růstu v moderních stavebních firmách.
Spojení dětského talentu s realitou trhu
Rozhodnutí o budoucí kariéře nevzniká v jednom jediném okamžiku, ale formuje se na dlouhé cestě, která začíná prvotním impulsem a pokračuje diskusí u rodinného stolu. Z pohledu oslovené socioložky, která se na problematiku dívá zároveň optikou rodiče, je klíčové skloubit přirozené talenty dětí s vyvíjející se realitou trhu práce. „Pro mě bylo důležité podívat se, jaké jsou perspektivy uplatnění na tom trhu práce, který se velmi rychle mění. A spíše pro mě bylo důležité zkombinovat talenty dětí a bavit se o tom, co je baví, kam oni směřují a dávat jim ten pohled, jak vypadá ten trh práce,“ popisuje svou zkušenost s tím, že čtrnáctileté děti samy o těchto věcech dostatek informací mít nemohou.
Dnešní generace dětí má navíc velký deficit v oblasti praktických řemeslných zkušeností. „Použiju analogii. Městské dítko je nadšené, když vidí živou kravičku. Dnešní děti v podstatě vůbec neznají nástroje, se kterými se dá pracovat, natož aby jim třeba někdo ukázal, jak se zabíjí hřebík. To znamená ta prvotní motivace toho zkusit, baví mě to, můžu si něco postavit, něco z ingrediencí a najednou je z toho hotový výrobek, tak tam chybí,“ upozorňuje expertka v rozhovoru.
Podobně kriticky vidí situaci i další z oslovených rodičů, který postrádá dřívější provázanost základního vzdělávání s manuální zručností. „Za mě rozhodně nemají dostatek informací. Bylo by super, kdyby se vrátily dílny na základky. Já jsem je měl taky, bylo to výborné... Když to ty děti nevyzkoušely, tak nevědí,“ potvrzuje v anketě otec jednoho ze studentů s tím, že bez reálného kontaktu s materiálem děti ztrácejí k technickým profesím přirozenou cestu.
Jak nebýt „cringe“ a ukázat moderní obor
Aby stavebnictví úspěšně oslovilo novou generaci lídrů, musí zásadně změnit způsob, jakým komunikuje. Používat sociální sítě jako digitální vývěsku inzerátů nebo strohých náborových textů už dávno nefunguje. Stejně tak je ale chybou snažit se křečovitě napodobovat jazyk teenagerů a uměle předstírat, že tradiční firma mluví jako generace Z. Nejlepší strategií pro stavební společnosti je dát mladým lidem přímý prostor k tvorbě obsahu, protože jedině tak lze dosáhnout skutečné autenticity a technické obory mladé lidi reálně zaujmou.
Moderní prezentace oboru musí ukazovat konkrétní lidi, reálné situace z praxe a špičkové technologie, jako je 3D tisk, digitalizace, drony nebo udržitelné materiály. Podstatnou roli hrají také samotné školy. Rodiče totiž při výběru vzdělávací instituce kladou obrovský důraz na to, zda na škole působí odborníci z praxe. Jak potvrzují sami rodiče, učitelé, kteří mají reálnou profesní dráhu v terénu a rozhodli se věnovat pedagogické činnosti, „jsou schopni velmi dobře propojovat tu teorii s praxí“. Mladého člověka získáte emocí, moderní technologií a vizí, zatímco jeho rodiče přesvědčíte jistotou, srozumitelnou kariérní cestou a hmatatelnými argumenty. Jednotné zastřešení této komunikace z jednoho důvěryhodného zdroje je pak tím nejpevnějším základem pro budoucnost celého technického sektoru.
