Levicová koalice vyhrála ve Francii parlamentní volby
Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat s nejméně 178 mandáty. Následuje aliance Spolu, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, s nejméně 150 mandáty. Původně favorizované krajně pravicové Národní sdružení (RN) bude mít nejméně 125 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinových 289 poslanců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné ministerstvem vnitra.
Nová lidová fronta získala v prvním kole 32 mandátů, v tom druhém pak 146 mandátů. Ze tří největších bloků má tak zatím nejvíce poslanců, vyplývá ze zveřejněných výsledků. Předchozí levicová aliance Nupes, která kandidovala v roce 2022, získala 151 mandátů. Dalších nejméně 16 levicových poslanců bylo zvoleno mimo alianci. K alianci se zřejmě přidá i několik dalších poslanců, kteří kandidovali mimo dohody mezi hlavními silami bloku.
K TÉMATU: Volby ve Francii jsou zklamáním pro Moskvu a úlevou pro Kyjev, uvedl polský premiér Tusk
Je velmi pravděpodobné, že strany zapojené do Nové lidové fronty vytvoří více klubů v Národním shromáždění. Alianci tvoří socialisté, komunisté, Zelení a populistická strana Nepodrobená Francie (LFI). Podle deníku Le Monde by do klubu LFI mohlo vstoupit 77 poslanců, klub socialistů by mohl mít 59 členů, zelená frakce pak 28 členů. Dalších devět poslanců bylo zvoleno za komunistickou stranu a několik mandátů připadlo na představitele dalších organizací či nezávislých.
Zemětřesení ve Francii. Premiér po vítězství levice oznámil demisi, distancoval se od Macrona
Francouzský premiér Gabriel Attal v neděli večer oznámil, že v pondělí ráno podá demisi. Distancoval se od prezidenta Emmanuela Macrona, který ho do čela vlády jmenoval, uvedli komentátoři stanice BFM TV. Attal rezignací reagoval na výsledky předčasných parlamentních voleb, v nichž podle odhadů nečekaně zvítězil levicový blok Nová lidová fronta.
Nejvíce mandátů podle propočtů ministerstva vnitra získala v druhém kole vládní aliance Spolu díky zvolení 148 poslanců. Další dva poslance aliance získala v prvním kole na konci června. Pro prezidentský tábor se každopádně jedná o výrazné oslabení. V roce 2022 za něj zasedlo v dolní komoře parlamentu 250 poslanců. Mimo alianci Spolu získalo mandát dalších nejméně 12 provládních poslanců.
Národní sdružení výrazně zaostalo za svým cílem získat parlamentní většinu. V druhém kolem uspělo v 88 obvodech, své kandidáty při tom mělo ve více než 400 obvodech. Dalších 37 poslanců však získalo v první kole. I tak se pro stranu Marine Le Penové jedná o posílení, jelikož v roce 2022 tato krajně pravicová strana získala celkem 89 mandátů. Dalších 18 mandátů by mělo připadnout spojencům RN. Jelikož ostatní bloky tvoří více stran, tak by RN mohlo mít v Národním shromáždění největší klub.
Republikáni přečkali politickou smrt
Pravicoví Republikáni, které těsně před volbami zmítal ostrý vnitrostranický spor o spolupráci s RN, přežili svou politickou smrt a získali podle ministerstva vnitra nejméně 39 poslanců. Mimo hlavní alianci bylo zvoleno dalších nejméně 27 pravicových poslanců. K volbám v druhém kole přišlo 66,6 procenta voličů, v prvním kole to bylo 66,7 procenta voličů.
Dalších několik desítek zákonodárců kandidovalo ve svých obvodech bez předchozí dohody s největšími bloky. Dá se tak očekávat, že se přidají k některým ze vznikajících klubů či se dohodnou na vytvoření nových klubů.
Propočty ministerstva vnitra se tak mohou lišit od údajů zveřejněných v tisku, které berou v potaz i předchozí preference a spojenectví zvolených zákonodárců. Například web deníku Le Monde v pondělí ráno uváděl, že Nová lidová fronta získala 182 mandátů, Spolu 168 mandátů, RN se spojenci 143 mandátů a Republikáni 45 mandátů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Orbán položil Putinovi tři otázky o míru. Prozradil i odpovědi
