Ruský soud poslal novináře Safronova na 22 let do vězení za vlastizradu
Ukrajinci pokračují v chersonské ofenzivě. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil úspěch v Charkovské oblasti. Některá území jsme dobyli zpět, uvedl. Ruský prezident Vladimir Putin označil kyjevskou vládu za nelegitimní. Ukrajinské ozbrojené síly přiznaly, že stály za srpnovými výbuchy na Krymu.
Aktuální dění na Ukrajině sledujte v novém on-line článku zde.
Ve středu ráno pak média i ruské telegramové kanály informovaly o tom, že Ukrajincům se povedlo získat zpět hned několik vesnic severovýchodně od okupovaného Izjumu a obklíčit ruské jednotky v bezmála třicetitisícovém městě Balaklija.
Dalším cílem ukrajinského postupu by mohl být železniční uzel Kupjansk, který leží asi 60 kilometrů severovýchodně od Balakliji. Jde o klíčový bod pro přepravu ruských jednotek na východní frontu.
Ukrajinským silám se v Charkovské oblasti podařilo znovu dobýt některá místa obsazená Ruskem. Ve středečním večerním projevu to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O protiútoku na východě země informovaly již dříve ukrajinské i ruské neoficiální zdroje. Zelenskyj také poděkoval ukrajinským vojákům za úspěšné údery proti jednotkám Moskvy na jihu Ukrajiny, kde Kyjev zahájil protiofenzivu.
Vladimir Putin označil Zelenského vládu za nelegitimní. „Jde o režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014,“ prohlásil šéf Kremlu na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Podle ruských agentur také odmítl obvinění, že by Moskva porušovala mezinárodní právo. „Rusko aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu,“ dodal Putin.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi přirovnal na zasedání Rady bezpečnosti OSN situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině ke hře s ohněm. Podle agentury DPA varoval, že v jaderném zařízení, které je od března obsazené ruskými vojáky a čelí ostřelování, by mohlo dojít ke katastrofické události.
Ukrajinská společnost Energoatom dříve uvedla, že ze šesti reaktorů je aktuálně v provozu jen jeden. Ukrajinskou síť a samotnou elektrárnu nyní zásobuje elektřinou šestý blok, zatímco pátý blok je odpojený od sobotního večera, protože ostřelování způsobilo rozsáhlé škody na vedení, upřesnila firma.
Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z ostřelování areálu elektrárny a z útoků v jeho blízkosti. Obě strany zároveň odmítají, že by na zařízení útočily.
Působnost Vojenská policie by se mohla rozšířit i na vojáky cizích států
Působnost Vojenské policie by se mohla rozšířit i na ozbrojené síly cizích států. Vojenští policisté by tak mohli třeba doprovázet kolony jejich techniky při jejich průjezdu přes Česko. Týkalo by se to především členských států Severoatlantické aliance (NATO). Počítá s tím novela zákona o Vojenské policii, kterou podle výsledků zasedání podpořila vláda.
Ministerstvo obrany navrhuje, aby byla norma schválena v Poslanecké sněmovně už v prvním čtení. Důvodem je reakce na aktuální krizi způsobenou agresí Ruska vůči Ukrajině, kvůli které obrana předpokládá intenzivnější přesun vojenské techniky přes české území směrem na východ.
Že Ukrajinci znovu dobyjí Cherson? Může se jim to podařit, zní z USA
Nejmenovaní američtí a ukrajinští představitelé řekli stanici CNN, že ukrajinské síly chtějí do konce roku znovu dobýt Cherson, protože dosáhly úspěchů na jihu. Podle amerických činitelů je možné, že se jim to podaří.
OSN: Existují věrohodná obvinění o přepravě ukrajinských dětí do Ruska
Existují „věrohodná obvinění“, že jsou z Ukrajiny do Ruska násilím převáženy osamělé děti, pravděpodobně za účelem adopce ruskými rodinami. Prohlásila to dnes podle agentury AFP náměstkyně generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ilze Brandsová Kehrisová na zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Z Rusy kontrolovaných oblastí Ukrajiny tak bylo přemístěno do Ruska jen v červenci více než 1 800 dětí, dodala Brandsová Kehrisová. Jak zdůraznila, nucený přesun a deportace osob, které náleží ke speciálně chráněné skupině z okupovaných oblastí na území okupanta je válečným zločinem. Mezi speciálně chráněné osoby v ozbrojených konfliktech podle mezinárodního práva patří ranění, nemocní, trosečníci, zdravotnický personál, váleční zajatci a civilní obyvatelstvo.
Ukrajinští představitelé již v minulosti Rusko opakovaně obvinili z deportace statisíců lidí z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. Moskva popírá, že by od invaze na Ukrajinu 24. února, kterou nazývá „speciální vojenskou operací“, úmyslně útočila na civilisty, a tvrdí, že těm, kteří chtějí odejít, nabízí humanitární pomoc.
Waters znovu rýpe do Ukrajiny. Po ženě Zelenského chce kapitulaci, válku svádí na USA
MAAE: Ostřelování poškodilo záložní vedení v Záporožské jaderné elektrárně
Úterní ostřelování poškodilo záložní elektrické vedení v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Poškození jednoho ze tří záložních elektrických vedení nemělo žádný bezprostřední dopad, protože elektrárna již byla odpojena od sítě.
Ze tří záložních elektrických vedení, které spojují Záporožskou elektrárnu s nedalekou tepelnou elektrárnou, je nyní jedno poškozeno a další dvě jsou odpojena. Experty z MAAE o tom informoval ukrajinský personál, který zařízení obsluhuje.
Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z ostřelování areálu elektrárny a z útoků v jeho blízkosti. Obě strany zároveň odmítají, že by na zařízení útočily.
Ukrajincům se podařilo dobýt místa v Charkovské oblasti, oznámil Zelenskyj
Ukrajinským silám se v Charkovské oblasti podařilo znovu dobýt některá místa obsazená Ruskem. V dnešním večerním projevu to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O protiútoku na východě země informovaly již dříve ukrajinské i ruské neoficiální zdroje. Zelenskyj také poděkoval ukrajinským vojákům za úspěšné údery proti jednotkám Moskvy na jihu Ukrajiny, kde Kyjev zahájil protiofenzivu.
„Tento týden máme dobré zprávy z Charkovské oblasti,“ uvedl Zelenskyj. Aniž by je jmenoval, hovořil o obcích, „kam se vrátila ukrajinská vlajka“. Větší detaily neposkytl. Je to poprvé, co vysoce postavený ukrajinský činitel oficiálně zmínil ofenzivní operace ukrajinských ozbrojených sil v Charkovské oblasti, napsal ruskojazyčný server BBC.
O zahájení ukrajinského protiútoku na strategicky významné města Balaklija psaly různé neoficiální zdroje na sociální síti telegram. Z těchto informací vyplývá, že ukrajinská armáda za poslední dva dny dosáhla na východní frontě významného úspěchu a podařilo se jí Balakliju obklíčit, píše BBC. Zároveň postupuje na severovýchod ke Kupjansku, nejvýznamnějšímu dopravnímu uzlu nedaleko ruských hranic, přes který jsou zásobované ruské síly na východě včetně těch, které útočí na Donbasu.
Ukrajinci získali nazpět ztracený obrněnec, původně ho ztratili zkraje války
#Ukraine: A Ukrainian BTR-4E, which was originally lost to the Russian Army in March 2022, has found itself back in the hands of its original owner in #Kharkiv, after the Ukrainian Army retook the area in recent days. pic.twitter.com/cs3fPc3M2m
— 🇺🇦 Ukraine Weapons Tracker (@UAWeapons) September 7, 2022
Estonci chtějí polské protiletadlové střely, osvědčily se na Ukrajině
Polsko dodá Estonsku 300 protiletadlových střel Piorun (Blesk) a stovku odpalovacích zařízení na základě smlouvy, kterou podepsali ministři obrany obou zemí Mariusz Blaszczak a Hanno Pevkur. Přenosné protiletadlové střely krátkého dosahu Piorun se osvědčily v bojích na Ukrajině. Určeny jsou k sestřelování letadel, vrtulníků a dronů letících v malé výšce, napsala agentura PAP, aniž by se zmínila o hodnotě kontraktu.
Blaszczak při podpisu dohody uvedl, že polské střely by Estonsko mělo dostat v příštím roce. Nemělo by se tak stát na úkor dodávek pro polskou armádu; objednávky těchto střel polská vláda s ohledem na válku na Ukrajině v červnu zvýšila.
Polská armáda má celkem dostat 3 500 střel a 600 odpalovacích zařízení od zbrojovky Mesko ze státního holdingu Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ).
Ukrajinci přechází do protiofenzivy, informací ale příliš není
Více než půl roku po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se zdá, že ukrajinské jednotky na jižní a východní frontě přešly do protiútoku, informace o jejich postupu jsou ale nejasné. Ukrajinská armáda se nicméně dnes přihlásila k odpovědnosti za srpnové údery na ruské letecké základny na okupovaném Krymském poloostrově. Ruský prezident Vladimir Putin ve středu označil ukrajinskou vládu za nelegitimní režim a protiruské sankce za krátkozraké, zatímco podle ukrajinských činitelů pokračuje ostřelování na východě země.
Kyjev minulý týden oznámil zahájení protiofenzivy v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, nově však pozorovatelé hovoří i o ukrajinském protiútoku ve východoukrajinské Charkovské oblasti, zejména u města Balaklija. Kyjev se k situaci nevyjadřuje a ruská média tvrdí, že Balaklija zůstává v ruských rukou, ale je obklíčená a dá se očekávat ukrajinský pokus odříznout od ruských sil město Izjum.
Jižní operační velení ukrajinské armády v noci na dnešek oznámilo, že situace na jihu Ukrajiny je „napjatá a dynamická“. Mluvčí jižního velení Natalija Humenjuková řekla, že ukrajinské síly ovládly neupřesněný počet měst v Chersonské oblasti.
Připojme okupovaná ukrajinská území k Rusku. Vládnoucí strana Kremlu chystá referendum
K tématu
Ceny ropy klesly nejníže od začátku invaze na Ukrajinu
Ceny ropy dnes výrazně klesají a dostaly se na nejnižší úroveň od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Mohou za to obavy o další vývoj poptávky kvůli nepříznivým údajům z čínského obchodu a hrozbě hospodářské recese.
Kolem 18:30 SELČ cena severomořské ropy Brent klesala o 4,5 procenta na 88,64 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela 4,9 procenta a obchodovala se za 82,61 dolaru za barel.
„Přízrak recese, která by mohla ovlivnit poptávku v celém západním světě, se blíží realitě, protože rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby snižují spotřebu,“ uvedl analytik firmy PVM Stephen Brennock.
Poslanec AfD se prořekl, přeje si co největší dopady plynové krize
Dopady plynové krize by v Německu měly být co největší, jinak se nic nezmění. To je přání poslance za Alternativu pro Německo (AfD) Haralda Weyela, který to v úterý na okraj stranické debaty řekl v důvěrném rozhovoru se dvěma spolustraníky. Nevěděl ale, že jsou stále zapnuté mikrofony. Média i politici nyní poukazují na to, že Weyel odkryl, co si AfD opravdu myslí. Weyel magazínu Stern řekl, že jeho výrok byl špatně pochopený. AfD bývá v Německu označována jako populistická až krajně pravicová, ostatní s ní proto v parlamentu spolupracovat odmítají.
Debatu AfD vysílala přes sociální síť TikTok. Po skončení veřejné části přenos ihned neskončil a také mikrofony byly ještě zapnuté. V tuto chvíli regionální politik AfD Helmut Waniczek řekl, že vzhledem k situaci může být energetická krize v zimě dramatická. Na to Weyel odpověděl, že by takový vývoj byl dobrý.
„Je třeba říci ‚doufejme‘,“ řekl Weyel na možnou špatnou situaci v zimě. „Pokud to nebude dostatečně dramatické, tak bude všechno jako vždy,“ uvedl. Vedle sedící poslanec AfD Rainer Kraft se podle zvukového záznamu zřejmě chystal takový komentář rozporovat, ale přerušil ho Waniczek, který uvedl, že když to nebude dramatické, pak to bude v pořádku a AfD to očividně potřebovat nebude.
Die #AfD hat eben eine Veranstaltung auf #TikTok live gestreamt und „dummerweise“ die Mikros angelassen. Wir hören, dass @h_weyel hofft, dass die Situation im Winter sehr dramatisch wird. Die AfD zeigt wieder ihr unpatriotisches Gesicht. Eigentlich hassen Afd‘ler Deutschland. pic.twitter.com/nLgHu8W5pY
— Johannes Steiniger (@JoSteiniger) September 6, 2022
CNN hodnotí ukrajinský protiútok
Rusové chtějí nahradit česká letadla L-410
Ruské ministerstvo průmyslu a obchodu zvažuje tři varianty, jak nahradit české letouny L-410 poté, co se z výrobního podniku Aircraft Industries stáhli ruští vlastníci. Uvedla to dnes agentura Interfax. V dubnu bylo oznámeno, že kunovického výrobce letounu L-410 kupuje od ruského vlastníka firma Omnipol, v květnu z představenstva i dozorčí rady odešli ruští zástupci.
„Bohužel, kolegové z Česka se vydali cestou jiných leteckých firem ze zemí, které nejsou k Rusku přátelské, a to nehledě na všechna předběžná ujištění a naše naděje,“ řekl náměstek ministra Oleg Bočarov během ekonomického fóra ve Vladivostoku. „Právě kvůli prosbám české vlády jsme zachovávali nýtování a montáž trupu (L-410) na českém území, ačkoliv v podstatě máme veškerou výrobní dokumentaci. Pokládali jsme tuto průmyslovou spolupráci za důležitou. Ale změnili se vlastníci a udělalo se vše pro zničení této spolupráce,“ dodal.
Ministerstvo podle Bočarova spolu s dalšími resorty a velkým odběratelem L-410, aerolinkami Avrova, zvažuje tři scénáře: udržení ruských letounů L-410 v provozuschopném stavu za pomoci náhradních dílů ze sekundárního trhu, další možností je výroba součástek v uralském závodu civilního letectví UZGA, kde se letouny L-410 montovaly, a třetí scénář počítá s výrobou letounu TVRS-44 „Ladoga“, jehož vývojem se také zabývá UZGA.
Putinova strana navrhla uspořádat na okupované Ukrajině referenda
Ruská vládnoucí strana Jednotné Rusko navrhla uspořádat na okupovaných ukrajinských územích 4. listopadu referendum o připojení k Rusku, píše AFP.
Na Ukrajinu míří artilerie z Litvy
🇱🇹 🇺🇦 Литовські гаубиці прямують в Україну / Lietuvos haubicos pakeliui į Ukrainą / Lithuanian howitzers are heading to Ukraine #Дякуємо! - #Dėkojame! pic.twitter.com/pJ68n27bwv
— Генеральний штаб ЗСУ (@GeneralStaffUA) September 7, 2022
