Výročí osvobození Osvětimi
Pět desítek přeživších vězňů, političtí vůdci řady evropských zemí a stovky dalších lidí si v pondělí na jihu Polska připomněli 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Přímo u brány někdejšího tábora v Osvětimi–Březince zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holokaustu promluvit přeživší z Osvětimi.
Ve stanu vztyčeném před ceremoniálem nad osvětimskou branou se s pamětníky a jejich blízkými či potomky obětí sešli například britský král Karel III., francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz či český prezident Petr Pavel. Holokaust Pavel nazval pravděpodobně nejhorším případem genocidy v historii. „Pokud bychom si nepřipomínali, co se stalo, jak se to stalo, co k tomu vedlo, dostali bychom se pravděpodobně do pozice, kdy bychom tuto historii prožili znovu,“ podotkl.
ČTĚTE TAKÉ: Pryč z nacistického pekla! Z Osvětimi se povedlo utéct 144 lidem, nejslavnější byli dva Slováci
„Těch, kteří se dožili svobody, bylo málo. A nyní jich zůstává hrstka,“ pronesl na úvod ceremoniálu 98letý Marian Turski. Polský historik, který je jedním z dosud žijících osvětimských vězňů, přítomným státníkům řekl, aby se evropské země nezabývaly jen problémy dneška, ale i tím, co bude za několik roků či desítek let. „Neseme břímě odpovědnosti k milionům obětí, které nám nikdy neřeknou, co cítily,“ řekl Turski z pódia, v jehož těsné blízkosti organizátoři postavili německý nákladní vagon jako symbol transportů, které vozily Židy z ghett do táborů smrti.
V koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim mezi lety 1940 až 1945 podle historiků zahynulo zhruba 1,1 milionu lidí, většinou Židů, ale také Romů, sovětských válečných zajatců a dalších. K vězňům osvětimského tábora patřilo i 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.
Strach byl na denním pořádku
„Myslela jsem, že je to tak normální, když jste židovským dítětem, že prostě musíte umřít. Ani jsem nevěděla, co to židovství je,“ vzpomínala na své dětské roky v Osvětimi Američanka narozená v Polsku Tova Friedmanová, která se osvobození tábora dočkala jako šestiletá. Líčila každodenní strach z toho, že po mnoha spoluvězních zavražděných nacisty přijde na řadu i ona, a popisovala, jak poslechla matku a dokázala se před dozorci ubránit slzám, které se jí draly do očí. Vyprávěla, jak neměla tušení o Varšavském povstání, vylodění spojenců v Normandii a o blížícím se obratu ve válce.
Friedmanová řekla, že datum osvobození Osvětimi 27. ledna slaví od té doby jako své narozeniny, protože se tehdy znovu narodila. „80 let po osvobození tábora se svět znovu ocitá v krizi,“ prohlásila s odkazem na strach, antisemitismus a extremismus, který se podle ní šíří nejen na Blízkém východě, ale i v dalších částech světa.
Státníci se zdrželi projevů
Přítomní státníci v pondělí podle plánu organizátorů pouze naslouchali pamětníkům, žádné jejich projevy nebyly v plánu. Někteří z nich se však k odkazu Osvětimi a holokaustu vyjádřili již dříve během dne. Polský prezident Andrzej Duda označil Poláky, na jejichž okupovaném území němečtí nacisté tábor vybudovali, za „strážce paměti“. Britský král prohlásil, že připomínat si hrůzy minulosti je „zásadním úkolem“, který pomáhá „utvářet budoucnost“.
Německo na ceremoniálu vedle kancléře Scholze zastupoval i prezident Frank-Walter Steinmeier. Podle agentury DPA je to poprvé, co na osvětimskou připomínku Berlín vyslal dvojici nejvyšších představitelů. Tím podle DPA Německo dokládá, že nadále přijímá odpovědnost za zločiny někdejšího nacistického režimu i v době, kdy v zemi sílí krajní pravice, která je připomínat nechce.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump zahajuje válku s migrací. Hrozba visí i nad Čechy, prvním bojištěm má být Chicago
