Je tomu již 80 let, kdy blízcí naposledy spatřili Raoula Wallenberga – švédského diplomata, který se za druhé světové války v Maďarsku zasadil za záchranu desítek tisíc Židů. Hrůzy, které se zapsaly do historie, přežil, osudnými se mu stali „osvoboditelé“: sovětská Rudá armáda. Zatčen byl 17. ledna 1945 v Budapešti, patrně pro podezření ze špionáže pro USA. „Nejsem si jist, zda odjíždím jako host, nebo vězeň. Ale do osmi dnů se vrátím.“ Tak zněla poslední Wallenbergova slova jeho blízkým. Dodnes se neví, kdy a kde přesně zemřel, ostatky rodina nikdy nezískala. Hrdina, který nikdy nepoužil zbraň, má sice památníky napříč světem, chybí však hrob.
Těch, kteří se v době vlády Adolfa Hitlera snažili zabránit realizaci „konečného řešení židovské otázky“, bylo na celém světě tisíce. Jedním z nich byl také Raoul Wallenberg.
ČTĚTE TAKÉ: Vzniká válečná hra s hlasy Marka Vašuta a Petra Rychlého. V pořadu Enter si ji představíme
Dnes uznávaný hrdina a zachránce desítek tisíc maďarských Židů se narodil 4. srpna 1912 do vážené švédské rodiny. Dle tradice se měl mladý Raoul stát bankéřem, měl však jiné ambice: táhlo ho to k umění.
Po absolvování gymnázia vystudoval obor ruština-kreslení, následně zamířil do ciziny. V USA, konkrétně na Michiganské univerzitě, vystudoval architekturu. Pracoval v Jižní Africe pro švédskou stavební firmu, později krátce také v Izraeli, konkrétně na pobočce dánské banky. Nakonec se vrátil zpět do rodné země, psal se rok 1941.
Tehdy se setkal s maďarským Židem Kolomanem Lauerem, který vedl exportní firmu, a brzy se stal jeho společníkem. Wallenberg byl jmenován mezinárodním ředitelem obchodní společnosti, hodně cestoval, mimo jiné i do Maďarska. To v březnu roku 1944 Hitler, v reakci na vystoupení země z nacistické koalice, obsadil.
Rozdával pasy i jídlo s léky
Dříve krásná a relativně bezpečná maďarská metropole – Budapešť – se změnila v město hrůzy. Nacisté rychle začali organizovat masové deportace Židů. Na to reagovaly nejrůznější organizace, které se snažily ohroženým pomoci. A díky jedné z nich se do pomoci zapojil také Wallenberg.
Ačkoliv neměl žádné zkušenosti v diplomacii, stal se vyslancem jedné z organizací s jasným cílem: pomoci Židům přímo v Budapešti. Když v červenci začal působit na švédském velvyslanectví, ze zhruba 700 tisíc maďarských Židů v metropoli jich žilo už jen odhadem 230 tisíc, uvádí Skandinávský dům.
Forma pomoci byla specifická. Wallenberg a další diplomaté vydávali Židům takzvané ochranné pasy, na nichž společně se znakem tří korunek stálo maďarsky Švédsko. Lidé s tímto pasem si směli z oblečení sundat Davidovu hvězdu. Pasy mladý Švéd rozdával také lidem v transportech. Nositelé těchto pasů tak byli německými a maďarskými úřady považováni za švédské občany.
Pasy, ale také jídlo, léky a další potřebné věci Wallenberg rozdával lidem i ve chvíli, kdy transporty vlaky do vyhlazovacích táborů skončily a jejich místo zastoupily takzvané pochody smrti. Původně měl rozdat „jen“ zhruba 650 pasů, brzy se však rozhodl jednat i na vlastní pěst a pomoci co nejvíce lidem.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Strůjce ruského zázraku, později válečný zločinec. Putin se stal prezidentem před 25 lety
Mnozí Židé díky diplomatovi přežili řádění nacistů v jednom ze zhruba 32 chráněných domů, které kupoval. Některé nesly označení Švédská knihovna či Švédský výzkumný ústav.
Masakru měl zabránit výhružkou
S blížícím se koncem války se snažili nacisté zakrýt stopy a odstranit co nejvíce Židů i dalším způsobem. V plánu například bylo vyhlazení celého budapešťského ghetta, konkrétně na začátku roku 1945. Tomu měl však zabránit právě Wallenberg.
Hrůzného úkolu se měl zhostit generál Gerhard Schmidhuber, velitel německých vojsk v Maďarsku. Mladý Švéd ho měl však kontaktovat prostřednictvím zprávy a varovat ho, že pokud bude masakr realizován, tak za něj bude Schmidhuber osobně zodpovědný.
Wallenberg generálovi také vyhrožoval. V případě vyhlazení ghetta Schmidhuberovi slíbil, že se postará o to, aby byl po skončení války odsouzen k smrti jako válečný zločinec. Němci prohrávali, válka se skutečně blížila ke svému konci – a tak měl generál od plánu ustoupit.
Díky aktivitám Wallenberg zachránil desítky tisíc maďarských Židů, hovoří se až o 100 tisících lidech.
Před vstupem Sovětů do města řekl Perovi Angerovi, svému kolegovi: „Vzal jsem na sebe tento úkol a nikdy se nebudu moci vrátit do Stockholmu, aniž bych si byl vědom, že jsem udělal vše, co člověk mohl udělat, abych zachránil co nejvíce Židů.“
Infarkt či poprava?
Do hledáčku nacistů, ve snaze ho za jeho pomoc Židům „náležitě potrestat“, se Wallenberg nedostal. Osudným se mu však na konci války staly osvoboditelé, Rudá armáda.
ČTĚTE TAKÉ: Sabotážní peklo. Paříž osvobozovali i Čechoslováci, nacisté se jich báli víc než Francouzů
Společně se svým řidičem Vilmošem Langfelderem byl Švéd 17. ledna 1945 v Budapešti zatčen, přišla si pro něj sovětská NKVD. Konkrétní důvod nikdy nebyl uveden, spekuluje se však, že se Sověti domnívali, že by Wallenberg mohl být špionem USA. Naposledy ho v tento den viděli jeho spolupracovníci a kamarádi.
„Nejsem si jist, zda odjíždím jako host, nebo vězeň. Ale do osmi dnů se vrátím,“ zněla diplomatova poslední slova, když v doprovodu ruské eskorty odvážen na jejich vojenské velitelství v Debrecínu.
Wallenberg měl být následně převezen do moskevské věznice Lubjanka, kde také pravděpodobně zemřel. Kdy přesně a jaký byl důvod jeho smrti? To je dodnes záhadou. 17. června 1947 údajně prodělat infarkt. Jinou tezí je, že byl Wallenberg popraven v důsledku čistek diktátora Josifa Stalina. Existují však údajně také svědectví, že byl Švéd ve věznici spatřen i po uváděném datu smrti.
Za mrtvého byl švédským daňovým úřadem prohlášen v roce 2016. Datum jeho smrti bylo z čistě právních důvodů stanoveno na 31. července 1952, kdy by mu bylo 39 let. Kdy skutečně však zachránce desítek tisíc maďarských Židů zemřel, zůstane patrně navždy záhadou. Moskva totiž opakovaně odmítá zveřejnit jakoukoliv dokumentaci o Wallenbergově osudu.
Rodina nikdy nezískala zpět ani jeho ostatky, připomněl web The New York Times. Jediné, co příbuzní až v roce 1989 obdrželi, byl pas, osobní věci a kopie vězeňského průkazu. „Rusko očividně drží klíč k Wallenbergově záhadě,“ vzkázala jeho neteř Marie Dupuyová pro švédský list The Local.
Spravedlivý mezi národy
Wallenberg se stal ve Švédsku po konci druhé světové války národním hrdinou. V několika městech po celém světě, Budapešti nevyjímaje, má pomníky. Jeho jméno mohou znát i Pražané, ačkoliv patrně netuší, komu patřilo. Po zachránci Židů je od roku 2014 pojmenována cesta pod Petřínem – Promenáda Raoula Wallenberga.
Posmrtně bylo Wallenbergovi v roce 1981, jako druhému v historii, uděleno Spojenými státy čestné občanství – stejné pocty se muži dostalo od Izraelců, a to v roce 1987. Izrael pak Švéda ocenil titulem „Spravedlivý mezi národy“, který se uděluje osobám nežidovského původu, jež přispěly k záchraně Židů před holokaustem.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Šílená msta v Bohumíně či hotely v plamenech. Jaké jsou nejtragičtější požáry v historii ČR?
